Jedinečný areál bývalé věznice v Uherském Hradišti, kde v 50. letech minulého století komunisté věznili, týrali a v několika případech popravili nevinné oběti, se po mnoha letech začíná měnit. Přeměnu nejvíce zachovalého místa svého druhu v Česku na památník či muzeum totality prodpořila ve svém programovém prohlášení vláda.
Číňan Li Jingwei si začátkem roku splnil přání, které se dlouho zdálo marné. Po třiatřiceti letech se vrátil ke svým biologickým rodičům, jimž syna unesli a prodali překupníkům s dětmi. Našel je jen díky tomu, že podle svých matných vzpomínek vlastnoručně nakreslil mapu vesnice, ve které do svých čtyř let vyrůstal.
Jako na statečného a zásadového člověka, který své názory prosazoval bez ohledu na vládnoucí režim a většinové mínění, vzpomínají na Petra Uhla jeho přátelé z dob disentu, kolegové, novináři, diplomaté i politici. Mnozí z nich připomněli, že kvůli svému přesvědčení strávil Uhl za normalizace devět let svého života ve vězení a ani v polistopadové době nepřestal s hájením lidských práv.
Bratři Karel a Anton Šilhaví odešli do Sovětského svazu žít a pracovat, stali se ale obětí Stalinova velkého teroru. V rámci takzvané německé operace nechal sovětský diktátor mezi lety 1937 a 1938 internovat občany mnoha národností, které považoval za nepřátelské.
Před 75 lety se narodil silák a recesista Franta Kocourek. Boxoval a zápasil, ale sporům se vyhýbal. Překousl minci, ohýbal železo a své kolegy doslova "vynášel v zubech", ale měl slabost pro básně, hrál v divadle a tančil ve sboru. Odkaz brněnského gladiátora Franty Kocourka žije dodnes, přestože zemřel v roce 1991. Připomeňte si jeho život na archivních snímcích.
Anna Fodorová je dcerou poslední německy píšící pražské spisovatelky Lenky Reinerové, jež žila v letech 1916 až 2008. Označovala se za „vypravěčku“, literatura a pozorování mikro i makro dění ve světě pro ni byly vším. Málokdo ovšem ví, jaké bylo její odcházení a jaká byla matka. Bolestné i veselé vzpomínky dcera přetavila v intimní prózu, kterou vydalo nakladatelství Labyrint.
Oceňovaná umělkyně Kateřina Šedá se zaměřila na seniory a to, co si pamatují ze svých starých bydlišť. V zahradě domova seniorů v Hainfeldu v Dolních Rakousech instalovala skupinu velkých krmítek a ptačích budek. Jsou co nejpřesněji zhotovené podle vzpomínek penzistů na venkovské i městské domy.
Měla jsem vždy tendenci koukat se na realitu s růžovými brýlemi, po Milošově smrti to nestačilo. Knihu jsem začala psát v době, kdy jsem byla hodně smutná a postupně jsem se dostala ke šťastnějším historkám. Chci se na 23 let s ním dívat s radostí, říká spisovatelka Martina Formanová, která ve své nové knize Nalakuj to narůžovo vzpomíná na první týdny po smrti manžela, režiséra Miloše Formana.
Středa 10. června 1942. Den, který otřásl válkou pustošeným světem. Nacisté srovnali se zemí Lidice, středočeskou obec s 503 obyvateli. Přes sto domů včetně kostela zmizelo. Zmizeli i lidé. Muže zastřelili, ženy a děti odvlekli do koncentračních táborů nebo poslali na poněmčení. Lidickou tragédii nepřežilo 192 mužů, 60 žen, 88 dětí. Po druhé světové válce se vrátilo pouze 143 žen a 17 dětí.
Během vystoupení vojáků na oblastním kole Československé spartakiády 1985 začalo pršet a těla pomazaná blátem se postupně měnila v absurdní sochy. Série fotografií Zdeňka Lhotáka z této akce se už dávno stala legendární u nás i ve světě - a nejen proto, že za ni dostal cenu na World Press Photo. Slavné snímky teď poprvé vyšly v samostatné knižní podobě. Pojďte se podívat na ukázky.
