


Příspěvek na přestěhování se za prací dostalo prvních osm lidí. Stát proplácí i dojíždění
O nový státní příspěvek požádalo od listopadu 33 lidí, osm už jej dostalo. Roste také zájem o příspěvek na dojíždění, který se poskytuje už od loňského dubna.



O nový státní příspěvek požádalo od listopadu 33 lidí, osm už jej dostalo. Roste také zájem o příspěvek na dojíždění, který se poskytuje už od loňského dubna.



Úřady práce registrují 389 416 uchazečů o práci. To je sice o osm tisíc více než v prosinci, ale o téměř 78 tisíc méně než před rokem. Nejnižší nezaměstnanost z krajů hlásí Praha, nejvyšší Ústecký kraj. Z okresů je nejméně lidí bez práce v Rychnově nad Kněžnou a Praze-východ, nejvíce v Karviné.



Vládní projekt na legální přijímání Ukrajinců podle zástupců Hospodářské komory a Svazu průmyslu a dopravy v praxi nefunguje. Firmy nemohou čekat půl roku, což se nyní podle nich děje. Vzhledem k rekordně vysoké zaměstnanosti v Česku není možné volná pracovní místa obsadit českými uchazeči, stěžují si firmy. Chtějí, aby ministerstva přijala nové lidi, kteří budou žádosti Ukrajinců o práci v Česku vyřizovat rychleji. Odbory varují, že za dovozem Ukrajinců může být zájem získat levnou práci.



Na konci loňského roku bylo v Česku podle ČSÚ 192 500 nezaměstnaných osob. Dalších 127 100 lidí také nepracuje, ale práci si aktivně nehledá, a nesplňuje tak podmínky ČSÚ pro zahrnutí do počtu nezaměstnaných. Podíl zaměstnaných je naopak na historickém maximu.



Míra nezaměstnanosti v Evropské unii klesla ke konci loňského roku na 8,2 procenta z předloňských devíti procent. To je nejméně od února 2009, uvedl statistický úřad Eurostat. Nejnižší nezaměstnanost – 3,5 procenta podle jednotné metodiky – má Česká republika. Eurostat odhaduje, že v celé EU unii bylo v prosinci bez práce 20,065 milionu lidí. Ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku klesl jejich počet klesl o více než 1,8 milionu.



Takzvané ošetřovatelské volno by lidé mohli čerpat až 90 dní. Dostávali by za to z nemocenského pojištění 60 procent svého příjmu. Zaměstnavatel by měl povinnost pracovníka uvolnit a místo mu držet. Vláda schválila návrh ministryně Michaely Marksové. Hnutí ANO ale prosadilo úlevu pro firmy – se žádostí o volno bude muset vždy souhlasit zaměstnavatel.



Nejoblíbenějším benefitem mezi zaměstnavateli je příspěvek na stravování, dále příspěvek na penzijní či životní pojištění a náhrada mzdy při překážkách v práci. Na stravenky nicméně přestávají zaměstnanci postupně slyšet a lákají je jiné odměny.



České firmy vidí nedostatek kvalifikované síly jako hlavní překážku pro růst. Stávající zaměstnance si pak chtějí udržet i za cenu vyšších mezd.



Od roku 2004 se počet cizinců v Česku téměř zdvojnásobil. Největší podíl mají Ukrajinci, Slováci a Vietnamci. Většina cizinců, kteří v Česku pobývají, je zaměstnaná nebo podniká.



Ostravská pracovní agentura Wincott People koupila dva větší rivaly – společnosti XAWAX a McRoy. Cenu transakce nezveřejnila. Wincott se tím stává dvojkou na trhu pracovních a personálních agentur v Česku a na Slovensku. Jedničkou je společnost Manpower. Akvizicí skupina získala kmen 10 000 zaměstnanců (před rozšířením jich měla 2500), které nabízí více než pěti stovkám klientů v Čechách, na Moravě a na Slovensku.



Češi a Slováci mění své pracovní priority. Zhruba polovina z nich může letos změnit práci. Důležitým faktorem při rozhodování o novém místě pro ně bude, aby měli smysluplnou náplň práce a prostředí, které jim umožní lépe se starat o rodinu. Vyplývá to z čerstvého výzkumu společnosti Wincott People.



Za pět let přibylo přes 300 agentur práce, které "půjčují" zaměstnance do firem. Některé společnosti by se prý dnes bez agenturních zaměstnanců vůbec neobešly. Kvůli sezonní poptávce by je musely opakovaně propouštět a nabírat.



Domov důchodců v Göteborgu zkusil dva roky mít šestihodinový pracovní den. Musel najmout více lidí a radnici to stálo více peněz. S šestihodinovým pracovním dnem experimentují ve Švédsku i soukromé firmy, výsledky jsou různé. Automatizace, robotizace a umělá inteligence ale budou na kratší pracovní dobu v západním světě stále více tlačit.



V Česku stále chybí okolo 140 tisíc pracovníků. Díky tomu zaměstnancům začaly rychleji růst platy. Během letošního roku porostou mzdy podle analytiků ještě rychleji. Kromě přetahované o lidi tomu pomůže i očekávaná vyšší inflace.



V Německu zatím získalo práci 34 000 utečenců, dalších 400 000 stále hledá. Spíše než uprchlíkům se díky jejich příchodu daří nalézt práci domácím – v činnostech spojených s integrací příchozích našlo nové zaměstnání na 50 000 Němců, napsal server Spiegel Online.



V letošním třetím čtvrtletí hledaly tuzemské firmy pracovníky na 3,1 procenta z celkového počtu pozic v Česku, pokud sečteme obsazená i neobsazená místa. V samotných službách nebo stavebnictví je podíl ještě vyšší. Často jde ale o nejhůře placené pozice.



Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová brání změny v zákoníku práce upravující home office. Všechny hlavní zásady podle ní už platí, jde hlavně o výslovné shrnutí dosavadních pravidel. Zaručila se, že inspektoři práce nebudou chodit do domácností a kontrolovat, zda lidé nemají příliš kluzkou podlahu.



Česká mzda dosahuje jen 37 procent unijního průměru, při zohlednění rozdílných cen si polepší na 59 procent. Vzhledem k vyšší konkurenceschopnosti a silnějšímu výkonu ekonomiky je v Česku prostor pro rychlejší zvyšování mezd. Potvrzuje to porovnání údajů ze zemí Evropské unie. Téměř pětinu (18,7 procenta) zaměstnanců v Česku označují statistici za pracující chudobu.



Rychnov nad Kněžnou a okolní obce nezvládají rozvoj automobilky Škoda v Kvasinách. Problémy s dopravou, černými ubytovnami a kriminalitou způsobenou hlavně zahraničními dělníky bude řešit i vláda.



Tuzemští zaměstnavatelé plánují i v prvním čtvrtletí roku 2017 o trochu více přijímat nové pracovníky, než se jich zbavovat. Zvyšovat počet zaměstnanců plánuje šest procent oslovených firem, naopak propouštět se chystá pět procent. Vyplývá to z pravidelného průzkumu společnosti Manpower mezi 750 zaměstnavateli v soukromém i veřejném sektoru v ČR. Celkem 85 procent firem však nepředpokládá změny v počtu zaměstnanců, další čtyři procenta nevědí. Čistý index trhu práce tak má hodnotu plus jedno procento. V předchozím čtvrtletí ovšem hlásilo nábor zaměstnanců devět procent firem, propouštění dvě procenta oslovených společností.