Španělský soud zrušil evropské zatykače na pětici katalánských politiků, kteří jsou nyní v Belgii. Mezi nimi je i bývalý předseda katalánské vlády Carles Puigdemont. Katalánský expremiér ale v Bruselu zůstane i nadále. Stále se na něj totiž vztahuje španělský zatykač, takže mu doma hrozí zatčení.
Policie v Saúdské Arábii zatkla podle agentury Reuters jedenáct královských princů, několik bývalých a čtyři současné vládní ministry v rámci velkého protikorupčního zátahu. Agentura odkazuje na zprávy televizní stanice Al Arabíja a její zdroje. Nový protikorupční výbor v Saúdské Arábii zahájil svoji činnost na základě iniciativy korunního prince Muhammada bin Salmána.
Přes 800 lidí bylo minulý týden v Turecku zatčeno kvůli jejich údajným vazbám na duchovního Fethullaha Gülena. Toho považuje Ankara za hlavního organizátora loňského pokusu o převrat. Policie v minulém týdnu uvalila vazbu až na dvě stovky lidí podezřelých z kontaktů se zakázanou Stranou kurdských pracujících, kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci. Tato strana již desítky let vede ozbrojený boj za nezávislost Kurdistánu na Turecku. Za rok od zmařeného puče uvalily turecké úřady vazbu na zhruba 50 000 lidí.
Kvůli podezření z podílu na loňském pokusu o puč zatkla turecká policie dalších 115 lidí. V pondělí o tom informoval server místního listu Hürriyet. V sobotu si první výročí zmařeného převratu připomněly v ulicích tureckých měst desítky až stovky tisíc lidí. Policie zatýkala v provincii Tekirdag, která leží v evropské části Turecka severozápadně od Istanbulu. Mezi zadrženými jsou podle listu Hürriyet mimo jiné podnikatelé, novináři a porodní asistentky. Celkem úřady vydaly zatykač na 127 lidí. Zadržet se jich policii podařilo 115, po zbylých osobách policie stále pátrá.
Zatykače podle turecké agentury Anadolu souvisejí s vyšetřováním hnutí duchovního Fethullaha Gülena, žijícího v USA, kterého Turecko označilo za strůjce loňského červencového pokusu o státní převrat.
České úřady vydaly zatykač na ruského umělce Olega Vorotnikova. Podle Městského státního zastupitelství v Praze porušil podmínky, které dal loni soudu, když jej nepošle do vazby. O jeho vydání žádá Rusko kvůli tomu, že umělce stíhá za údajný útok na policisty. Vorotnikov je v Česku i s manželkou a třemi dětmi.
Jihokorejský soud schválil zatykač na šéfa firmy Samsung Group I Če-jonga, který je vyšetřován v souvislosti s korupčním skandálem korejské prezidentky. Úřad speciálního žalobce žádal o vydání zatykače na I Če-jonga už v lednu, soud tehdy ale odmítl dát souhlas k vydání zatykače. Tento týden ale žalobce obvinění proti I Če-jongovi, který je známý také jako Jay Y. Lee, rozšířil. Nově žalobce viní I Če-jonga ze zatajování zisku z kriminální činnosti.
I Če-jongovi, který vede jihokorejský konglomerát Samsung Group, znovu hrozí zatykač. Vyšetřovatelé o něj nyní požádali, když v lednu nebyli úspěšní. Žaloba manažera viní, že jeho firma výměnou za různé výhody vyplatila milionové úplatky Čche Son-sil, důvěrnici dočasně sesazené prezidentky. Ta odstoupila právě kvůli korupčnímu skandálu.
Peruánská justice nařídila, aby byl zatčen bývalý peruánský prezident Alejandro Toledo, který je policií vyšetřován kvůli podezření, že bral úplatky ve výši milionů dolarů od brazilské stavební firmy. Exprezident je nyní někde v zahraničí a soudce na něj vydal mezinárodní zatykač. Požádal mezinárodní policejní agenturu Interpol, aby pomohla najít a zatknout Toleda. Policie šetří podezření, že Toledo za své vlády v letech 2001 až 2006 vzal od společnosti Odebrecht částku ve výši 20 milionů dolarů (přes půl miliardy korun) za to, že dostala zakázku na stavbu dálnice k peruánsko-brazilské hranici. Prezident, který se nyní podle agentury AP nejspíš nachází ve Francii, jakékoli provinění odmítá.
Českým policistům se podařilo dopadnout gang Ukrajinců, Čechů a Němců, který se měl dopouštět loupežných přepadení, krádeží, nedovoleného ozbrojování a krácení daní. Ve spolupráci s německými kolegy bylo zadrženo ve třech státech celkem 15 lidí. Část zadržených je ve vydávací vazbě, další už byla předána k trestnímu stíhání do Německa. Podle policie gang způsobil škodu více než deset milionů korun. V Německu hrozí zadrženým až 15 let ve vězení, v Česku potom dalších osm.
Karel Schwarzenberg po bytu u zámku Orlík poskytl skupině Vojna ruského umělce Olega Vorotnikova zámek v Čimelicích, kde můžou natáčet. Rozhodl se tak kvůli tomu, že Čimelice mají filmovou tradici, a byl by rád, kdyby pokračovala. S Vorotnikovem se ale bývalý ministr zahraničí pravidelně nestýká, setkali se pouze dvakrát.
