výstava

Iva Němcová kombinovala scénografii s designem a filmem. Dva roky po smrti má výstavu v Praze

Iva Němcová (1980-2015) byla scénografka a kostýmní výtvarnice, která pracovala na projektech Švandova, Národního či Klicperova divadla. Připravila také kostýmy pro Gottland či Rodinný film či pro klip skupiny The Tap Tap, stála i za vzhledem interiérů Café V lese. Nyní její tvorbu uvidí i širší veřejnost. V pražské Galerii Českých center jsou až do konce prosince vystavené makety scén, doplněné videoinstalacemi a audio materiálem. Právě specifický způsob práce s maketami, které používala jako hlavní nástroj komunikace s režisérem, byl pro její práci typický. "V Ivině práci se prolíná design, film a výtvarné umění, čímž obohatila jazyk scénografie," říká kurátor Dragan Stojčevski.

Malíř Antonín Střížek v Liberci vystavuje svoje obrazy každodenního života

Romantické krajiny, prostředí města, zátiší s všedními předměty i geometrická zátiší - všechny tyto polohy malíře Antonína Střížka nabízí ode dneška galerie Prostor 228 v Liberci. Střížek se narodil v Rumburku, v Praze vystudoval Akademii výtvarných umění. Jeho tvorbu od počátku charakterizuje střízlivá, civilní malba, která zachycuje každodenní život. Střížek zkouší odhalovat sílu pomíjivosti věcí i lidského života, vyjadřuje radost nad drobnými banalitami všedního dne a připomíná, že to nevšední a důležité nemusí být patrné na první pohled. Důležitý je pro autora obrazový příběh, který vychází z osobního prožitku nebo fotografie. Výstava potrvá do konce prosince.

Pussy Riot a další ruští performeři na výstavě. Art Riot mapuje formy protestu

V londýnské galerii Saatchi se až do konce roku koná výstava nazvaná Art Riot: Postsovětské angažované umění, která na příkladu skupiny Pussy Riot či performerů Olega Kulikova a Pjotra Pavlenského ukazuje způsoby revolty proti ruskému režimu.

Lidé bez domova jako umělci. Jejich obrazy a fotografie budou dražit na Aukru

Organizace na pomoc lidem bez domova vymyslela před Vánoci dobročinnou prodejní výstavu. Výtěžek z prodeje půjde autorům i spolku pomáhajícímu začleňovat lidi bez domova zpět do společnosti. Obrazy, fotografie i báseň se budou dražit od 20. listopadu na Aukru.

Výstava avantagardního malíře Stana Filko v galerii ProArte

Obrazem: "Slovenský Basquiat" Stano Filko předběhl dobu. Praha teď vystavuje jeho americké obrazy

Obrazy slovenského umělce a důležité osobnosti výtvarné avantgardy Stana Filka, které autor vytvořil v emigraci v USA v 70. a 80. letech, vystavuje galerie a investiční fond Pro arte v Praze. Obrazy jsou zavěšené na lankách, divák mezi nimi prochází a může je rozpohybovat. Tak je prý měl zavěšené v ateliéru i Stano Filko. "Od působení v Americe si Filko sliboval kariéru, ta se ale nedostavila. Ustoupil tehdy od konceptu a dělal gestuální malbu, na niž však Amerika v 80. letech ještě nebyla připravena. Tím, co dnes vystavujeme, v podstatě předběhl dobu," říká kurátor výstavy Adam Hnojil.

Umělci se stěhovali a osobní věci poslali lodí. Inspirovala je k výstavě, kde se dumá nad životem

Třetí největší kostel v Kodani Nikolaj Kunsthal funguje jako honosný prostor pro současné umění. Aktuálně se změnil v obří loď, která děti i dospělé pobízí, aby si v ní našli vlastní životní smysl. Za projektem stojí dánský vizuální umělec Eske Kath a zpěvačka, která si říká Oh Land.

Výstava umělecké sbírky Cornelia Gurlitta v Bernu a Bonnu

Bern otevřel výstavu se "zvrhlým" uměním. O obrazech, které rozkradli nacisté, dlouho nikdo nevěděl

Claude Monet, Paul Cézanne nebo Otto Dix. Díla těchto i dalších slavných malířů jsou nyní k vidění na výstavě ve švýcarském Bernu. Obrazy původně nashromáždil německý sběratel Hildebrand Gurlitt. Historik umění pracoval ve službách nacistů, kterým pomáhal prodávat díla režimem označovaná za "zvrhlá".

Foto: O obrazech, které rozkradli nacisté, dlouho nikdo nevěděl. Teď jsou k vidění v Bernu a Bonnu

Claude Monet, Albrecht Dürer nebo Eugène Delacroix. Díla těchto i dalších slavných malířů jsou nyní k vidění na výstavách ve švýcarském Bernu a německém Bonnu. Všechna prezentovaná díla, kterých je dohromady přes čtyři stovky, pocházejí ze sbírky Cornelia Gurlitta. Obrazy původně nashromáždil jeho otec, německý sběratel Hildebrand Gurlitt. Historik umění pracoval ve službách nacistů, kterým pomáhal prodávat díla režimem označovaná za "zvrhlá".

