Kvůli vyšším nákladům na tisk musela brněnská nakladatelství zdražit nově vydávané knihy i dotisky starších titulů, a to v průměru o 50 korun. V době zrychlující inflace mezitím zákazníci častěji sahají po slevách nebo si knihy půjčují z knihoven, říkají zástupci oslovených nakladatelství.
Skokový růst cen energií pozorují s obavami nejen domácnosti, ale i firmy. Kvůli zdražování elektřiny a plynu přijímají úsporná opatření, v kancelářích třeba méně používají klimatizaci a v restauracích zase na noc vypojují spotřebiče ze sítě. Podle Hospodářské komory třetina českých firem počítá s tím, že jim letos ve srovnání s loňskem stoupnou náklady na energie o polovinu až sto procent.
Vlna zdražování mění zvyky českých zákazníků. Obchodní řetězce si všímají, že při nákupech potravin lidé mnohem více vyhledávají slevy, kupují levnější privátní značky supermarketů a využívají věrnostní programy, které jim nabízejí ještě výhodnější ceny. Sociologické průzkumy ukazují, že většina Čechů vnímá současnou ekonomickou situaci jako špatnou, omezují se a bojí dalšího vývoje.
Úrokové sazby hypoték se vyšplhaly do rekordních čísel. V červnu průměrná sazba dosáhla 6,24 procenta. Vyplývá to z dat Fincentra Hypoindexu. Zdražily téměř všechny banky. Ve srovnání s loňským rokem je to nárůst o necelé čtyři procentní body. Měsíční splátky se tak lidem prodražují o tisíce korun.
Dva roky nemohla Zlata Holušová kvůli pandemii pořádat Colours of Ostrava, jeden z největších českých hudebních festivalů. Zatímco počítala ztráty v milionech korun, starala se o zahradu. "Pořídila jsem si štěňata, to jsou covidoví psi. A samozřejmě jsem hltala zprávy, ale nepropadala jsem ani strachu, ani depresi," říká.
Češi jsou ohledně vývoje cen zboží a služeb, které v současné době rychle rostou, skeptičtí. Z červnového průzkumu agentury STEM vyplynulo, že v brzké zlepšení situace týkající se inflace nevěří 82 procent lidí. Čtyři pětiny občanů začaly šetřit a omezovat své potřeby, dvě třetiny se obávají chudoby. Na 84 procent lidí tvrdí, že se vláda dostatečně nesnaží, aby zabránila nárůstu chudoby.
Na podzim může zdražování, válka na Ukrajině nebo případný návrat epidemie koronaviru radikalizovat část společnosti, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz odborník na politický extremismus Jan Charvát. Tvrdí, že je v Česku až 20 procent lidí, kteří nejsou spokojení s tím, kam se země po roce 1989 vydala. Místo abychom jim naslouchali, je však odsuzujeme a označujeme za komunisty, říká Charvát.
Někteří dodavatelé energií od srpna pro část zákazníků opět zvednou ceny. Týká se to například společnosti ČEZ nebo Pražské energetiky (PRE). Zdražení některých produktů dosáhne i desítek procent. Někteří dodavatelé zvedli ceny již od 1. července, jiní zdražování podle svého vyjádření "nemohou vyloučit".
Celosvětový nárůst životních nákladů vrhá dalších 71 milionů lidí v nejchudších zemích světa do extrémní chudoby. S odkazem na čtvrteční zprávu Rozvojového programu OSN o tom informovala agentura Reuters.
Hodnocení ekonomické situace domácností se za poslední rok prudce zhoršilo. Jedná se o největší propad ve vnímání lidí od vzniku samostatného Česka v roce 1993. Češi nyní situaci vnímají podobně jako za minulé krize před desetiletím. Ukázal to květnový průzkum mezi tisícovkou dospělých, který provedla agentura STEM ve spolupráci se společností KPMG.
Rusy nyní tolik netrápí prázdné regály jako na začátku války na Ukrajině, ale spíše růst cen, míní Jiří Just, publicista žijící v Moskvě. Podle ruského statistického úřadu tam inflace dosahuje 17 procent. "Jenže to jsou oficiální čísla. Když člověk přijde do obchodu, tak vidí, že zdražení je mnohem vyšší a dosahuje 40 až 50, u některého zboží dokonce 100 procent," říká Just pro Aktuálně.cz.
„Nemyslím si, že budeme za základní chleba platit stovku, podle mě to bude spíš šedesát korun. V září se zdražovat ještě asi bude, ale nebude to už tak razantní jako na jaře. Starost nám dělá cena mouky, která stoupla o sto procent, ale to neznamená, že o tolik zdražíme naše produkty. Zeštíhlíme sortiment, ale naše vlajkové lodě tam zůstanou,” říká Richard Kabát, majitel Pekárny Kabát.
„Když vám po zaplacení jídla a bydlení zbyde na den stokoruna, ještě to není úplně boj o přežití, ale je to rozhodně chudoba, kterou většina kritiků nikdy v životě nezažila,” míní sociolog Daniel Prokop. „Některé komentáře současné situace jsou přehlížející, jako kdyby si někdo stěžoval na problémy s demokracií a vy mu na to řekl, že v Rusku je to ještě horší,” dodává.
„Ceny piva jsme zvyšovali na začátku května. Další zdražování bohužel nemůžeme vyloučit. Závisí na vývoji cen energií, surovin a na míře inflace. Vývoj je dramatický,” říká pivovarník Stanislav Bernard. „Zákazníci by chtěli mít pivo co nejlevnější. To ale není možné. Utrpěla by tím kvalita. V Česku je ale pivo naštěstí stále oproti Západu poměrně levné,” dodává.
Pětitisícový příspěvek pro rodiny s dětmi má ve středu schvalovat vláda. Kritika návrhu ministerstva práce na pomoc v době zdražování přitom neutichá. A to ani ze strany ostatních resortů, které se k němu vyjadřovaly v připomínkovém řízení. V dokumentu, který má Aktuálně.cz k dispozici, třeba kritizují nahodilost maximální výše příjmů žadatelů nebo fakt, že dávka míří jen k dětem do 18 let.
Dětské letní tábory budou letos proti loňsku dražší, a to hlavně kvůli růstu cen energií, pohonných hmot, potravin či pronájmů. Za nekomerční tábory pořádané mládežnickými organizacemi tak zaplatí rodiče v meziročním srovnání o deset i více procent víc.
Válka na Ukrajině prudce zdražila většinu komodit, dřevo nevyjímaje. Jeho cena se dokonce vyšplhala nejvýše za posledních dvacet let. Ceny sice rostly už v uplynulých dvou letech, obvykle se ale měnily po čtvrtletích, teď stoupají i rychleji. Současnou krizi podle odborníků částečně zapříčinila právě ruská agrese, která ochromila dovoz dřeva z Ruska a Běloruska. Problémy už hlásí i truhláři.
Stát připravil web, takzvaný Deštník proti drahotě, kde shrnuje pomoc jednotlivým skupinám obyvatel kvůli růstu cen. Na opatření vydá z rozpočtu v letošním roce zhruba 100 miliard korun. Informační portál vznikl ke zpřehlednění situace, zároveň má sloužit jako návod, jak má zájemce o podporu svůj nárok na ni uplatnit. Po jednání vlády to ve středu řekl premiér Petr Fiala (ODS).
