Jen polovina obyvatel Česka si myslí, že spí dostatečně dlouho. Vyplývá to z rozsáhlé studie společnosti Ikea, která se soustředila na to, jak vnímají spánek lidé z více než 50 zemí. Datová redakce Aktuálně.cz na jejím základě přináší přehled toho, kde se spí nejlépe.
Výpadky pozornosti u lidí s nedostatkem spánku souvisejí s vlnami v mozkomíšním moku, zjistily vědkyně z Massachusettského technologického institutu v Bostonu. S pomocí snímků mozku odhalily změny, které se projeví, když unavení lidé přestávají vnímat.
Převalování, probouzení uprostřed noci, těžké vstávání a únava, kterou nejde překonat. Špatný spánek není jen drobným nepohodlím – trápí téměř třetinu Čechů a má přímý dopad na psychiku, zdraví i mezilidské vztahy. A příčiny často neleží tam, kde je hledáme.
Tituly těchto knih jsou povětšinou absolutní. Přežít, nestárnout, nezemřít. O zdravém životě, o zdraví ve stáří, o životě pokud možno bez nemocí, a to i v okamžiku skonu. Neslibují nesmrtelnost a obsahují značně nepopulární informace a rady, nutí čtenáře vyhodnocovat a hlavně přehodnocovat svůj životní styl. Přesto se staly bestsellery a všechny byly rychle přeloženy i do češtiny.
České děti spí méně než osm hodin, polovina z nich neplní doporučení pro svůj věk. Nedostatek dohánějí o víkendech, kdy spí až o 1,5 hodiny déle. Situace se zhoršuje, před deseti lety neplnila doporučení pro délku spánku zhruba třetina školáků. Pomohlo by, kdyby vyučování ve škole začínalo později.
Pouze 37 procent Čechů hodnotí svůj spánek jako dobrý, rovná čtvrtina vysloveně jako špatný. Zároveň se Češi v ložnici neobejdou bez mobilního telefonu, který před spaním používá 75 procent dotázaných. U mladých lidí do 24 let je to dokonce 94 procent. Ukázal to průzkum, ve které se zkoumal spánek a zvyky s ním spojené v 57 zemích světa včetně Česka.
Vědci vytvořili hororový obraz toho, jak by mohli vypadat lidé, kteří nemají dostatek spánku. Digitálně vytvořený model nazvaný Hannah realisticky reprezentuje nevyspalého člověka v roce 2050.
V posteli lidé tráví hodně času. Na základě doporučených optimálních osm hodin spánku denně je to pro dospělého člověka až třetina života, což se Češi snaží dodržovat celá uplynulá desetiletí. Co se ale postupně mění, je fenomén usínání. Podle nového průzkumu spánkových návyků už největším parťákem v posteli není partner nebo kniha, je to chytrý telefon.
Lidé, kteří si během dne rádi zdřímnou, čelí většímu riziku vysokého krevního tlaku a mrtvice. Vyplývá to z nové studie Americké kardiologické asociace publikované v odborném časopise Hypertension. Přestože krátký šlofík není sám o sobě škodlivý, bývá signálem, že toho člověk v noci moc nenaspal, a nemůže spánkový deficit vynahradit.
Migréna dokáže pořádně zkomplikovat život. Člověk se probudí s nesnesitelnou bolestí hlavy, která během dne výrazně snižuje jeho produktivitu. Podle nové studie může být příčinou tohoto chronického nervového onemocnění nedostatek takzvaného REM spánku, který zásadně ovlivňuje myšlení a paměť.
Receptů, co dělat, když tělo potřebuje odpočinek, ale mysl se brání a nepřestává chrlit nekonečný příval myšlenek, je mnoho. Od klasického počítání oveček a pravidelného dýchání až po pokusy zklidnit se před ulehnutím do postele některou rutinní činností. Podle švédských vědců ale může být účinným lékem na nespavost i těžká, naducaná přikrývka.