V honbě za údajnými pučisty a jejich podporovateli zatkly turecké úřady i německou občanku. Patří údajně k hnutí duchovního Fethullaha Gülena. Tento islámský duchovní žije v americkém exilu a kterého Ankara viní ze zosnování pokusu o státní převrat, odsoudil zatykač vydaný tureckými úřady. Jeho právníci v pátek projevili obavy z toho, že se ho někdo pokusí fyzicky zlikvidovat.
Na sedm let do vězení poslal čínský soud v Tchien-ťinu předního obhájce lidských práv Čou Š'-fenga. Shledal ho vinným "z podvratné činnosti proti státu".
Na šest desítek lidí skončilo v nemocnice po střetech opozičních demonstrantů s policií v arménské metropoli Jerevan, přes 100 lidí bylo zatčeno. Potyčky trvaly až do pozdních nočních hodin, uvedla agentura AFP. Policie demonstranty tloukla obušky a použila proti nim slzný plyn. Podle úřadů bylo třeba ošetřit asi 60 osob s popáleninami, zlomeninami a dalšími zraněními. Zatčeno bylo celkem 165 lidí. "Šestadvacet z nich zůstalo ve vazbě, zbylí byli propuštění," řekl AFP policejní důstojník. Nepokoje souvisejí s událostí ze 17. července, kdy skupina ozbrojených útočníků napojená na radikální opozici obsadila policejní stanici v Jerevanu, zabila policistu a zranila další čtyři.
Po takřka dvou letech začal soud znovu projednávat případ společnosti Clanroy, která připravila státní firmy jako Lesy ČR a České dráhy o více než sto milionů korun. Po více než ročním pátrání se policii podařilo v zahraničí dopadnout předsedu představenstva společnosti Milana Kremela, který poté, co případ začal projednávat soud, uprchl. Sám Kremel ale tvrdí, že byl jen bílým koněm. A před soudem uvedl, že přišel již do rozkradené společnosti - peníze již dříve odtekly do spřízněných firem ze skupiny Mexx Reality, které všechny ovládal Jiří Sebök.
Belgický soud ve čtvrtek rozhodl, že vyhoví žádosti evropského zatykače a vydá k trestnímu stíhání do Francie dva muže, kteří údajně pomáhali jednomu z pachatelů loňských teroristických útoků v Paříži Salahu Abdeslamovi. Sedmadvacetiletý Mohamed Amri údajně odvezl Abdeslama z Paříže do Bruselu bezprostředně po útocích a jednatřicetiletý Ali Oulkadi ho ve svém voze vezl 14. listopadu, kdy už bylo po Abdeslamovi vyhlášeno pátrání. Jediného přeživšího z atentátníků, Abdeslama, už Belgie do Francie vydala dříve, před týdnem schválila také vydání dalšího islamisty podezřelého z terorismu Mohameda Abriniho.
Ruská policie stáhla zatykač na Viru Savčenkovou, sestru vězněné ukrajinské letkyně a poslankyně Nadiji Savčenkové. Oznámila to agentura Interfax. Vira byla koncem dubna v Rusku zatčena po návštěvě své sestry ve vězení, z vazby se ji podařilo dostat až ukrajinským diplomatům. Nyní Moskva oznámila, že Viře v Rusku už nic nehrozí. Sestra Ukrajinky, odsouzené v Rusku na 22 let za údajný podíl na smrti dvou ruských novinářů, byla v Rusku stíhána za incident v metropoli Čečenska Grozném. Vira tam podle obžaloby urazila soud během procesu se dvěma Ukrajinci stíhanými za účast v bojích proti ruským vojákům v polovině 90. let. Nadija má být brzy v Rusku propuštěna a trest si odpyká na Ukrajině.
Turecké úřady zadržely šest osob podezřelých z příslušnosti k islámským radikálům. Údajně plánovaly provést útoky v centrálním tureckém městě Konya teroristický útok. Podle agentury AP jde o samé cizince. Jejich národnost ale upřesněna nebyla. Turecko žije v napětí kvůli sérii krvavých atentátů, které se za poslední rok přehnaly státem. Naposledy v polovině dubna si sebevražedný útok vyžádal v Istanbulu čtyři mrtvé. Předtím v tomto největším tureckém městě byli zmasakrováni také němečtí turisté. Turecko klade atentáty proti civilistům a turistům za vinu zejména islámským teroristům spojeným s extremistickým Islámským státem, který působí na území Sýrie a Iráku.
Assange se na ekvádorském velvyslanectví v Londýně ukrývá kvůli švédskému zatykači, který souvisí s údajnými sexuálními delikty, a obavám, že by pak mohl být ze Švédska vydán do USA. Assangeovi budou pokládat otázky ekvádorští představitelé, půjde však o dotazy předložené švédskými státními zástupci. K výslechu dojde "již v nejbližších dnech", řekl ekvádorský prezident Rafael Correa.
Protikorupční detektivové od páteční razie marně hledali miliardáře Petra Sisáka a advokáta a insolvenčního správce Ivo Halu, které viní z organizování insolvenčních podvodů, fiktivního přesouvání stovek milionů a ovlivňování soudců. Sisák s Halou ale začátkem týdne vzkázali, že nikam neutekli a sami na policii přijdou. Ve středu dopoledne to udělali. Cítí se nevinní. "Je to velmi zvláštní nedorozumění a já udělám všechno pro to, aby se vysvětlilo," řekl Aktuálně.cz Sisák. Halu si policisté nechali v cele předběžného zadržení.
