Agrární komora ČR zvažuje protestní akce kvůli chování obchodních řetězců. Zemědělcům vadí, že řetězce prodávají zboží s větší marží, zatímco jim platí stále stejné peníze. Mohlo by jít o blokády dopravy v okolí logistických center nebo prodejen, sdělil na tiskové konferenci prezident komory Jan Doležal. Podrobnosti ani termín protestních akcí ale neuvedl.
Obce i svazy kritizují plánovanou stavbu vysokorychlostních tratí, jak ji zamýšlí Správa železnic (SŽ). Jsou rozladěny kvůli způsobu vedení tras mezi Prahou a Brnem a Prahou a Drážďany. Někteří starostové a zemědělci se podepsali i pod memorandum, které má otevřít diskusi o plánované výstavbě rychlotratí.
Zemědělci kritizují plán vysokorychlostní tratě z Prahy do Drážďan. Trať se dotkne pěstitelů, kteří produkují chmel a zeleninu, sdělili zástupci Agrární komory ČR. Mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka v pondělí podobně jako v minulém týdnu uvedl, že se kvalita zemědělské půdy zohlední cenově při výkupu pozemků.
Poslanci v zemědělském výboru sněmovny schválili přílepek k zákonu o ochraně přírody a krajiny. Údajně proto, aby se dalo lépe bojovat s hraboši či kůrovcem, zemědělci prostřednictvím poslance Josefa Kotta (ANO) zrušili v tomto zákoně více než třicet let zakotvenou ochranu silně ohrožených druhů. Zemědělci tvrdí, že nechtějí ohrozit chráněné druhy, podle odborníků by ale přesně k tomu návrh vedl.
Slovenská Liptovská Teplička vypadala v 70. letech minulého století jako skanzen. Tamní obyvatelé odmítali snahy o založení Jednotného zemědělského družstva a hospodařili soukromě, což bylo v té době v komunistickém Československu krajně výjimečné. Atmosféru Liptova tehdy zachytil na svých snímcích fotograf Miroslav Myška.
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský po dohodě s ministerstvem zemědělství vydal nařízení o mimořádném použití jedu na hraboše. Povolena je zvýšená dávka do nor. Na konkrétních pozemcích je možná i aplikace rozhozem, ale pouze na základě rozhodnutí ústavu. Mimořádné použití je povoleno na pozemcích, kde byl dosažen nebo překročen pětinásobek prahu škodlivosti hraboše.
Dánové dlouho považovali za svou nejvyšší horu Ejer Bavnehøj (170 m n. m.). Vznikl zde obří národní monument, pamětní obelisk, rozhledna s dánskou vlajkou. Jenže pak geodeti začali pošilhávat po nedalekém pahorku v nedalekém areálu kravína.
Státní Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond nesleduje důkladně přínos miliard korun vyplácených na podporách zemědělcům. Vyplývá to z prověrky, jejíž výsledky zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad. Ministerstvo zemědělství, které je zakladatelem a jediným akcionářem fondu, stanovilo podle kontrolorů jen velmi obecné ukazatele pro sledování přínosu dotací pro rozvoj zemědělství.
Tisíce vědců nejen z Evropy v petici kritizují způsoby průmyslového zemědělství či systém zemědělských dotací. Jejich varování před neudržitelností hospodaření ale přišlo se začátkem koronavirové pandemie a vyzní tak zřejmě do ztracena. "Většinou vás 'odignorují', nedočkáte se žádné reakce. Mimo jiné proto, že je na to navázaný obrovský byznys," říká v rozhovoru přírodovědec Jakub Hruška.
Zemědělec Antonín Tykal z Vlčnova na Uherskohradišťsku začal spolu s bratrem jako první v republice hubit hraboše za pomoci speciálního stroje vyvinutého ve Švýcarsku. Podívejte se, jak jsme o něm informovali před třemi lety.
Kvůli nedostatku pohonných hmot Kubánci v zemědělství znovu zapojí hospodářská zvířata. Na 4000 volů má pomoci s pěstováním cukrové třtiny a dalších plodin. V plánu je také snížit dovoz hnojiv, místo nich se budou používat vedlejší produkty, které vznikají při výrobě cukru. S odkazem na šéfa cukrovarnického úřadu Azcuba Julia Garcíu Péreze o tom informují kubánská média.
