Lampasák Šebek z komedie Pelíšky, zoufalý advokát z kultovního Dědictví nebo asociální lékař ze seriálu Doktor Martin. To jsou jen některé z proslulých rolí Miroslava Donutila, který začátkem února oslaví 70. narozeniny. V rozhovoru pro Aktuálně.cz herec vzpomíná na své rebelství v době totality, vysvětluje, proč se nestal novinářem a raduje se z toho, že po něm hereckou štafetu převzal jeho syn.
Sotva ho lidi na ulici přestali oslovovat „pane primáři“, budou si ho dost možná spojovat se zamračeným manželem nejslavnější české spisovatelky. Jan Hájek totiž po Ordinaci v růžové zahradě vzal další televizní roli a diváci ho od začátku roku mohli vídat jako Josefa Němce v sérii Božena. Nejen o muži, který byl dosud známý hlavně jako násilnický despota, herec mluví v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Stres, osamělost i ponorková nemoc v partnerských vztazích. Právě těmto úskalím budou lidé čelit o Vánocích poznamenaných koronavirem. Velkým dilematem podle psychologa Zdeňka Krpouna bude, jestli svátky trávit v širším rodinném kruhu, a riskovat tak nakažení příbuzných. Dodává, že i když předvánoční nákupní horečka může být letos kvůli pandemii slabší, k dlouhodobému omezení spotřeby to nepovede.
Dialogy, co nešustí papírem, minimum popisných pasáží a příběhy, které bez příkras odrážejí šedivou realitu dnešních párů a jejich dětí. Právě to udělalo z Petry Soukupové jednu z nejprodávanějších českých spisovatelek a nic z toho nechybí ani v její nové knize Věci, na které nastal čas. V rozhovoru autorka mluví o nespokojených vztazích, výchově mužů v Čechách i vyrovnávání se s vlastní divností.
Anetě Langerové na konci listopadu vychází přírodou a nostalgií nasáklá deska Dvě slunce. Zpívá na ní hlavně o hledání vnitřní svobody, což je pro ni celý život velké téma. V rozhovoru pro Aktuálně.cz zpěvačka vypráví o tom, jak u ní v době dospívání zvítězila kytara nad tenisovou raketou, jak se osamostatnila od rodičů i jak se stavěla na zadní, když z ní v SuperStar chtěli udělat popovou hvězdu.
Z divoké rockerky se během dvou dekád proměnila v éterickou vílu překračující hranice mezi popem a alternativou. Její hudební vývoj navíc odráží, čím si procházela v životě. Nyní zpěvačka Lenka Dusilová vydala album Řeka, které je završením jejího pátrání po rodinných kořenech. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví také o dětství mezi trampy, dospívání bez otce a devadesátkové jízdě s kapelou Lucie.
Začínal jako chudý kluk, který na sídlišti sháněl široké kalhoty s nízkým rozkrokem a hudbou vzdoroval vůči rodině i společnosti. Dnes je z něj úspěšný byznysmen se zlatým řetězem kolem krku, ale hip hop ho baví pořád stejně. Všechny důležité milníky jeho rapové kariéry mapuje dokument Tempos, který je teď k vidění v českých kinech. Na některé z nich Rytmus vzpomíná i v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Generace 55 plus je poslední vlna bílého muže, jejich svět má jasný řád, odsuzují zaměstnané ženy, hledání víry i příliv uprchlíků. U psaní nepřemýšlím, jestli si knihu někdo koupí, žiju příběhem, moje čtenářky ho chtějí, říká spisovatelka Barbara Nesvadbová, která vydala knihu Iluze a věnuje se také svému nadačnímu fondu Be Charity.
Častým motivem jejích knih bývají malé každodenní katastrofy. V románu Hodinky od Ašera vylíčila, jaký stres a tlak se vyvalí na snílky, kteří se v Česku pustí do podnikání. V novince Soběstačný zase popisuje, jak se dospívající kluk vyrovná s rozvodem rodičů a později i se smrtí matky. "Ty problémy tady jsou a neměli bychom před nimi zavírat oči," říká spisovatelka Zuzana Dostálová v rozhovoru.
Partnery chceme vlastnit a řídit, bojíme se být sami, staré vzorce tradiční rodiny se začaly rozpadat už v 19. století. Single lidé jsou historicky novinka, jediná naše budoucnost jsou děti, říká Vratislav Hlásek, párový terapeut a průkopník přechodné pěstounské péče. Děti z kojeneckých ústavů mají problém obstát, nedůvěřují vztahům, chtějí si je kupovat. Dobrý rodič je ten nejlepší možný, říká.
