Provoz zahradního bazénu v létě není jen o pohodě, ale i o výdajích. Napuštění vody, ohřev, filtrace, světla i chemie vás mohou vyjít na tisíce korun. Najdou se ale výdaje, na kterých by se i kvůli bezpečnosti rozhodně šetřit nemělo. A správné čištění a filtrace bazénu patří mezi ně. Zjistěte, co všechno ovlivňuje náklady, jak ušetřit na elektřině a proč se vyplatí investovat do zakrytí bazénu.
Přechod na zálohový systém PET lahví a plechovek se dotkne téměř každého Čecha. Od základu promění nejen nakupování a způsob, jakým se nakládá s odpady. Změna přijde nejdříve za dva roky, stále tak panují nejasnosti. Kdo zaplatí miliardové investice? Zdraží nápoje i nad zálohu? Přispěje změna ke zlepšení životního prostředí? Aktuálně.cz odpovídá na sedm základních otázek k zálohovému systému.
Obyvatelé získají další možnost, jak se zapojit do obrany Česka. Takzvané dobrovolné předurčení zavede vládní novela branné legislativy, kterou ve středu podepsal prezident Petr Pavel, informoval Hrad. Předloha upravuje také třeba odměňování vojáků v aktivní záloze. Pavel podepsal i zákon, který stanovuje povinnost, aby Česko vynakládalo každý rok dvě procenta hrubého domácího produktu na obranu.
Nápoje v plastových lahvích a plechovkách kupuje téměř každý. Stejně tak je v Česku většina třídí a vyhazuje do žlutých, případně šedých popelnic. Už brzy by se to ale mohlo změnit. Vláda chystá nový systém, plastové a kovové obaly od nápojů se budou vracet stejně jako sklo. Přestože se proti řešení ozývá kritika odpůrců, fungovat má už za dva roky. Aktuálně.cz nabízí přehled, jak bude vypadat.
Ministerstvo průmyslu a obchodu prověří, zda dodavatelé energií vyměřují zákazníkům zálohy odpovídající očekávané spotřebě a ceně energií. Tedy zda dodavatelé zálohy nezneužívají. Po středečním jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Očekává, že ministerstvo průmyslu bude o prvních výsledcích kontrol informovat již v příštím týdnu.
Podzim ještě nepřišel, a raketový růst cen energií už tvrdě zasáhl řadu českých domácností. Na zálohách teď platí měsíčně o padesát, sto, ale klidně i tři sta procent navíc. Zdražování přitom nekončí. Podle oslovených odborníků stále existují možnosti, jak vypjatému rozpočtu alespoň částečně ulevit. Třeba odchodem k jinému dodavateli nebo využitím dávek, které je možné čerpat.
Kvůli drahým energiím má střední či velké finanční potíže už pětina českých domácností. Vyplývá to z červnového průzkumu Institutu prevence a řešení předlužení, podle něhož se do problémů dostává i střední třída. Ta kvůli vyšším zálohám na energie "uspává" nebo ruší spoření, pojištění i investice. Ne vždy to ale jde jednoduše. Zjistěte, jaké jsou rizika a sankce, které vám mohou hrozit.
Někteří dodavatelé energií rozesílají zákazníkům nové výše záloh na odběr plynu a elektřiny, přičemž řada lidí si měsíčně připlatí o stovky i tisíce korun. Ne všichni ale na vyšší platby ve svém rodinném rozpočtu mají. Zeptali jsme se proto dodavatelů, za jakých podmínek je možné se zálohami trochu "žonglovat".
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) chce společně s Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) snížit zálohy za energie pro klienty v režimu dodavatele poslední instance (DPI), a to v listopadu o 50 procent z původně vyměřené zálohy, v prosinci o 40 procent. V dalších měsících by již lidé platili plnou výši zálohy.
Kvůli krachu dodavatelů energií hrozí, že bude více než 200 tisíc domácností seniorů ohroženo energetickou nouzí. Nemají totiž na zaplacení vysokých záloh, které jim nyní vyměřili dodavatelé poslední instance. Jde o částky, jež často převyšují původní zálohy o několik tisíc korun. Existuje přitom řešení, jak se při placení záloh dostat na dosud obvyklé ceny. Senioři o něm však často nevědí.
Na trhu práce se prosazuje nový trend - výplata záloh na mzdu kdykoliv. Podle personalistů chce peníze dřív než jednou za měsíc stále více zaměstnanců. A firmy, v době boje o každého volného uchazeče, jim vycházejí vstříc i za cenu vyšších nákladů.
Mimořádná opatření kvůli koronavirové nákaze zasáhla do příjmů většiny živnostníků a osob samostatně výdělečně činných. Jednou z legislativních pomocí v této době je prominutí sociálního a zdravotního pojištění po dobu šesti měsíců. Jenže řada lidí vlastně neví, jak je tato pomoc nastavená a jak se bude počítat v daňovém přiznání příští rok.
Plošný systém zálohování PET lahví Česko podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) zavádět nebude. Současný systém sběru je podle něj funkční a díky němu země plní evropské cíle.
Firmy Košík.cz a Mattoni začaly testovat v Česku tolik diskutované zálohování PET lahví. Zákazníci teď mohou u on-line prodejce zakoupit plastové lahve zálohované třemi korunami. Vratné ovšem nejsou všechny "petky" od Mattoni, ale pouze ty ze speciální edice z 80procentního recyklovatelného PETu. Lahve, které lidé vrátí, zamíří k opakované recyklaci.
Zatímco Slovensko se pravděpodobně stane první zemí ve střední Evropě, která od roku 2022 spustí zálohování plastových lahví, Česko se zatím k podobnému opatření staví vlažně. Aktuálně.cz oslovilo obchodníky, zástupce nápojářského průmyslu i firmy zaměřené na recyklaci s dotazem, zda by obdobně jako Slováci raději vsadili na výkup "petek", nebo spíše posílili stávající žluté kontejnery.
Vratná záloha by 86 procent Čechů motivovala k tomu, aby použité PET lahve nosili zpět do obchodu. Záloha by měla být tři nebo pět korun za lahev, vyšší částku by byli ochotni zaplatit mladí lidé do 34 let a lidé s vyšším vzděláním. Vyplývá to z říjnového průzkumu agentury Ipsos, kterého se on-line zúčastnila tisícovka respondentů.
Tyhle skupiny je potřeba sledovat, velmi často inklinují k nepřijatelným politickým hodnotám i k rasismu, říká bezpečnostní analytik Libor Stejskal z FSV UK. Skutečně aktivních lidí je podle něj velmi málo a nejsou schopní se zorganizovat. Problém je ale způsobený i tím, že stát dlouhodobě neměl zájem tento potenciál ve společnosti využívat, domobrana se pak zcela chybně zaměňuje za extremistickou skupinu, říká Stejskal. V jiných zemích podle něj domobrany fungují například na principu policejních záloh.
U zaměstnavatelů i pracovních agentur jsme zjišťovali, jak posuzují potenciálního zaměstnance, kterému musí dát volno na každoroční cvičení.
Pokud má někde naše armáda opravdu Achillovu patu, jsou to vycvičené, motivované, ale hlavně početné zálohy. Bez záloh není myšlenka na obranu možná, říká major Ivo Zelinka. Více v dalším díle DVTV Apel.
