


Horáček není Ondráček, "ztělesňuje hodnoty 17. listopadu" fikaněji než Drahoš
Kandidát Horáček vybral jednodušší a chytlavější téma než kandidát Drahoš. Češi jsou na listopad 1989 citlivější než na ruskou hybridní válku.



Kandidát Horáček vybral jednodušší a chytlavější téma než kandidát Drahoš. Češi jsou na listopad 1989 citlivější než na ruskou hybridní válku.



Moje nominace vzbuzuje v některých naději a v jiných zase rozpaky. O tom je demokracie, říká Zdeněk Ondráček z KSČM. Ke svým proruským postojům dodává, že není ovce, která by musela papouškovat názory Ministerstva zahraničí. Za své názory se prý nestydí a nevidí důvod, proč by nemohl zastávat funkci šéfa sněmovní komise pro kontrolu GIBS.



Zlatým hřebem byla funkce předsedy komise pro kontrolu GIBS, která připadla Zdeňku Ondráčkovi, známému z Pohotovostního pluku VB.



Hnutí BOS složené z bývalých příslušníků bezpečnostních složek uspořádalo konferenci o ochraně Česka. Ta místy vypadala jako sraz neonacistů. "Židáci," neslo se často sálem. Zněly i ostré výpady proti NATO či Evropské unii. Vášně se často snažil krotit Zdeněk Zbytek, někdejší plukovník, který pomohl Miloši Zemanovi na Hrad.



Policie mění staré uniformy za novější typ. Od konce roku 2019 by nemělo být možné na ulici potkat policistu ve starém stejnokroji, ale první dodávky se opozdily a v některých skladech teď uniformy chybí. Na problém si stěžují už nejen běžní policisté, ale i odboráři. Stejné potíže měla policie se zakázkou na boty, kterou později řešila i Generální inspekce bezpečnostních sborů. Minulý rok kriminalisté čekali dlouhé měsíce i na nové služební odznaky.



"Nikdy nezapomeneme," hlásala na policejním prezidiu pamětní deska se jmény padlých strážců zákona. Od roku 2009 na ni však nová jména nepřibývají. Nebyla aktualizována, protože policie neměla právo zasáhnout do díla. Do konce roku 2016 se měla nepříjemná záležitost napravit a při rekonstrukci vestibulu budovy zřídit nové pietní místo. To se však nestíhá. I když seznam padlých narůstá, řádná připomínka vznikne nejdříve v lednu.



Vláda odmítla podpořit návrh zákona o hanobení hlavy státu. Předlohu z pera skupiny poslanců nepodpořil ani jeden z ministrů, na jednání sněmovny tak půjde novela se zamítavým stanoviskem kabinetu. S novelou, která chce obnovit veřejné hanobení prezidenta jako trestný čin, přišla v listopadu skupina šedesáti poslanců hnutí ANO, Úsvit nebo ČSSD v čele s komunistou Zdeňkem Ondráčkem. Někteří z nich po kritice svůj podpis pod návrhem odvolali.



Všude ho znají, všude ho obdivují. A když se zrovna ničeho nezúčastní, stejně vyhraje. Podívejte se na výčet úspěchů Václava Klause a jeho institutu.



Podle organizace Amnesty International by obnovení trestného činu veřejné hanobení prezidenta bylo krokem zpět v přístupu k dodržování a hájení svobody slova. Prezident má podle organizace dostatečnou ochranu soukromoprávní i trestněprávní. Poukazuje například na trestné činy násilí proti úřední osobě a vyhrožování s cílem působit na úřední osobu. Navíc upozorňuje, že stanovit míru, kdy jde o přiměřenou kritiku, a kdy o hanobení, je téměř nemožné.



Za protiústavní a nepřijatelný považují ministři návrh poslanců na vrácení paragrafu o hanobení prezidenta republiky do přestupkového zákona. Za urážku hlavy státu by podle něj hrozilo až roční vězení. Předlohu podpořilo 64 poslanců hnutí ANO, ČSSD, KSČM a Úsvitu. Předsedové dvou vládních stran ji ale tvrdě zkritizovali. Podle premiéra Bohuslava Sobotky se předkladatelé jen chtějí mediálně zviditelnit.



Čtyřiašedesát poslanců podalo návrh, aby byl obnoven trestný čin hanobení prezidenta. Předkladatel zákona Zdeněk Ondráček (KSČM) Aktuálně.cz řekl, že Česko podobný zákon potřebuje. Zákonodárci navrhují za porušení zákona až rok za mřížemi. Za to, že napíšete na Facebook "prezident je blbec", by vám ale podle Ondráčka nejspíš soud nehrozil. "Byla by to možnost posuzovat jako přestupek," upřesnil.



