Česká národní banka chce omezit výši úvěru vzhledem k nemovitosti i příjmu. Nová pravidla má obsahovat připravovaná změna zákona o ČNB. Cílem návrhu je zamezit situaci, kdy by se domácnosti mohly dostat do problémů se splácením v případě, že vzrostou úrokové sazby. ČNB chce přísnějšími pravidly zároveň zajistit, aby v případě nesplácení prodej nemovitosti stačil na uhrazení dluhu bance.
Občané Švýcarska si přejí, aby tajným službám bylo umožněno kontrolovat telefonickou komunikaci a aktivity na internetu. Rozhodli o tom v referendu, ve kterém podle předběžných výsledků hlasovalo pro nový zákon o zpravodajské činnosti 66 procent hlasujících. Zákon, který odráží obavy z růstu aktivit teroristů v Evropě, schválil švýcarský parlament už loni. Referendum si ale vynutilo několik stran poukazujících na možné nebezpečné důsledky.
Sněmovna schválila lex Babiš, tedy zákon o střetu v zájmů, který má členům vlády mimo jiné zakázat vlastnit média. Podle politologa a ústavního právníka Jana Kysely je logické, že se parlament tímto zákonem zabývá právě nyní – před příchodem Andreje Babiše do politiky a do vlády prostě nikoho nenapadlo, jaké riziko by mohla být kumulace ekonomické, mediální a politické moci.
Hradní kancléř Vratislav Mynář si předloni na Hradě vydělal 2,1 milionu hrubého, šéf protokolu Jindřich Forejt o milion méně a hradní mluvčí Jiří Ovčáček si přišel na necelých 900 tisíc. Roční platy zaměstnanců Kanceláře prezidenta republiky se na základě zákona o svobodném přístupu k informacím podařilo získat aktivistovi Luďku Maděrovi. Trvalo mu to ale 19 měsíců – Hrad reagoval až poté, co dostal kvůli neposkytnutí informací předvolání k soudu. Na případ upozornil server iDnes.cz.
Evropská unie si přeje změny v tureckých protiteroristických zákonech, které považuje za příliš tvrdé. Neshoda v této otázce ale automaticky neznamená, že by měla selhat dohoda o bezvízovém styku mezi EU a Tureckem. Na tiskové konferenci s tureckým premiérem Binalim Yildirimem to ve čtvrtek řekl předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. Turecký premiér ale reagoval, že Schulzovi dal jasně najevo, že Turecko zmírnit zákony nehodlá. Schulz ve čtvrtek také řekl, že Turecko musí chránit základní práva a že se obě strany neshodly na všech otázkách, které projednávaly.
Soudkyně Šárka Šantorová soudí přirozeně, logicky. Pravý opak toho, jak postupuje soudkyně Helena Králová v kauze zneužití vojenských špiónů.
Právník Ondřej Pecák připravuje hromadnou žalobu na pražský magistrát kvůli zavedení nových parkovacích zón. Nemají podle něj oporu v zákoně o pozemních komunikacích. Lidé prý projevují zájem se k žalobě připojit, řekl ve středu v České televizi. Parkovací zóny začaly od středy platit na území Prahy 5 a 6, letos budou ještě zavedeny v Praze 3 na Jarově a v Praze 8.
Už čtvrt roku redakce online deníku Aktuálně.cz sleduje příběh billboardu v jižních Čechách, který nyní láká motoristy k návštěvě Lipna, kde je nejen turisticky zajímavá procházka v korunách stromů, ale i olympijský park. Správci dálnic vědí, že tam stojí načerno, ale tvrdí, že s tím nic nezmůžou. Podobných reklam jsou po celé zemi stovky, možná tisíce. Podle úředníků je na vině chatrný zákon, kvůli kterému není možné nelegální mobilní billboardy hned odstranit. Zapotřebí je napřed složité byrokratické kolečko. Mezitím si ale firma změní jméno a úřad je na ni krátký. Anebo stačí reklamu posunout o pár metrů a úřední proces musí začít znova.
Členové dozorčí rady pražského dopravního podniku si nejspíš přijdou na štědré odměny. Předseda rady a náměstek primátorky Petr Dolínek potvrdil, že se částka navýší více než dvojnásobně. Nesou prý velkou zodpovědnost. Hlavní město dopravní podnik dotuje 11 miliardami korun ročně.
Ústavní soud zamítl stížnost Zdeňka Smejkala, kterému vadilo rozdělování přísedících u Krajského soudu v Brně. "Nelze dospět k závěru, že by v dané věci rozhodoval senát s nezákonně ustanovenými přísedícími," řekl soudce zpravodaj Jiří Zemánek. Podle stížnosti soud postupoval netransparentně a systémově selhal. Smejkal, potrestaný sedmi lety vězení za podvod, v tom spatřoval porušení zásad spravedlivého procesu.