Otec může být pro malé dítě stejně důležitý jako matka. Děti, které si už od raného věku hrají se svými tatínky, totiž v pozdějších letech snadněji kontrolují své chování a emoce. Při fyzických aktivitách s otci se vybouří a naučí se, jaké reakce už překračují hranice. Vyplývá to z nové studie vědců z Cambridgeské univerzity.
Antonín Kratochvíl se ještě před narozením svého syna Michaela rozhodl z komunistického Československa přes Jugoslávii utéct do Rakouska. Nakonec se dostal až do Ameriky, kde se stal světoznámým fotografem. Cestu ke svému prvnímu synovi ale musel dlouho hledat a vypráví o ní i dokument Můj otec Antonín Kratochvíl. Při příležitosti jeho premiéry poskytli Antonín a Michael rozhovor pro Aktuálně.cz.
Lidé, kteří vyzařují přílišným sebevědomím, mohou mít nečekaně mnoho společného s těmi, již působí nejistě. Podle psychologa Zdeňka Krpouna se oběma těmto skupinám nedaří střízlivě vyhodnotit vlastní schopnosti a předstíraná sebedůvěra může být i způsob, jak zakrýt hluboké pochybnosti. O tom, jak lidské sebevědomí utváří výchova rodičů nebo přijetí ze strany vrstevníků, terapeut mluví v rozhovoru.
Každý rodič se setkává se situacemi, kdy mu jeho potomek pije krev – ať už se odmlouvá učit, nebo ho vůbec nenapadne, že by mohl pomoct s domácími pracemi. Snažit se před dítětem skrývat vlastní emoce v takových případech ale nemá smysl, jak v nové studii potvrdili američtí výzkumníci.
Karanténa, kterou vláda vyhlásila kvůli šíření nového koronaviru, uvrhla Čechy do situace, s níž se dosud nesetkali. Mnoho z nich musí pracovat z domova, kde se současně nacházejí i jejich partneři a často také děti, které nemohou do škol, což přináší riziko ponorkové nemoci. Jak v situaci, kdy lidé přišli o své zavedené rutiny, nepodlehnout stresu, vysvětlují odbornice z Masarykovy univerzity.
Martina Viktorie Kopecká je mladá, bohémsky působící husitská farářka, která kdysi k církevnímu prostředí chovala podobné předsudky jako Češi, co se prohlašují za ateisty. Nevadí jí rozebírat ani otázky, kterým se někteří konzervativnější kněží raději vyhýbají. V rozhovoru pro Aktuálně.cz se zamýšlí třeba nad příčinami vysoké rozvodovosti, proměnou genderových rolí i právy homosexuálů.
Konflikt mezi matkou, která chce všemu vnutit řád, a dcerou toužící po svobodě. To je námět nové knihy Petry Dvořákové Vrány. Spisovatelka se v ní do obou postav vžívá se stejnou empatií, s jakou v románu Dědina nahlédla do myšlení pevně zakořeněných starších obyvatel české vesnice a jejich mladších potomků přejímajících městský životní styl. O generačních propastech mluví i v rozhovoru.
V dětství člověk ještě dokáže projevovat emoce tak, jak přicházejí. Pak ale přichází doba dospívání, kdy začíná poprvé čelit úzkosti, které se už do konce života nezbaví, a tak si kolem svého nitra staví pevnou zeď. Zbourat ji je podle terapeutky Nory Vláškové natolik těžké, že k tomu většina populace potřebuje alkohol. O jeho roli v oblasti partnerských vztahů mluví v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Kanadský cestovatel přemýšlel, jak svého čerstvě dospělého syna na chvíli odstřihnout od displeje smartphonu, aby kvůli technologiím nezapomněl na krásy okolního světa. Nakonec přišel na originální řešení a vzal svého potomka na měsíční výpravu po Mongolsku, při níž dvojice jezdila na motorkách, koních a velbloudech a přespávala ve stanech i jurtách.
V zamilovanosti prožíváme spíš sebelásku, pak záleží, jestli to do lásky vůbec dojde. Když přijde ve vztazích krize, je to příležitost, abychom se mohli zastavit a rozvinout, nebo nás to zničí. V celostním partnerství je důležitá bolest i smutek, mají tam místo i naše chutě a perverze, říká vztahový terapeut Pavel Rataj. Nejčastěji jde o jiné zájmy, čekáme, že ten druhý se změní, dodává.