I když Zdeněk Svěrák, který na den učitelů 28. března slaví 88. narozeniny, „zběhl“ z povolání učitele českého jazyka už čtvrtý rok po promoci, zůstal mu svým způsobem věrný. I jako pracovník rozhlasu, scenárista, divadelník, filmový a televizní herec či textař vypráví příběhy, ve kterých dbá na krásu českého jazyka. Ani v hereckém projevu nezapře kantora.
Válečný hrdina a letec RAF Jiří Pavel Kafka si prošel při lovu nacistických ponorek krušnými okamžiky. O válce ale nerad mluví. Prý to bral jen jako práci, při které si vyřizoval účty s nacisty. Raději s humorem komentuje důležitost boje s covidem: "Tak ty voní líp než ty naše," srovnává respirátory s kyslíkovými maskami letců radiotelegrafista bombardéru 311. čs. perutě RAF.
Ve věku 89 let zemřela ve středu v nemocnici legendární zpěvačka a herečka Hana Hegerová, která byla považována za královnu československého šansonu. Tleskali jí v pařížské Olympii, v Mnichově, byla zpěvačkou evropského formátu. Na české scéně vždycky působila jako přírodní úkaz - nebývala v hitparádách ani v časopisech, i desek vydala poskrovnu. Podívejte se, jak na ni vzpomínají slavní.
Dvě organizace, Kunsthalle Praha a Post Bellum, už několik let natáčejí rozhovory s umělci, kteří tvořili v totalitním Československu. Ve sbírce Paměti národa se sešlo na šest desítek příběhů. Nyní z nich vznikl dokumentární cyklus nazvaný Umění v izolaci.
Té válce se říká Velká vlastenecká a nezačala napadením Polska hitlerovským Německem ani třeba napadením Finska stalinským Sovětským svazem. Začala až roku 1941, kdy Německo přepadlo svého dosavadního spojence SSSR. Ljudmila Petruševská, narozená roku 1938, tehdy v Rusku vyrůstala. O jejím dětství pojednávají autobiografické prózy, nyní česky vydané pod názvem Nezralé bobule angreštu.
Před 67 lety, 11. června 1955, došlo v Le Mans k největšímu neštěstí v historii motoristického sportu. Mercedes Pierra Levegha vyletěl mimo trať a na tribuně vedle svého pilota zabil dalších 83 diváků.
Ve středu obletěla Česko zpráva, že ve věku 89 let zemřel slavný spisovatel, etnograf a cestovatel Miloslav Stingl. Procestoval 150 zemí světa, mezi jeho oblíbená témata a regiony patřily Oceánie a Latinská Amerika. Ze svých cest vytěžil materiál pro mnoho cestopisných televizních dokumentů a více než 40 knih. Podívejte se, jak na něj vzpomínají někteří čeští cestovatelé a dobrodruzi.
Na sklonku války, když bylo Marii Sehnoutkové osm let, došlo ve vsi Sedlci k hromadnému vraždění nevinných osob. Němci zastřelili na 30 lidí, včetně strýce paní Sehnoutkové. Rozhovor natočil pro Paměť národa novinář Adam Drda. DVTV vzpomínky pamětníků publikuje při příležitosti 75. výročí konce druhé světové války. Další informace můžete najít na webu https://1945.pametnaroda.cz/.
Rodiče je opustili, i tak o ně ale někdo s láskou pečoval. To je hlavní myšlenka projektu Život v kufříku pro zhruba 500 dětí, které každoročně v Česku hned po porodu jejich rodiče opustí. V porodnicích, které už jsou v projektu zapojené, sestřičky novorozencům do kufříků uschovávají třeba pásku z ručičky nebo cedule se jménem z postýlky. Více se dozvíte ve videu nadačního fondu La Vida Loca.
Porevoluční doba byla unikátní, děly se věci, které by jinak nebyly možné. Do McDonald's se chodilo jako na ples, nejlepší dárek byly kapsáče. Můj oblíbený pořad bylo Volejte řediteli. Časopis Bravo byl nejoblíbenější, říká Johana Fundová, autorka facebookové stránky Pure devadesátky a nové knihy Devadesátky. Jsem ráda, že jsem vyrostla v té době, nikdo nás nekontroloval, dodává.