Situace s přemnoženými hraboši v postižených oblastech dále graduje a hlodavci ničí úrodu. Zemědělci navíc mají obavy, že hraboši sežerou i nově zaseté ozimy, sdělil mluvčí Zemědělského svazu České republiky Vladimír Pícha. A dodal, že úředníci i politici "hodili zemědělce přes palubu". Svaz už v létě avizoval, že škody způsobené hlodavci můžou přesáhnout i miliardu korun.
Ústav biologie obratlovců v 70. letech vyvinul přípravek k hubení hlodavců pod označením Stutox. Podle zdejších vědců se nyní o jedu, který zemědělci chtěli plošně použít na přemnožené hraboše, šíří celá řada mýtů. Přípravek podle nich nekontaminuje životní prostředí, neboť se rychle rozkládá a tím se i minimalizuje riziko otravy ostatních zvířat. Plošnou aplikaci jedu přesto nyní nedoporučují, protože už nemá ekonomický ani ekologický smysl, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz šéf ústavu Jan Zukal.
Přemnožení hraboše a jeho likvidování úrody se nejvíce dotklo střední a jižní Moravy. Třeba na okraji Olomouce v Topolanech jsou od hrabošů děravá nejen pole, ale i zahrady či trávníky. Na rodinném gruntu z 19. století tu farmaří Roman Koutek. Je zároveň předsedou Asociace soukromého zemědělství okresu Olomouc a členem celorepublikového předsednictva asociace, takže má přehled i o dalších regionech. Mezi nejzasaženější patří dle jeho slov Olomoucko, Prostějovsko, Vyškovsko, Kroměřížsko či Břeclavsko.
Přemnožením hrabošů, kteří zemědělcům ničí úrodu, je zasažena především střední a jižní Morava - mezi nejpostiženější místa patří Olomoucko či Prostějovsko. Po těchto hlodavcích tu nemusíte nějak složitě pátrat, stačí si například dojet autobusem olomoucké MHD do místní části Topolany a na nekonečnou řadu děr a chodbiček narazíte hned u zastávky. A stačí chvilku počkat a hraboš na vás do pár minut vykoukne. Jejich chodbami jsou provrtaná nejen pole, sady či zahrádky, ale i příkopy, kde mohou žrát jen trávu.
Zemědělci zatím marně hledají vysvětlení pro hromadný úhyn desítek zajíců na Brněnsku. V tělech zvířat se sice podle všech dosavadních testů našel jed, který zemědělci používají na přemnožené hraboše, podle odborníků by ale musel každý zajíc sníst více než čtyřicet granulí jedu, což je podle nich nepravděpodobné.
Největší hrozbou pro českou krajinu je průmyslové velkoplošné zemědělství, získalo možnosti lepších strojů, techniky a chemie, tlak na krajinu je ohromný, likviduje půdu, rozpadají se lesy, dochází ke kolapsu se dřevem, ve vládě ale sedí lidé, co to nechtějí vědět, říká Daniel Pitek, soukromý zemědělec, který obhospořaduje půdu pod Milešovkou. Současné deště jsou jako sanitka, přijedou, pomůžou, abyste neumřel, ale pořád jste nemocnej. Plodiny se sice vzpamatovávají, ale je to jen první pomoc, dodává.
"Člověk sice neporučí větru ani dešti, ale za potíže se suchem a povodněmi si může do značné míry sám. Velcí zemědělci a developeři přetvořili krajinu tak, že neumí zadržovat vodu," říká šéf kanceláře Českého svazu ochránců přírody Petr Stýblo. "Pěstujeme na obřích neoraných lánech, po nichž voda jen steče. Stejně jako po stále přibývajícím betonu, v který developeři čím dál snadněji přeměňují i tu nejcennější půdu," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
"Nedokážeme říct, jestli to ještě může takhle přežívat dvacet nebo padesát let. Spousta civilizací ale v minulosti 'dojela' na to, že nebyly schopny samy sebe uživit, že si svoje životní prostředí zničily," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz ornitolog a zemědělský koordinátor Václav Zámečník z České ornitologické společnosti.
