Přednostka Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. LF Jolana Těšinová v rozhovoru pro Aktuálně.cz poukazuje na to, že kvůli odmítavému postoji pojišťoven přibývá pacientů, kteří si na nákladnou léčbu snaží peníze sehnat sami.
VZP odmítla uhradit lék, který je pro pacientku s roztroušenou sklerózou jedinou šancí. Mladá žena je tak nyní bez léčby a její stav se rychle zhoršuje.
Tři ze sedmi zdravotních pojišťoven už vyšetření hradí, další tři od 40 let. Od 45 let věku je hrazený všem ženám jednou za dva roky.
Zdeněk Hřib je lídrem pražské kandidátky pirátů pro podzimní komunální volby. Vystudovaný lékař je členem rady VZP a v minulosti pracoval na zefektivnění služeb a zjednodušení informačních systémů veřejné správy. Pokud ve volbách uspěje, bude podle svých slov usilovat o odstranění politických trafikantů z městských firem. Chce prosazovat otevření města a služeb lidem a bojovat za ochlazování města výsadbou stromů, budováním zelených střech na domech a umisťováním vodních pítek a mlžítek.
Správní rada největší pojišťovny má třicet členů. Deset nominuje vláda na návrh ministra zdravotnictví. Dvacet míst obsazuje sněmovna.
Novela zákona, která začíná platit od 1. ledna, má zamezit tomu, aby měly zájem pouze o mladé a zdravé pojištěnce.
Pokud pacient v pilotním programu domácí paliativní péče nezemře do třiceti dnů, pojišťovna přestává hradit vynaloženou péči a hospice musejí shánět peníze u nadací či po sponzorech. Zástupcům mobilních hospiců se tento limit nelíbí a říkají, že jim komplikuje už tak složitou situaci. Ministerstvo zdravotnictví si problém uvědomuje a snaží se vymyslet vhodnou alternativu. Podle Všeobecné zdravotní pojišťovny ale třicetidenní lhůtu jako problém nevidí.
Ústavní soud zrušil na základě návrhu dvacítky senátorů část zákona o veřejném zdravotním pojištění, která se týká hrazení zdravotnických pomůcek pojišťovnami. Podle senátorů úprava v praxi vede k netransparentnosti. Pasáž se ruší ke konci roku 2018. Podle soudu je nezbytné přijmout nové komplexní úpravy systému úhrad. Proto soudci vytvořili zákonodárcům potřebný časový prostor.
Licenci ČNB pro trh s povinným ručením v nejbližších dnech získá dceřiná společnost Všeobecné zdravotní pojišťovny. Začne hledat klienty na trhu, kterým jen letos proteče 21 miliard korun.
Kontrola ministerstva financí ukázala, že pražská laboratoř OmniLab a Nemocnice svaté Alžběty obdržely od Všeobecné zdravotní pojišťovny čtyřicetkrát vyšší částky, než je obvyklé. VZP údajně již dříve odhalila známky podvodného jednání, i přesto smlouvy s oběma společnostmi udržovala. Podle ministra financí Andreje Babiše přišla pojišťovna o desítky milionů korun. Vedle nadměrných výdajů zjistila kontrola i značné množství neřešených stížností.
Okruh léků na cukrovku, které mohou pacientům napsat praktičtí lékaři, se má brzy mírně rozšířit. Jenže praktici by chtěli předepisovat ještě podstatně větší množství antidiabetik. Proti tomu ale vystupují diabetologové, podle nichž obvodní lékaři nemají dostatek zkušeností. Řadu léků navíc mohou po dohodě se specialistou předepisovat už teď.
Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) chce zatlačit na farmaceutické firmy, aby snižovaly cenu svých léků. Vážně nemocných pacientů, kteří potřebují drahou léčbu, v Česku ročně přibývá nejméně o 10 procent. Ministr chce prosadit návrh předsedy sněmovního zdravotnického výboru Rostislava Vyzuly (ANO), který by nařizoval, že stejně účinné alternativy k originálním lékům budou o 30 procent levnější než originály. V současnosti je to pouze 15 procent. Proti návrhu je farmaceutický průmysl, podle kterého by v důsledku schválení změny levnějších léků z trhu výrazně ubylo.
Kladnou bilanci mají ke konci září, kdy skončil termín pro možné přestupy, tři pojišťovny ze sedmi. Svůj růst potvrdila Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra. Naopak VZP dál ubývají klienti.
Zdravotní pojišťovny by měly o klienta soupeřit, myslí si ředitel VZP Zdeněk Kabátek. Podle něj by částečná spoluúčast pacientů na léčbě pomohla současnému stavu českého zdravotnictví. Síť českých nemocnic je ve srovnání s jinými zeměmi poměrně rozsáhlá a mnohdy nedaleká zařízení nabízejí pacientům velmi podobné služby. Navýšení spoluúčasti pacientů však dlouhodobě odmítá sociální demokracie, která má nyní i post ministra zdravotnictví.
Opětovné pondělní zvolení Zdeňka Kabátka ředitelem Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) až do roku 2020 vyvolalo nejnovější konflikt mezi předsedou ANO Andrejem Babišem a ministrem zdravotnictví za ČSSD Svatoplukem Němečkem. Kabátka potvrdila ve funkci správní rada, která mu už v březnu navýšila jeho roční odměnu na 1,2 milionu korun. Podle Babiše je zvolení Kabátka skandální, protože je to "kontroverzní osoba spojená s největším kmotrem českého zdravotnictví Markem Šnajderem". Proti slovům Babiše se už ozval předseda správní rady VZP Jiří Běhounek.
Všeobecná zdravotní pojišťovna a Protonové centrum Praha po několikaměsíčním intenzivním jednání podepsaly smlouvu o úhradě péče. Smlouvu s ředitelem Zdeňkem Kabátkem podepsali majitelé Pavel a Václav Laštovkovi. VZP a protonové centrum také uzavřely dohodu o ukončení všech právních sporů.
Andrej Babiš se intenzivně snaží šířit dojem, že on by zdravotnictví řídil lépe, respektive že ho tak trochu jako ministr financí stejně řídí.
Správní rada VZP rozhodla, že největší tuzemská zdravotní pojišťovna vrátí 46 procent akcií. Ty si v roce 2011 koupila za 1,1 milionu korun. O vrácení akcií žádala před časem eHI eHealth International, která dnes vlastní 49procetní podíl a zdůvodňovala to tím, že VZP již do projektu poměrně dlouho neinvestuje.
Správní rada největší tuzemské zdravotní pojišťovny VZP schválila řediteli Zdeňku Kabátkovi rekordní odměnu. Šéf Všeobecné zdravotní pojišťovny dostane zhruba 1,2 milionu korun (okolo 800 tisíc čistého). Odměnu Kabátkovi potvrdila naprostá většina ze třicetičlenné správní rady. Zdrželi se někteří zástupci za hnutí ANO, politici z KSČM byli proti. V loňském roce dostal ředitel odměnu o několik desítek tisíc korun nižší.
Na Všeobecnou zdravotní pojišťovnu (VZP) se údajně obrátily stovky klientů, kteří zjistili, že se bez svého vědomí najednou stali pojištěnci Oborové zdravotní pojišťovny (OZP). Řada takových případů se podle VZP objevila v Ústeckém a Libereckém kraji, ale i na Moravě. Mluvčí OZP řekl, že se zčásti jednalo o pochybení pracovníků, kteří pro pojišťovnu prováděli nábor nových klientů. OZP se proto obrátila na policii.
