Vzbouřená armádní jednotka CAPSAT, složená z administrativních a technických důstojníků, v neděli oznámila, že přebírá kontrolu nad všemi ozbrojenými silami Madagaskaru. Ministr obrany již akceptoval za náčelníka generálního štábu generála navrženého vzbouřenou jednotkou, která se postavila na stranu demonstrantů žádajících odchod prezidenta Andryho Rajoeliny. Ten zase varoval před pokusem o puč.
Kreml v pondělí zveřejnil zprávu, že ruský prezident Vladimir Putin přijal šéfa žoldnéřů Jevgenije Prigožina. Zakladatel Wagnerovy skupiny přitom vedl na konci června proti režimu krátce trvající vzpouru. Podle politického analytika a bývalého autora Putinových projevů Abbase Galjamova potřebuje Putin zachránit sebe i režim, protože Prigožin "se projevil jako pán situace".
Lidé kolem ruského prezidenta Vladimira Putina zpočátku nevěřili prohlášením vůdce žoldnéřů Jevgenije Prigožina a pomýšleli na vyjednávání, pak se ovšem obávali bezprostředního vypuknutí bojů poblíž Moskvy. Napsal to nezávislý ruský server Meduza, který se odvolává na dvojici informovaných zdrojů.
Václav Havel roku 1990 vyhlásil rozsáhlou amnestii, která se ale netýkala nejtěžších zločinců. Potom začala největší vzpoura vězňů v Československu. Nejen o tom pojednává film Jonáše Karáska Amnestie. Herec Juraj Bača, představitel hlavního hrdiny – karatisty Drahomíra Lupka, musel kvůli roli zhubnout dokonce deset kilo. Gregor Hološka si zase zahrál vězně Tibora Polgáriho – takzvaného Blázna.
Před třiceti lety zažilo Československo útěk trestanců, který nemá obdoby svou brutalitou. Několik vězňů povraždilo v leopoldovské káznici pět strážných. Útočili a zraňovali i lidi, které při úprku náhodně potkali. Skupina kriminálníků mířila do Polska, přes které chtěla zmizet v Austrálii. Cestou se však uprchlíci opili takovým způsobem, že v chaosu nastoupili do vlaku, který je odvezl zpět.
Proces s bývalým americkým prezidentem Donaldem Trumpem začne v Senátu Kongresu Spojených států v týdnu od 8. února. Podle světových agentur to oznámil v noci na sobotu předseda senátní většiny Chuck Schumer. Trump je obviněn z podněcování ke vzpouře. Předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová se chystá předat Senátu ústavní žalobu (impeachment) na Trumpa v pondělí.
Malijští vojenští vzbouřenci ve čtvrtek oznámili, že ze zajetí propustili prezidenta Ibrahima Boubacara Keitu, který byl v jejich rukou od převratu z minulého týdne. Keitovo propuštění bylo jednou z podmínek uznání přechodné vlády, jež povstalcům uložili mezinárodní partneři včetně Francie a států v regionu, připomíná agentura Reuters.
Ve věku 88 let ve čtvrtek zemřel Vladimír Hradec, který v 50. letech minulého století spolupracoval s protikomunistickou odbojovou skupinou bratří Mašínů. Do plánů skupiny zasvěcen nebyl a do jejích akcí se přímo nezapojoval, za ukrývání zbraní byl ale odsouzen do vězení, ve kterém strávil deset let.
Při nepokojích ve věznici na severu Brazílie v pondělí zemřelo 52 vězňů. Podle místních médií byly příčinou nepokojů ve věznici ve městě Altamira ve státě Pará střety mezi dvěma konkurenčními gangy. Server O Globo s odvoláním na úřady státu Pará uvedl, že 16 vězňům vzbouřenci uřízli hlavu. U mnoha mrtvých bylo zřejmě příčinou smrti udušení, vězni v části areálu totiž založili požár. Nepokoje vypukly časně ráno místního času a trestanci při nich zadrželi dva dozorce jako rukojmí. Podle místních médií už byli dozorci osvobozeni. Vzpoury v brazilských věznicích nejsou ojedinělé, ta pondělní je ale co do počtu mrtvých výjimečná.