Téměř dvojnásobně - až na současných 657 miliard korun - vzrostly během tří let žaloby na ministerstvo spravedlnosti kvůli nezákonnému trestnímu stíhání či jiným nezákonným rozhodnutím státu. Hlavní důvod tak vysoké sumy je ten, že v případě žalob na stát se nemusí platit soudní poplatky, které jinak dosahují pěti procent žalované sumy. Ministerstvo spravedlnosti sice navrhovalo žaloby omezit alespoň symbolickým poplatkem dva tisíce korun, ale nakonec to neprošlo.
Finanční úřad v Pelhřimově dostal podnět, aby přezkoumal, zda při převodu farmy Čapí hnízdo z Agrofertu ministra financí Andreje Babiše (ANO) na jeho děti nebyl porušen zákon proti praní špinavých peněz. Ve středu o tom informoval server Neovlivní.cz. Podle něj by měl úřad dohledat doklady o tom, kdo, za kolik a jak před lety za akcie farmy platil. Vedení pelhřimovského finančního úřadu se k případu odmítlo vyjádřit.
Sněmovna vyhověla Senátu a na jeho žádost schválila upravený nový zákon o odpovědnosti za přestupky. Je v něm například zrušení povinnosti úřadů řešit nemajetkovou újmu způsobenou přestupky nebo ztráta práva zakázat až na tři měsíce pobyt lidem, kteří by na jejich území opakovaně porušovali veřejný pořádek. Předloha míří k podpisu prezidentu Miloši Zemanovi.
Ministerstvo vnitra vyškrtlo z chystané novely přestupkového zákona paragraf, který dnes umožňuje řidičům jezdit i přesto, že nasbírali dvanáct trestných bodů a mají na rok odevzdat řidičský průkaz. Stačí zažalovat úřad, který pak doklad nesmí zabavit a musí čekat na rozhodnutí soudu. Od příštího roku už taková praxe neprojde. Úřad sebere řidičák hned. Vnitro tak chce bránit současným obstrukcím recidivistů. Specialista na dopravní delikty ale tvrdí, že stát zásadně omezí základní práva řidičů. Prý proto, že řidič nedostane šanci obhájit se před soudem a trest, s nímž nesouhlasí, bude muset vykonat dopředu. Navíc pak v případě výhry řidičů u soudů může státu hrozit, že zaplatí odškodnění.
Balík kontroverzních protiteroristických zákonů po Státní dumě schválila i horní komora ruského parlamentu, Rada federace. Aby předpisy vstoupily v platnost, musí je ještě podepsat prezident Vladimir Putin. Zákony kritizoval mimo jiné bývalý konzultant amerických špionážních služeb Edward Snowden, který se v Rusku skrývá před stíháním v USA za vyzrazení kompromitujících údajů o amerických rozvědkách. Novely zákonů počítají mimo jiné s až doživotním vězením za mezinárodní terorismus a s tresty za veřejné výzvy k násilnému svržení vlády a k útokům na velvyslanectví, jakož i za neoznámení chystaného teroristického činu. Snižují také věk pro trestní odpovědnost za teroristické činy na 14 let.
Soud v Praze projednává třetí kauzu bývalého náměstka ministerstva práce Vladimíra Šišky, který je obžalovaný ze zneužití pravomoci v souvislosti se zadáním zakázky na výplatu sociálních dávek firmě Fujitsu Technology. Šiška u soudu odmítl vinu a zopakoval, že postupoval podle zákona. Státní zástupce ale tvrdí, že bývalý náměstek postupoval v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách.
Děti s plenkami nemají ve školce co dělat, říkali někteří poslanci předtím, než Poslanecká sněmovna schválila, že od roku 2020 budou mít všechny dvouleté děti nárok na místo v mateřské škole. V zahraničí je přitom běžné vodit do školek tak malé děti. A že to jde i s plenkami, dokazuje i pár školek v Česku. Důležitá je ale pomoc zřizovatele, ať už s nákupem nového vybavení či se zaplacením více učitelek. Nejnáročnější jsou první měsíce, kdy se děti učí o něco si říct nebo se najíst lžící. Rodiče by ale měli myslet na to, že ne každé dítě je tak brzy na školku připravené, a pokud bude nový kolektiv dlouhodobě odmítat, neměli by jej nutit ve školce být.
Senátem prošel nový zákon o přestupcích. Kromě běžných provinění, jako je například úmyslné uvádění nepravdivých údajů úřadům, obsahuje kromě zvýšení některých sazeb také kontroverzní paragraf o urážce úřední osoby. Za to nyní bude hrozit nemalá pokuta.
Poslanci se chystají předložit zákon, který legalizuje asistovanou sebevraždu a eutanazii. Lékař by ji provedl jen lidem v beznadějném stavu, kteří předem sepsali žádost o důstojnou smrt s úředně ověřeným podpisem. Zákon se inspiruje Belgií, kde eutanazie funguje už od roku 2002.
O spolku Život je hrou, který má v Česku stovky poboček s ilegálními výherními automaty, se dosud vědělo jen málo. Detaily o sdružení se podařilo zjistit až vyšetřovatelům. Ti odhalili, že za Život je hrou stojí Jaroslav Skryja, muž v důchodovém věku, jehož podpis je na většině klíčových smluv.
