výzkum

Členství v EU je výhodné. Pokud by se ale rozpadla, mrzelo by to jen každého pátého Čecha

Aktuální výzkum Sociologického ústavu AV ČR ukázal, že by méně než jednomu z pěti Čechů bylo líto, kdyby se Evropská unie rozpadla. A asi polovině dotázaných by to bylo jedno. Více než polovina lidí nicméně uznává, že Česká republika z členství v Evropské unii těží výhody. Mezi Čechy, které by zánik Evropské unie mrzel, patří především vysokoškolsky vzdělaní lidé z měst. Naopak nejméně by zrušení Unie litovali důchodci.

Migrant před kordonem makedonských policistů u Eidomeni

ČT i Nova přispívají k předsudkům, o uprchlících mluví jen jako o riziku, kritizují brněnští vědci

TV Nova i Česká televize referují o uprchlících "překvapivě stejně", zjistili vědci z brněnské Masarykovy univerzity. Obě stanice zdůrazňují bezpečnostní riziko současné migrační krize, nevěnují se však osudům lidí prchajících před válkou ani příčinám konfliktů v jejich domovských zemích. „Pokud ale média nezdůrazňují, že se v daných oblastech válčí, působí to tak, že příčinou krize jsou uprchlíci sami,“ kritizuje vedoucí výzkumu Pavel Pospěch.

Píšete v SMS na konci zprávy tečku? Pak jste neupřímní, tvrdí vědci. Teď zkoumají význam vykřičníků

Emoce a jiné informace, o které jsme v textových zprávách ochuzeni, nahrazuje interpunkce. Lidé si ji ale vykládají různými způsoby. Američtí vědci proto zkoumali SMS konverzace u vysokoškoláků a došli k závěru, že běžná tečka na konci věty, bez níž se v psané podobě neobejdeme, působí na příjemce zprávy spíše negativně. Naopak vykřičník je pisateli SMS zpráv vesměs přijímán kladně. Vědci se teď budou jeho vnímáním v elektronické konverzaci zabývat.

Četba dětem - rodiče - rodina - předčítání

Rodiny jsou v názorech zajedno, ukázal průzkum. Uprchlíků je tu moc, tvrdí

Víc než pět tisíc českých domácností se zapojilo do rozsáhlého výzkumu mapujícího životní podmínky a postoje uvnitř společnosti. První data hovoří o tom, že domácnosti jsou názorově jednotné. Ukazuje se to třeba v otázce migrace. Polovina domácností má pocit, že v Česku je přistěhovalců příliš. Během následujících tří let se do nich budou výzkumníci vracet, aby nasbírali další údaje.

Co si myslí Češi o Islámském státu? Je pro nás hrozbou, vyplývá z výzkumu veřejného mínění

Podle výzkumu výrazně stoupá zájem veřejnosti o problematiku Islámského státu, zájem o ukrajinskou krizi naopak upadá. Lidé obecně považují aktivity Islámského státu za hrozbu nejen pro Evropu, ale i pro Českou republiku.

Premenstruační syndrom u mužů? Touží vyhrávat, zabíjet a mít permanentní erekci, říká psycholog

Až čtvrtina mužů věří, že každý měsíc prožívá premenstruační syndrom stejně jako ženy. Ukázal to výzkum ve Velké Británii. Muži si stěžují na podrážděnost, únavu, rozbouřené emoce, a dokonce i menstruační křeče. Český psycholog a mentor iniciativy Liga otevřených mužů ale soudí, že se jedná o účelovou sociální studii. "Obávám se, že celé je to o tom, že se společnost snaží dávat muže a ženy na stejnou úroveň. Dějiny totiž neříkají, že by muži fungovali v cyklech," říká Václav Šneberger.