Desítky maskovaných mužů vyzbrojených kovovými a dřevěnými holemi vtrhly v neděli večer na vlakové nádraží v hongkongské čtvrti Yuen Long a zaútočily na kolemjdoucí a protivládní demonstranty, kteří se vraceli z protestní akce. Na záběrech zveřejněných na sociálních sítích jsou vidět muži v bílých tričkách, jak útočí na lidi na nástupištích a ve vagonech. Prodemokratičtí aktivisté a poslanci obvinili policii, že na místo dorazila pozdě a násilnostem jen přihlížela. Mezi zraněnými je i těhotná žena, matka, která držela v náručí dítě, a jedna novinářka. Útok nastal po protivládní demonstraci v centru Hongkongu, kterou se policie snažila rozehnat slzným plynem a střelbou gumovými projektily.
Při vězeňské vzpouře v Tádžikistánu přišlo o život 32 lidí včetně tří dozorců. Vězni byli odsouzeni za příslušnost k teroristické organizaci Islámský stát (IS). S odvoláním na tádžické ministerstvo spravedlnosti o tom informovala agentura TASS.
Z vězení na jižním předměstí libyjské metropole Tripolis po vzpouře uprchlo kolem 400 vězňů. Informoval o tom agentura AFP s odvoláním na soudní policii. Na jihu hlavního města od pondělí bojují znepřátelené milice. Ve střetech, do nichž jsou zapojeny těžké zbraně, zemřely podle páteční bilance ministerstva zdravotnictví nejméně čtyři desítky lidí a přes sto dalších bylo raněno. "Vězňům se podařilo vyvrátit dveře i brány a utéct," uvedl zdroj ze soudní policie. "Nepokoje a vzpouru" podnítily boje mezi milicemi nedaleko věznice Ajn Zara, upřesnil. Dozorci nechali útěku volný průběh, protože chtěli "ušetřit životy" vězňů, dodal.
Bangladéšský odvolací soud v pondělí potvrdil trest smrti pro 139 vojáků za účast na vzpouře z roku 2009. Vzpoura si tehdy vyžádala 74 obětí, mezi kterými byly desítky vojenských velitelů. Soud nižší instance v roce 2013 udělil trest smrti 151 vojákům. Souzeno tehdy bylo 846 obžalovaných a kromě absolutních trestů padly také tresty doživotí a odnětí svobody od tří do deseti let. Kauza se týká vzbouření z února 2009, kdy se proti svým představeným postavily stovky příslušníků bangladéšské polovojenské jednotky pověřené ostrahou hranic. Velitelé odmítli vyhovět jejich požadavkům ohledně platů, vybavení nebo pracovních podmínek.
Španělská prokuratura obvinila odvolanou katalánskou vládu ze vzpoury. Uvedla to agentura Reuters. Důvodem je páteční jednostranné vyhlášení nezávislosti Katalánska na Španělsku. Carles Puigdemont ale spolu s ostatními členy vlády před stíháním uprchl do Belgie.
Venezuelská vláda potlačila rebelii, kterou v neděli vyhlásila skupina 20 vojáků a civilistů ve městě Valencia. Nyní pátrá po deseti z nich. Zbylí dva povstalci byli zabiti, jeden raněn a dalších sedm zatčeno. V ulicích Valencie i v okolí města nyní hlídkují vojenské vozy. Ve Venezuele od dubna trvají téměř každodenní protesty proti vládě, kterou opozice viní z ekonomické a politické krize. Ta svolala na pondělí mimořádné zasedání parlamentu, ve kterém má opoziční koalice většinu, ale jehož legitimitu vláda neuznává.
Skupina vojáků ve venezuelské Valencii v neděli vyhlásila rebelii proti současnému prezidentovi Nicolásovi Madurovi a vyzvala další ozbrojené složky, aby se k ní připojily. Vláda povstání potlačila, jeden člověk při tom zemřel a dalších sedm bylo zatčeno. Lídr vládní socialistické strany Diosdado Cabello označil akci za teroristický útok, podle něj již došlo také k zatčení několika vojáků.
Nejméně 200 vězňů v pátek uprchlo z přeplněné káznice na indonéském ostrově Sumatra. Informovala o tom místní policie, podle které se 77 uprchlíků podařilo dopadnout. Další jsou ale stále na útěku a úřady po nich pátrají. Do akce byly nasazeny stovky policistů a vojáků. Na silnicích jsou kontrolní stanoviště. Vězni uprchli ze zařízení ve městě Pekanbaru v provincii Riau. Zdejší věznice má kapacitu 700 lidí, ale podle místních médií v ní bylo skoro třikrát víc odsouzenců. Vězni si před útěkem kromě podmínek stěžovali taky na násilí ze strany dozorců. Skupina uprchla ve chvíli, kdy vězni mohli opustit cely kvůli modlitbám. Přemohli strážce a strhli bránu.