Italům se po vypuknutí pandemie koronaviru hůře spalo a často měli potíže vůbec usnout. Když už se jim do spánku podařilo ponořit, byl méně kvalitní, v noci se budili a přes den trpěli nedostatkem energie. Nejhůře se navíc spalo lidem, kteří byli kvůli karanténě nucení pracovat z domova. Vyplývá to ze závěrů nového výzkumu.
Když si každý den zkrátíme náš spánek o hodinu, budeme na konci týdne ve stavu jako s jedním promile alkoholu v krvi, popisuje psychiatr specializující se na poruchy spánku Peter Šóš. Politici soutěžící o to, kdo spí méně, mu prý připomínají Margaret Thatcher, která skončila s demencí. Spánkový machismus nefunguje, extrémní vypětí je možné jen krátkodobě, pak si vytvoříme spánkový deficit, dodává.
Poctivě zhasínat všechna světla uvnitř místnosti je dlouhodobě jednou ze základních rad, které lékaři dávají lidem, jimž se v noci nedaří usnout. Kvalitu spánku ale může zhoršovat i umělé osvětlení z ulice, což pak zejména u dětí a dospívajících vede k výkyvům nálady a mnohdy až k duševním problémům. S tímto zjištěním přišli v nové studii vědci z amerického Národního ústavu pro duševní zdraví.
Modré světlo, které vyzařují chytrá zařízení, nemusí být takovým nepřítelem zdravého spánku, jak se dříve předpokládalo. Biologové na univerzitě v Manchesteru totiž ve svém výzkumu dospěli k závěru, že jeho studené tóny více připomínají odstíny, na které je člověk zvyklý, když se venku šeří.
Britská vláda se chystá přesvědčovat občany, že by měli v noci déle spát, aby tak co nejlépe chránili své zdraví. V oficiálním dokumentu, který připravilo ministerstvo zdravotnictví, chce lidem mimo jiné představit vědecké argumenty, proč by měli pravidelně spát alespoň sedm hodin. Zároveň bude varovat, že chronický nedostatek spánku může způsobit vážné zdravotní problémy včetně vyššího rizika obezity, infarktu, cévních mozkových příhod nebo deprese.
Svět si 21. března připomíná, jak důležitý je pro lidi zdravý spánek. Poruchy spánku jsou přitom mezi českou populací čím dál častější. Podle odhadů České společnosti pro výzkum spánku postihuje nespavost až třetinu populace. Nekvalitní spánek se ale podepisuje nejen na vráskách v obličeji, ale i nádorovém bujení či Alzheimerově nemoci. Zdravý spánek vyžaduje kromě odstřihnutí se od modrého světa také například abstinenci a pravidelný režim. Podívejte se, čemu byste se měli vyhnout, pokud chcete zdravě a plnohodnotně spát.
Zvuk ranního budíku nám připomíná salvu z kulometu a cítíme se, jako bychom usnuli před pěti minutami. Ještě v polospánku vypijeme první z mnoha káv a při cestě do práce se poprvé rozčílíme nad tím, jak ostatní řídí. Nevyspalost rozháníme druhou, třetí a další kávou. Nervozitu cigaretou. Místo obědu jen bageta. Večer zase zpátky domů a vše se opakuje. A najednou to přijde. Uprostřed noci nás vzbudí prudká bolest na hrudi, říká v DVTV Apel Martin Haluzík, vedoucí oddělení experimentální diabetologie v IKEM.
Příliš dlouhé vyspávání zvyšuje u dospělých lidí riziko, že dostanou mrtvici. Zjistili to autoři právě zveřejněné dlouhodobé mezinárodní studie, podle nichž by člověk v noci neměl naspat víc než osm hodin. Příčinou přehnaně dlouhého spánku ovšem může být i jiné neléčené onemocnění.
Workshop Zdravý manažer přinesl praktické tipy, jak lépe jíst, jak naplánovat odpočinek a spánek a jak zvládat akutní i chronické stresové situace a vše dohromady co nejlépe optimalizovat. Rady přinesli tři odborníci na zdravý životní styl Martin Macík, Martin Škába a Peter Šóš. Podívejte se, jak odpověděli na otázku “Co máme dělat, abychom zůstali v pohodě?”
