Sportovci z Ruska by se mohli účastnit mezinárodních soutěží, pokud veřejně odsoudí válku své země proti Ukrajině. Navrhuje to olympijský vítěz z Nagana, bývalý hokejový brankář Dominik Hašek. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví také o své kandidatuře do Senátu, nebezpečí, jaké představují politici jako Fico, Orbán či Babiš, nebo také o svém podnikání.
Zeť ruského zbrojaře Borise Obnosova žije v Praze a za peníze z agrese na Ukrajině si kupuje nemovitosti a auta. Před týdnem se na Žižkově dostal do potyčky s aktivistou, který přišel vyjádřit nesouhlas s tím, že jeho rodina podporuje invazi. České úřady se ke kauze odmítají vyjádřit. Experti nabádají, aby vláda urychleně navrhla zařazení Obnosova na národní sankční seznam.
Vojenskou pomoc Ukrajině v hodnotě 1,2 miliardy dolarů odsouhlasil v úterý Kongres Spojených států. Zahrnuje munici či systémy protivzdušné obrany. Od loňské ruské invaze vyčlenili Američané na podporu napadené země už přes 100 miliard. Největší evropský konflikt od druhé světové války přiměl svět k novému zbrojení, k napětí přispívá i Čína. Podle dat byl rok 2022 ve vojenských výdajích rekordní.
Na Ukrajinu by mohlo z Česka proudit více zbraní a vojenské techniky než dosud. Takové přání podle zjištění Aktuálně.cz projevil velitel ukrajinských ozbrojených sil při své únorové návštěvě Česka, dodávky by obstarávaly české firmy. S tuzemským ministerstvem obrany podepsal dohodu o poskytnutí dělostřelecké munice. Jednání se vedou v době, kdy Rusko hrozí Ukrajině agresí.
Ruské ministerstvo obrany se chystá uzavřít kontrakty na nákup 76 nejnovějších "neviditelných" stíhaček Su-57 za až 170 miliard rublů (asi 60 miliard korun). Až 190 miliard rublů (asi 67 miliard korun) má stát pořízení nových bitevních vrtulníků, stovek strojů Mi-28NM a 114 kusů Ka-52. O připravovaných nákupech, největších v dějinách ruského letectva, informoval list Kommersant s odvoláním na své zdroje.
Americký prezident Donald Trump v pondělí podepsal rekordní vojenský rozpočet na příští finanční rok ve výši 717 miliard dolarů (přes 16 bilionů korun). Při této příležitosti obhajoval svůj projekt vzniku vesmírných sil a ukázal na Čínu jako na nejnebezpečnějšího soupeře Spojených států. Podle něj představují výdaje "nejvýznamnější investici" do americké obrany v moderní historii. "Posílíme naši armádu jako nikdy předtím," zdůraznil Trump při podpisu podle televize CNBC.
Výdaje na zbrojení ve světě rostou tempem nebývalým od konce studené války a loni překročily 1,74 bilionu dolarů (37,2 bilionu korun). Výrazně nejvíce investují do armády nadále USA, za nimiž s odstupem následuje Čína a pak Rusko. Informuje o tom Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI) v dnes zveřejněné zprávě. Spojené státy loni vložily do zbrojení celkem 610 miliard dolarů, na druhém místě je Čína, jejíž výdaje na armádu podle SIPRI v roce 2017 stouply o 5,5 procenta na odhadovaných 228 miliard dolarů. Rusko, které je nadále na třetím místě, naproti tomu zůstává výrazněji pozadu. Poprvé od roku 1998 jeho vojenské výdaje klesly přibližně o pětinu na 66 miliard dolarů.
Růst prodeje zbraní je tažen zavedením nových národních velkých zbrojních programů, pokračujícími vojenskými operacemi v několika zemích a přetrvávajícím regionálním napětím. Největší zbrojovkou na světě je americký Lockheed Martin, který výrazně zvýšil svůj náskok před dvojkou na trhu, firmou Boeing.
Severokorejská krize se vyostřuje. Americký prezident Donald Trump si vyměňuje výhrůžky s diktátorem KLDR Kim Čong-unem a rostou obavy z dalších raketových testů. Severní Korea podle Japonců možná dokonce připravuje test rakety s jadernou hlavicí. Sám severokorejský ministr zahraničí Ri Jong-ho zase řekl, že země by brzy mohla provést dosud nejsilnější test vodíkové bomby.