Spolupráce mezi vědci a firmami je mizivá, trápí Bělobrádka. Peněz je dost, výsledků málo

V Česku je ve vědě zaměstnaných přes devadesát sedm tisíc lidí. A přestože na vědu, výzkum a inovace proudí srovnatelné množství peněz jako v Rakousku, výsledků je méně. Ukazuje to analýza, kterou si nechal zpracovat místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek. „Chybějí výsledky aplikovaného výzkumu, máme pořád málo patentů, malou spolupráci mezi firmami a vědeckými institucemi,“ vyjmenovává hlavní závěry Bělobrádek. Právě poslední zmíněné trápí vicepremiéra nejvíc. Zatímco soukromníci investovali v roce 2013 do bádání 42 miliard korun, veřejné vědecké ústavy na něj vydaly 35 miliard. A společné výdaje se překrývají jen v jedné miliardě.

Laboratoře Státní zemědělské a potravinářské inspekce

Jste vědkyně do 35 let a vedete tým? Ideální případ pro dotaci, říká Rut Bízková

V Česku působí ve výzkumném managementu jen 12 procent žen, průměr EU je 24 procent. Technologická agentura chce podpořit mladé začínající vědce a ženy zvlášť. V letech 2017 a 2018 by mezi ně chtěla rozdělit 180 milionů korun.

Firma zkoumá kmenové buňky. Nemá povolení ani web, ale létá s politiky do zahraničí

Společnost Full Medical Services se dostalo příležitosti stát se součástí oficiální české podnikatelské delegace na Kubu. Motivací byl její plán založit na Kubě pobočku tkáňové banky. Jenomže mezitím vyšlo najevo, že společnost nesmí nakládat s lidskými tkáněmi a kmenovými buňkami. Nemá k tomu povolení od Státního ústavu pro kontrolu léčiv ani jiné evropské lékové autority.

Laserové centrum ELI Beamlines v Dolních Břežanech - otevření 19.10.2015

Obrazem: Nejdražší vědecké centrum Česka otevřelo další část. Bude mít nejvýkonnější laser na světě

Malá obec Dolní Břežany ležící kousek od Prahy se stane domovem mezinárodního laserového centra. To pomůže vědcům například ve výzkumu vesmíru nebo v boji s rakovinou. Slavnostně se otevřelo dnes, v plném provozu bude od roku 2018. Uvnitř budou čtyři supersilné lasery včetně zatím nejvýkonnějšího na světě.

Pravěká Antarktida - výzkum českých vědců

FOTO Čeští vědci hledali pravěkou Antarktidu. Jejich objevy jsou pozoruhodné

Čeští vědci pátrali čtyři roky po pravěkých pozůstatcích na Antarktidě. Zjistili, že kontinent byl bohatý na faunu a flóru.

Tetovaní lidé jsou agresivnější, zjistili vědci. Motivy delfína či květin vztek zmírňují

Výsledky britského výzkumu potvrzují, že lidé s tetováním jsou verbálně agresivnější a vzpurnější než netetovaní dospělí. Vědci předpokládají, že lidé podléhající frustracím a negativním emocím ventilují svůj psychický stav právě tím, že se nechají tetovat. Vliv na agresivní chování má prý také četnost tetování na těle.

Akademici: Zeman se zase mýlí. Peroutka rozhodně Hitlera nechválil, naopak před ním varoval

Ústav pro českou literaturu reagoval na údajnou stopu vedoucí k článku Hitler je gentleman, kterou v úterý zveřejnil prezident Miloš Zeman. Akademici doložili a vysvětlili, že Ferdinand Peroutka Hitlera nechválil, nýbrž varoval před jeho politickou genialitou.

Vědci objevili chemický kalendář. Ovlivňuje chování lidí a pomůže v boji proti chřipce

Britští biologové odhalili tajemství biorytmu. Podle jejich výzkumu existují buňky, které se chovají jinak v zimě a jinak v létě. Tyto poznatky v budoucnu hodlají zužitkovat například v boji proti závažné chřipce.

Od roku 1970 zmizela z oceánů polovina živočichů. Na vině jsou rybolov i klimatické změny

Ještě větší úbytek je u těch druhů živočichů, kteří slouží jako potrava člověku. Lidská populace například nadměrným rybolovem decimuje populaci tuňáků, makrel a sumýšů, uvádí ve své studii Světový fond na ochranu přírody a londýnská zoologická společnost. Podle výzkumu živočichové také přicházejí o své přirozené prostředí.

Výzkum