Slušný člověk se přece nemá čeho bát. Nedělejte potíže a budeme si rozumět. Příště si probereme paragraf hanobení Čínské lidové republiky a jejího představitele.



Až roční vězení bude hrozit tomu, kdo bude veřejně hanobit prezidenta republiky. Návrh podalo šest desítek poslanců v čele se zástupci sociální demokracie, hnutí ANO, komunistů a zástupců Úsvitu. Předkladatelé novely chtějí doplnit také přestupkový zákon. Postih by hrozil lidem, kteří by znevážili postavení prezidenta při výkonu pravomoci.



Důslednější kontrolu zpravodajských služeb má zajistit vládní novela, kterou v pátek v prvním čtení schválili poslanci. Na všechny zpravodajské služby má nově kromě poslanců dohlížet pětičlenný nezávislý orgán. Teď se novelou budou zabývat sněmovní výbory.



Sněmovna vyhověla Senátu a na jeho žádost schválila upravený nový zákon o odpovědnosti za přestupky. Je v něm například zrušení povinnosti úřadů řešit nemajetkovou újmu způsobenou přestupky nebo ztráta práva zakázat až na tři měsíce pobyt lidem, kteří by na jejich území opakovaně porušovali veřejný pořádek. Předloha míří k podpisu prezidentu Miloši Zemanovi.



Cesta dvou komunistických poslanců Stanislava Mackovíka a Zdeňka Ondráčka do separatistické Doněcké republiky popudila ukrajinskou diplomacii. A ačkoli o ní média na Donbasu informovala jako o "parlamentní delegaci", ruce pryč od ní dává Sněmovna i komunistická strana. Podle Mackovíka šlo o soukromou cestu, kterou si poslanci zařizovali sami. "Rusko v tom roli nehrálo, nikdo nás nezval," říká Mackovík v rozhovoru pro Aktuálně.cz.



Ukrajinská diplomacie podle tamních médií ostře protestuje proti cestě českých komunistických poslanců Zdeňka Ondráčka a Stanislava Mackovíka do separatisty ovládané oblasti Doněcku, na níž ve čtvrtek upozornilo Aktuálně.cz. Podle Kyjeva jde o nelegální vstup obou Čechů na území Ukrajiny, čímž došlo k porušení ukrajinských zákonů. Navíc třídenní cesta, která se uskutečnila tento týden, nebyla nijak projednána s ukrajinskými úřady.



Na území východní Ukrajiny, kterou kontrolují proruští separatisté, vyrazili dva poslanci KSČM. Zdeněk Ondráček a Stanislav Mackovík tam převezmou dokumenty o údajných zločinech ukrajinské armády. Na třídenní cestě se setkají se zástupci samozvané Doněcké lidové republiky, například s tamním ombudsmanem nebo bývalými válečnými zajatci. Komunističtí poslanci o návštěvě předem neinformovali vedení Poslanecké sněmovny ani ministerstvo zahraničních věcí. Ondráček má navíc zakázán vstup na území Ukrajiny – do Doněcké oblasti musel cestovat přes Rusko.



Výjimka ze služebního zákona, kterou se mělo předejít tomu, aby po Novém roce skončil služební poměr velvyslankyním Livii Klausové a Evě Filipi, se nejspíš nestihne schválit. Ve středu to připustili členové sněmovního ústavněprávního výboru. Dolní komora by musela změny poslat do Senátu nejpozději příští středu, kdy je ale na programu mimo jiné návrh rozpočtu pro příští rok. Výjimka by se tak měla vztahovat na podobné případy v budoucnu, pro velvyslankyně na Slovensku a v Sýrii bude muset ministerstvo zahraničí najít alternativní řešení.



Cílem čtvrtečního zasedání ústavněprávního výboru bylo uklidnit situaci mezi poslanci a ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem. Členům výboru se nelíbilo, že na jejich jednání Pelikán nechodí a neinformuje je o tom, co se v resortu děje. Přestože bude jednání s Pelikánem pokračovat ještě odpoledne, zatím se zdá, že se spory zahladit nepodaří. "Zarazilo mě, že nepřiznal žádnou chybu a ještě doslova poplival všechny své předchůdce," sdělil redaktorovi Aktuálně.cz své pocity poslanec za TOP 09 Martin Plíšek.