Rusko se poohlíží po nové oblasti, ve které by mohlo získat geopolitický vliv. Zájem má dlouhodobě o Asii a Tichomoří, kam se mu ale doposud nedařilo proniknout. Nově Kremlu otevírá dveře filipínský prezident Rodrigo Duterte. Rád by posílil s pomocí Moskvy svůj zbrojní arzenál, pořídil nové ponorky a zmodernizoval letectvo. Rusům za to nabízí posílení jejich vlivu v oblasti. Podle expertů ale není jisté, že se Moskva do sbližování s filipínským prezidentem nakonec pustí.
Nový americký prezident Donald Trump dnes podepsal exekutivní příkaz, který zavede přísnější prověřování lidí přicházejících do Spojených států. "Zavádím nová prověřovací opatření, abych udržel radikální islámské teroristy mimo Spojené státy. Nechceme je tady," řekl prezident. "Chceme přijímat pouze ty, kdo budou naši zemi podporovat," dodal." Neposkytl však podrobnosti o podobě nových opatření. Trump dnes rovněž podepsal exekutivní příkaz o přestavbě americké armády, který podle něj zahrnuje plány na nové letouny, nové lodě a další vojenské prostředky.
Tým vědců z novozélandské University of Canterbury spočítal, že zbraně obsahuje již 30 procent stavebnic Lega. To má neblahý vliv na hru dětí, která je čím dál agresivnější. Doba nevinnosti Lega je dávno pryč. Stavební kostičky a rozesmáté panáčky vystřídali drsní válečníci se zbraněmi.
Čína oficiálně potvrdila, že staví druhou letadlovou loď. Zpráva přišla v době, kdy se sousední země čím dál tím víc obávají čínského prosazování územních nároků ve sporných oblastech Jihočínského moře, napsala agentura Reuters. Už začátkem letošního roku se objevily zprávy, že Čína pracuje na výstavbě druhé letadlové lodi. Nyní informaci potvrdil mluvčí ministerstva obrany Jang Jü-ťün, podle nějž byla loď navržena v Číně a staví se v přístavu Ta-lien. Svou první letadlovou loď Liao-ning zařadila Čína do aktivní služby v září 2012. 300 metrů dlouhé plavidlo vzniklo úpravou staré sovětské letadlové lodi Varjag. Tehdy šlo o významný milník sílící vojenské kapacity nejlidnatější země světa.
Dva ruské státní televizní kanály - údajně omylem - odvysílaly záběry, na kterých jsou zřetelně vidět tajné plány vyvíjeného podmořského zbraňového systému s jadernými torpédy. Zatímco Moskva mluví o nedůslednosti, na internetu se spekuluje, že šlo o záměr. Například jako prostředek k odstrašení potenciálního nepřítele. Video s jasně viditelnými detailními náčrty zbraňového systému Status-6 určeného pro ponorky bylo odvysíláno v úterý. Jaderná torpéda připevněná k ponorce by byla schopná zamořit radioaktivitou celé oblasti na nepřátelském pobřeží.
Ukrajinský zbrojní průmysl přežil. Se zastavením zbrojní spolupráce s Ruskem se vyrovnal. Navzdory věštbám Vladimira Putina si Kyjev úspěšně hledá nové partnery. Má zájem i o produkci českých zbrojařů, Praha prý ale před Ukrajinci zavírá dveře. "Český podnikatel, jehož produkce dnes není ve výzbroji NATO a není o ni zájem na jiných trzích než na Ukrajině, by měl mít logicky zájem nám své zboží prodat," říká v exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz Serhij Piňkas, první náměstek generálního ředitele ukrajinského zbrojního koncernu Ukroboronprom. Podle něj tomu zřejmě brání politické tlaky. "Polsko a Litva podporují Ukrajinu aktivněji a při zbrojních dodávkách jsou mnohem vstřícnější."
Kopřivnická automobilka je jedním z důkazů, že produkce českých zbrojovek a napojených strojírenských podniků prudce roste.
Do zahraničí loni zamířily české zbrojní výrobky v hodnotě 11,8 miliardy korun. Letos se očekává další navýšení.
Dalibor Matulka je členem vysílací rady a poradcem místopředsedy Nejvyššího soudu. Na webu se přidal k zastáncům teorie židovského spiknutí. "Byl bych zdrženlivější ve vyjadřování," říká jeho šéf.
