


Jak je důležité míti jasno v anexi Západního břehu
První obětí debat o Izraeli bývá skutečnost a všechny její složitosti. Připomnělo nám to i poslední kolo diskuse o anexi Západního břehu a o dopisu tří českých ministrů zahraničí na toto téma.



První obětí debat o Izraeli bývá skutečnost a všechny její složitosti. Připomnělo nám to i poslední kolo diskuse o anexi Západního břehu a o dopisu tří českých ministrů zahraničí na toto téma.



Překvapily mě výrazy, že jsem nacista. Situace je dramatická. Pokud se někdo silou chystá obsazovat území, měla by naskakovat červená světla, míní bývalý šéf diplomacie Lubomír Zaorálek, spoluautor dopisu, který kritizuje záměr Izraele anektovat část Západního břehu. Ten text je partyzánský a všichni se od něj distancují, tak se ptám, co tady předvádíme, kritizuje další exministr Cyril Svoboda.



Pozice České republiky k Izraeli zůstává neměnná a Česko v nedávné době významně podpořilo Izrael na mezinárodních fórech, uvedl ministr vnitra Jan Hamáček po schůzce s ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem (oba ČSSD).



Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v úterý řekl, že je připraven anektovat strategicky významnou část okupovaného Západního břehu Jordánu, pokud jeho strana Likud vyhraje příští týden volby. Na Západním břehu má přitom vzniknout palestinský stát. Palestina zareagovala na premiérova slova oznámením, že takový plán považuje za válečný zločin.



Od roku 2015 Palestinci zabili více než 50 Izraelců, dva Američany a jednoho občana Británie.



Americká vláda zrušila roční finanční pomoc ve výši 200 milionů dolarů (4,4 miliardy korun) pro Palestince na Západním břehu Jordánu a v Pásmu Gazy. Podle agentury Reuters o tom dnes informoval činitel amerického ministerstva zahraničí, který si nepřál být jmenován. Podle něj vláda na žádost prezidenta Donalda Trumpa "přesměruje" danou sumu jinam, kde je naléhavě zapotřebí. Činitel řekl, že vláda zrevidovala podmínky pomoci palestinské samosprávě a rozhodla tyto finanční prostředky použít "v souladu s národními zájmy USA". Částka je za finanční rok 2017.



Obě strany izraelsko-palestinského konfliktu nejsou podle Donalda Trumpa ochotné usilovat o mír. Izrael by podle amerického prezidenta měl být také obezřetný v otázce osad na Západním břehu Jordánu.



Americký prezident Donald Trump otevřel "bránu pekla", když se rozhodl uznat Jeruzalém jako hlavní město Izraele. Ostrá slova, která ve středu zazněla z úst Palestinců, se rychle přelila v masové demonstrace. Lidé protestují proti rozhodnutí Donalda Trumpa na řadě území. Palestinci také svolali generální stávku. Trump uznal Jeruzalém za izraelskou metropoli jako vůbec první prezident USA.



Zatímco umírněnější Fatah kontroluje Západní břeh Jordánu, radikální hnutí Hamas ovládá palestinské Pásmo Gazy. Podle nedělního prohlášení je Hamas připraven zahájit rozhovory s hnutím Fatah, souhlasí s rozpuštěním vlády, která řídí Gazu, a vyzývá vládu šéfa Fatahu Mahmúda Abbáse k návratu.



Tři mrtvé Izraelce si v pátek vyžádal útok Palestince v osadě Halamiš nedaleko Ramalláhu na Západním břehu Jordánu. Útočníkem byl údajně dvacetiletý Umar Abid, který žil ve městě nedaleko osady. Během útoku ubodal podle izraelského listu Haarec ženu a muže okolo šedesátky a muže kolem čtyřiceti let. Jedna další osmašedesátiletá žena utrpěla zranění a byla převezena do nemocnice. Všechny oběti jsou podle izraelských médií členy jedné rodiny. Palestinec zaútočil poté, co pronikl do domu v osadě Halamiš, která leží nedaleko Ramalláhu na palestinském Západním břehu Jordánu okupovaném Izraelem. Při útoku jej postřelil soused napadených, který slyšel výkřiky a přiběhl na pomoc.



Bezpečnostní opatření, která armáda v neděli zavedla na jeruzalémské Chrámové hoře, se nezmění. Rozhodl tak po dlouhém nočním jednání izraelský bezpečnostní kabinet. U vstupů tak zůstávají detektory kovů, kterými muslimové odmítají procházet. Z několika míst v jeruzalémském Starém Městě jsou hlášeny střety s policí. Policie používá zábleskové granáty a gumové projektily. Podle televizní stanice BBC přišli o život dva Palestinci.



