Hladina ukrajinské Kachovské přehrady klesla na minimum. Povodeň, kterou výbuch hráze způsobil, se během dvou týdnů prohnala okolními vesnicemi a zanechala za sebou obrovskou škodu i mrtvé. Nyní mají obce problémy s pitnou vodou, chybí ale pro zavlažování, průmyslové podniky nebo chlazení Záporožské jaderné elektrárny.
Vyčerpaní a vystresovaní Ukrajinci z Chersonu připluli na člunech do zaplavených ulic Chersonu. Někteří absolvovali riskantní cestu, aby se do města z odlehlých oblastí podél řeky Dněpru dostali. Podle některých lidí Rusové na obyvatele vesnic, kteří utíkali před záplavami, dokonce stříleli.
Švédská hydrogeologická společnost Dämningsverket vypracovala model nejhoršího scénáře záplav při zničení Kachovské přehrady na jižní Ukrajině. Simulace ukazuje, jak by vlny v takovém případě mohly dosáhnout výšky až pěti metrů a voda by se po 19 hodinách od protržení dostala do města Cherson. Po čtyřech až pěti dnech by pak zasáhla i město Mykolajiv, vzdálené asi 200 kilometrů od nádrže.
Obyvatelé ukrajinské vesnice Lysohirka, která je vzdálená asi 25 kilometrů od jižní fronty, se nepotýkají jen s neustálým strachem z ruského ostřelování. V posledních týdnech obec v Záporožské oblasti zasáhly mohutné záplavy. Místní z nich viní ruské síly, které okupují přehradní hráz u města Nova Kachovka na řece Dněpr.
Ničivé povodně zejména v letech 1997 a 2002 významně poškodily i české památky. Některé se dodnes nepodařilo zcela opravit. Od té doby vznikly stovky protipovodňových opatření, škody už by tak dnes byly menší. Přesto některé památky voda stále ohrožuje.
Česko si letos v létě připomíná výročí dvou nejničivějších povodní v historii z let 1997 a 2002. Ačkoli se díky opatřením snižuje rozloha oblastí nejohroženějších povodněmi, stále v nich žije přes sto tisíc lidí. Experti upozorňují, že kdyby dnes přišly povodně podobné těm z přelomu tisíciletí, nezpůsobily by již takové škody. Vznikl lepší informační systém, nové hráze a modernizovaly se přehrady.
Snímky zatopeného Národního hřbitova v pevnostním městě Terezín, poničený gotický most v Písku či slon Kadíra z pražské zoo se staly symbolem povodní, které před 20 lety v srpnu 2002 postihly velkou část republiky. Jak vypadají místa postižená přírodní katastrofou dnes na srovnávacích snímcích? Ke zhlédnutí je i srovnání pořízené v roce 2017, tedy v době patnáctiletého výročí povodní.
Český Krumlov a Týn nad Vltavou zasáhla v noci na čtvrtek blesková povodeň. V Týně šlo podle starosty o nejhorší záplavu od roku 2002. V Krumlově se z koryta vylila řeka Polečnice. Zalila budovy kolem Chvalšinské ulice. Řeka byla na třetím povodňovém stupni, ráno hladina klesla. Po nočním intenzivním dešti a bouřkách platí v Jihočeském kraji třetí povodňový stupeň na Blanici v Bavorově.
