Vytvářet koncertní příležitosti pro mladé sólisty a soubory, rozvíjet mladé talenty prostřednictvím mistrovských kurzů nebo být zadavatelem nových děl českých a slovenských skladatelů. Takové cíle si vytyčil Mezinárodní hudební festival Pražské jaro. Na tiskové konferenci představili organizátoři cesty, jak chtějí podporovat mladé české umělce.
Museli rezignovat na sborové i orchestrální koncerty a najít jinou cestu k publiku. Pořadatelé celostátního festivalu základních uměleckých škol ZUŠ Open mají za sebou kvůli pandemii krušný rok.
Půl roku připravovali děti na soutěže a koncerty. Místo nich ale museli Základní uměleckou školu Střezina v Hradci Králové zavřít, stejně jako to musely učinit i všechny další "zušky" v republice kvůli šíření koronavirové epidemie a vyhlášeným mimořádným opatřením. Tady se ale nevzdali a na dálku nyní vyučují zpěv, hudební nástroje, výtvarnou výchovu i orchestr.
Viktor měl jasno již ve čtyřech letech, tenkrát mu učarovala harmonika a on prohlásil, že na ni taky bude hrát. Kromě studia na základní umělecké škole dojíždí Viktor ve svých deseti letech na hodiny na Pražskou konzervatoř. Pravidelně vystupuje na mnoha koncertech a sbírá úspěchy na mezinárodních soutěžích.
Na počátku téhle metody hry na hudební nástroj jsou děti ze široké veřejnosti - ze standardních rodin přes ty sociálně slabší až po klienty dětských domovů. Hned první hodinu se ocitnou v orchestru, za tři měsíce mohou hrát třeba v Rudolfinu a za pár let jim mohou tleskat nejslavnější sály Evropy jako La Scala v Miláně či Royal Festival Hall v Londýně. Projekt funguje i v Česku díky Nadačnímu fondu Harmonie, ale potýká se s financemi.
Příběh romského klavíristy Tomáše Kača vypadá jako z nějakého velkofilmu. Na jeho začátku je chudá romská rodina s dvanácti dětmi ve starém novojičínském činžáku. Příběh pokračuje konzervatoří, HAMU a nejslavnější školou soudobé hudby - Berklee College of Music v Bostonu. Následuje happy end. Hlavní hrdina vyprodá nejproslulejší koncertní síň na světě a natáčí v hollywoodských studiích. Nyní si odskočil z Ameriky do Česka dotočit své debutové album My Home.
Police nad Metují je městečko o čtyřech tisících obyvatelích, známé hlavně jako výchozí bod pro výlet do Broumovských skal. Ale zakládat zde symfonický orchestr? Tehdy čtrnáctileté Petře to přišlo jako skvělý nápad. Dnes je jí 23 let a nedávno se stala dvojnásobnou laureátkou prestižní Ceny Via Bona pro nadšené srdcaře a filantropy. Její těleso Police Symphony Orchestra (PSO) má tisíce věrných fanoušků. PSO vybírá statisíce na charitu, dává je hlavně do oddělení následné péče v broumovské nemocnici. Nyní Petra odmítla možnost zahrát si v Obecním domě, místo toho chystá koncert v údolí u Police - i s baletkami z Národního divadla, artisty a letadly.
Česko je výjimečné vynikajícím průměrem a sítí základních uměleckých škol. V evropských zemích se sice hraje výborně, ale jen ve špičce, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Jindřiška Kudrlová, prezidentka Asociace základních uměleckých škol a ředitelka ZUŠ v Písku.
Žáci základních uměleckých škol z celé republiky předvedli své umění ve veřejném prostoru. V úterý 30. května byli v rámci akce ZUŠ Open k vidění všude - na náměstích, nádražích, v parcích i pasážích. A s nimi přední čeští umělci, kteří je přišli podpořit. Patronkou celé akce byla Magdalena Kožená, dorazili i Jura Pavlica z Hradištanu, designér Maxim Velčovský, hudebník Jaroslav Uhlíř nebo tanečník Otto Bubeníček.
Světově proslulá mezzosopranistka Magdalena Kožená a lidé z jejího nadačního fondu připravili akci, která nemá v české ani československé historii ZUŠek obdoby. Děti ze základních uměleckých škol celé republiky vyjdou hromadně do ulic a předvedou své umění veřejnosti. Celostátní happening ZUŠ Open vypukne 30. května. Zúčastní se ho 355 ZUŠek ve 280 městech a obcích, uskuteční se tisícovka akcí, na všechny je vstup zdarma.
Česku se stále nedaří integrovat do společnosti sociálně vyloučené komunity, na "hašení" problémů vynakládá nemalé finance. Milada Cholujová, zakladatelka Nadačního fondu Harmonie, přitom zná řešení, jak děti z těchto lokalit integrovat do většinové společnosti. Poskytne se jim zdarma hudební vzdělání, děti poznají, co je zodpovědnost, ale i sebevědomí či úspěch, zvedne to i celou komunitu. Za roku už hrají v orchestru. Projekt se jmenuje El Sistema a osvědčil se v Severní i Jižní Americe, ve 25 státech Evropy. S úspěchem se začal rozvíjet i v Česku, ale brzdí ho nedostatek financí. "Přehazují si nás z kanceláře do kanceláře a nevejdeme se jim do žádné škatulky, říká Cholujová.
Čtrnáctiletý Jaroslav Voříšek z Kroměříže je hudební talent k pohledání. Začal zobcovou flétnou, v sedmi letech přidal bicí, v devíti tenor, neboli baskřídlovku, v jedenácti si doma prosadil zpěv, ve třinácti pozoun, o rok později klavír. Na celorepublikové úrovni vítězí v tenoru i ve zpěvu. Má individuální plán a jen cvičí. "Často u nás sousedé zvoní. Tenor a pozoun se snažím omezit do 20:00, ale když musím, tak musím. Bicí mám elektrické, takže nejdou tolik slyšet," líčí v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Mezzosopranistka Magdalena Kožená založila nadační fond, kterým chce podpořit činnost základních uměleckých škol. Tento systém nemá jinde v Evropě obdoby a podle pěvkyně by byla velká škoda ho ztratit. Hodlá pomoct se získáním peněz i zviditelněním. K její iniciativě se přidal i generální ředitel České filharmonie David Mareček. "Aktivity ZUŠek jsou velmi atraktivní, chceme je proto dostat více do povědomí veřejnosti a do médií," říká. Za podporu Magdaleny Kožené jsou ZUŠky vděčné. Věří, že záštita pomůže získat například větší respekt v jednání s obávanými inspektory. Mnozí totiž jdou spíše po papírech než po uměleckých výkonech žáků.