Nejméně 33 trestanců zemřelo při pátečních nepokojích ve věznici v brazilském státě Roraima. Informovaly o tom místní úřady. K incidentu došlo jen pět dní poté, co při jiné vězeňské vzpouře v Brazílii – kdy se do sebe pustily dva znepřátelené gangy – zemřelo 56 vězňů, připomněla agentura Reuters. Podrobnosti o pátečních událostech nejsou známy. Odborníci předpokládají, že násilnosti v brazilských věznicích, které často kontrolují gangy, budou nabírat na intenzitě.
Nejméně 60 trestanců zahynulo během vzpoury ve věznici na severozápadě Brazílie. S odvoláním na místní úřady o tom v pondělí informoval list Correio Braziliense. Bezpečnostní složky nevyloučily, že v nápravném zařízení najdou ještě další oběti bojů mezi znepřátelenými gangy. Vzpoura ve věznici v Manausu začala už v neděli večer místního času. Kontrolu nad zařízením se vězeňské službě podařilo obnovit až v pondělí ráno.
Tři mrtvé a 26 zraněných si vyžádala v pondělí vzpoura ve vězení v jihoafrickém Port Elizabeth. Podle agentury AFP o tom v pondělí informovaly tamní úřady. "Byl tam střet mezi strážemi a zadržovanými osobami, což vedlo ke smrti tří lidí, zraněno bylo dalších 26," řekl mluvčí vězeňské služby Jihoafrické republiky Logan Maistry. Deset ze zraněných je prý v kritickém stavu. Maistry neupřesnil, kolik ze zraněných či mrtvých je dozorců a kolik trestanců. Zařízení St. Albans zažilo naposledy vězeňskou vzpouru s oběťmi na životech v roce 2013. Nepokoje v trestaneckých zařízeních v JAR jsou poměrně časté. Příčinou je hlavně jejich chronická přeplněnost.
Při násilnostech ve věznici Monte Cristo v brazilském městě Boa Vista zemřelo v neděli 25 trestanců. Policie uvedla, že sedmi z obětí byla useknuta hlava a šest obětí bylo upáleno. Vězni vzali také během vzpoury asi stovku rukojmích. Informoval o tom brazilský list Globo. Nepokoje vypukly v neděli odpoledne během návštěv ve věznici, která leží v severobrazilském státě Roraima. Vězni, ozbrojení noži a klacky, vnikli do odděleného traktu areálu, kde vzali asi stovku příbuzných tamních vězňů jako rukojmí a dožadovali se příjezdu soudce trestního soudu. Všichni rukojmí, z nichž většinu tvořily ženy, byli osvobozeni pozdě večer speciálními policejními jednotkami.
Profesor Jiří Wiedermann z Ústavu informatiky Akademie věd je věčným optimistou. Nevěří ani scénáři, že vládu nad světem převezmou roboti. Přesto připouští, že jednou lidé mohou opravdu vyvinout super inteligenci, která překoná tu lidskou. "Nikdo zatím nevymyslel, jak mít takovou inteligenci plně pod kontrolou. Za předpokladu, že super inteligence předčí tu lidskou, může opravdu nastat to, že stroje dojdou k závěru zbavit se lidí," říká Wiedermann.
Zástupce ředitele věznice na severu Francie na několik hodin zajal vězeň, který je považován za zvlášť nebezpečného a byl ozbrojen nožem. Chtěl si vynutit převoz do jiné káznice. "Krátce před 11:00 jeden zvlášť nebezpečný vězeň vzal jako rukojmího zástupce ředitele nápravného zařízení Vendin-le-Vieil v oblasti města Lens. Incident skončil ve 14:20. Zástupce ředitele nebyl zraněn," oznámila místní vězeňská správa. Úřady neupřesnily, jak byl incident ukončen, zda se vězeň vzdal, anebo jej přemohly bezpečnostní síly.
Jeden člověk zemřel, 77 dalších utrpělo zranění. Běženci tvrdí, že je napadli místní
Vláda vzdala snahy o kontrolu nad 24 věznicemi v zemi
Místní média spekulují, že při útěku dostali trestanci pomoc zvenčí