Americký prezident Donald Trump přiletěl do Izraele v rámci své první zahraniční cesty. Nová opatření byla "přijata na žádost prezidenta USA jako krok k posílení důvěry," uvedla s odvoláním na prohlášení izraelského kabinetu agentura AFP. Jedním z přijatých kroků je například rozšíření provozu na Allenbyho mostě, který spojuje okupovaný Západní břeh Jordánu s Jordánskem.



Palestinec ve středu najel automobilem na lidi u židovské osady na Západním břehu Jordánu. Jednoho muže lehce zranil a sám byl smrtelně zraněn střelbou vojáků. Oznámil to mluvčí izraelské armády. Incident se stal u osady Guš Ecion. Útočník byl po ošetření na místě převezen do nemocnice v kritickém stavu a krátce po přijetí byl prohlášen za mrtvého. Šedesátiletý Izraelec byl při útoku zraněn na hlavě. Guš Ecion, ležící mezi Betlémem a Jeruzalémem, byl v minulosti dějištěm podobných útoků. Vlna nového izraelsko-palestinského násilí trvá od podzimu 2015. Palestinci na Izraelce útočí většinou noži, někdy i automobily a střelnými zbraněmi.



Kontroverzní zákon, který umožní legalizaci části židovských osad na palestinském Západním břehu Jordánu, je útokem na palestinský národ, tvrdí předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás. Zákon, který Izrael schválil v pondělí, počítá s tím, že palestinští majitelé, jimž patřily pozemky pod osadami, které Izrael dosud považoval za nelegální, budou po 20 let pobírat kompenzační platby, nebo dostanou náhradní pozemek. Zákon odsoudila Británie, Turecko i Jordánsko, znepokojení nad ním vyjádřilo české ministerstvo zahraničí.



Izrael zpětně legalizoval asi 4000 obydlí vystavěných v osadách na okupovaném území na palestinském Západním břehu. Zákon je dalším ze vstřícných kroků směrem k budování osad, které vláda premiéra Netanjahua učinila po nástupu Donalda Trumpa do úřadu prezidenta USA. Parlament přijal zákon poměrem hlasů 60 ku 52. Původní palestinští majitelé pozemků podle textu normy dostanou odškodné buď ve formě peněz, nebo ve formě půdy bez ohledu na to, zda své parcely postoupili dobrovolně či ne. Izraelský generální prokurátor však již vyhlásil, že zákon považuje za neústavní a nebude jej při očekávaném sporu u nejvyšší soudní instance hájit.



Jordánské hášimovské království je stát na Blízkém východě. Hlavním městem je Ammán.



Bílý dům se vyjádřil k výstavbě osady, kterou chce Izrael vybudovat na palestinském území. Podle mluvčího nepředstavuje výstavba bytů překážku v mírovém řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Prezident Donald Trump se má setkat v polovině února s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Předchozí americké vlády se stavěly kriticky k židovské výstavbě nejen ve východním Jeruzalémě, ale i na okupovaném Západním břehu Jordánu, kde v židovských osadách žije na 430 000 lidí. Podle Palestinců osady znemožní vznik územně celistvého palestinského státu, který měl být podle původních dohod na Západním břehu a v Pásmu Gazy.



Izraelští vojáci v úterý zabili na Západním břehu Jordánu dvanáctiletého Palestince. Oznámilo to palestinské ministerstvo zdravotnictví. Armáda se střetla s účastníky protestu, ale tvrdí, že vojáci nepoužili ostrou munici. Podle palestinského ministerstva byl chlapec zasažen gumovým projektilem do hrudníku, což způsobilo zástavu srdce. Izraelské zdroje oznámily, že se při akci nestřílelo, ale že zasahující jednotka k rozehnání davu použila slzotvorné a ohlušující granáty. Izraelsko-palestinské násilí si od loňského podzimu vyžádalo životy více než 250 lidí, z nichž 217 byli podle agentury AFP Palestinci, 34 Izraelci, dva Američané, Eritrejec a Súdánec.



Izrael zabral přes 230 hektarů území na okupovaném Západním břehu Jordánu. Oznámil to izraelský armádní rozhlas. Izrael na tomto území plánuje rozšíření nedalekých židovských osad a výstavbu turistických objektů. Podle aktivistů z Hnutí za okamžitý mír jde o největší zábor na Západním břehu za poslední roky. Plány na výstavbu už jsou prý v jednání. Saíb Irikát, který dříve působil jako palestinský mírový vyjednávač, v prohlášení vyzval svět, aby přinutil Izrael zábory zastavit. Západní břeh Jordánu se má stát podle původních mírových rozhovorů stejně jako Pásmo Gazy palestinským státem. Osadnické aktivity Izraele na tomto území považuje většina světa za nelegální.