Kamil Lhoták na křídlech grafiky. Výstava ukáže malířovu grafickou práci od konce války

Pražská Galerie Hollar představí od 9. 11. grafickou práci výtvarníka Kamila Lhotáka ze Skupiny 42. "Lhoták kladl vlastní grafickou činnost svým významem na úroveň malby a opakovaně prohlašoval, že práce na poli grafiky je výrazem nejvyšší profesionality umělce," říká kurátor výstavy Libor Šteffek. Působení na grafickém poli zahájil Lhoták v roce 1944, kdy s kolegy přispěl drobným leptem Periferie do souboru prací In memoriam Františka Janouška. Později pak vedle malby, ilustrací či práce pro film dělal desítky grafických prací ročně. Nejčastěji využíval techniku suché jehly, na konci 70. a v 80. letech se přiklonil k uměleckému sítotisku. Během života Lhoták vytvořil více než 660 grafik.

Proč je zlo tak úspěšné? Róna osobně provází svou ďábelskou výstavou

Proč je zlo tak úspěšné? Róna osobně provází svou ďábelskou výstavou

Jaroslav Róna je jedním z nejvýraznějších malířů a sochařů dnešní doby. Jeho díla se stala nedílnou součástí veřejného prostoru. Mezi nejznámější patří jezdecká socha Jošta Lucemburského v Brně a Pomník France Kafky v Praze. Umělec se po dvaceti letech vrátil s velkou výstavou do Domu U Kamenného zvonu a expozicí vás osobně provede.

Výstava děl malíře Emila Filly v Museu Kampa

Výstava v Museu Kampa představuje Emila Fillu jako tahouna tuzemského surrealismu

O kubistických obrazech Emila Filly (1882-1953) se nejčastěji mluví v souvislosti s vysokými výnosy na aukcích. Kurátor Karel Srp však nyní zasadil Fillovu práci do kontextu 30. let na pozadí tvorby Jindřicha Štyrského, Toyen či Františka Janouška. Návštěvníkům Musea Kampa ho na velkolepé přehlídce představuje jako osobu, která o generaci mladší surrealisty podporovala, i jako autora, jenž se nechal jejich stylem ovlivnit. Výstava pojmenovaná Muž s hořící hřívou! Emil Filla a surrealismus 1931-1939 bude k vidění do 11. února 2018.

Katakomby pod Stalinem konečně našly využití. Hostuje zde výstava ke 100. výročí republiky

Na výstavu v katakombách pod Stalinem se pořádá sbírka. Pořadatelé potřebují 10 milionů

Velice unikátní výstavu ke 100. výročí Československa připravuje nezisková organizace Post Bellum. Chce k ní využít prostory bunkrů pod pražským "Stalinem" a vybudovat zde výstavu, která bude využívat hlavně moderní technologie. V těchto unikátních prostorech by se tak měla objevit multimediální zážitková expozice o 20. století. Post Bellum proto vyhlásilo celonárodní sbírku. Potřebuje vybrat 10 milionů korun, aby se expozice mohla uskutečnit. V tuto chvíli už má nashromážděno přes tři a půl milionu korun.

Cenu za studentský design získal návrh posezení z lisovaného sena

Národní cenu za studentský design v kategorii Grand získala v Brně stolička, jejíž sedák je zhotovený z lisovaného sena. Autorem ekologického konceptu je Ján Forgáč ze Slovenské technické univerzity v Bratislavě. Porota na stohovatelné stoličce s ocelovým podnožím ocenila experimentální přístup k nábytkovému designu. Ocenění Junior dostala Anežka Müllerová z Vyšší odborné školy sklářské a Střední školy Nový Bor díky foukaným skleněným mísám Akupunktura. Porota ji pochválila za rafinovanou hru s dekorem. Do soutěže se přihlásilo 256 autorů s 231 pracemi z 12 univerzit a vysokých škol a 16 vyšších a středních odborných škol.

Modleme se k pop-artu. Cate Blanchett v Národní galerii ztělesnila umělecké manifesty

Hlavním tahákem podzimní sezony v Národní galerii v Praze je vizuální projekt Manifesto berlínského umělce Juliana Rosefeldta.

Salon české scénografie představuje v obchodním domě Kotva to nejlepší z oboru

V pražském obchodním domě Kotva je do 7. listopadu k vidění přehlídka nazvaná Salon české scénografie, která návštěvníkům představí to nejnovější a nejzajímavější z oboru. Výstava se koná v poločase mezi 13. a 14. ročníkem největší světové výstavy Pražské Quadriennale scénografie a divadelního prostoru. Pořadatelé ji chápou i jako inventuru české scénografie před dalším ročníkem.

“Slyší očima, vidí každým vlasem.” Galerie vystavuje Hákovy nejkrásnější fotky

Pražská Galerie Josefa Sudka představuje fotografie autora Skupiny 42 Miroslava Háka. Výstava pojmenovaná Miroslav Hák: Fotografie z 30. a 40. let se zaměřuje na autorovy kořeny a zdůrazňuje také přátelské vazby mezi Hákem a jeho kolegy. Výstava potrvá do 28. ledna 2018.

Sdružení grafiků Hollar slaví sto let. Jeho současnou práci představuje výstava v Obecním domě

Pražský Obecní dům hostí výstavu, kterou Sdružení českých umělců grafiků Hollar slaví sto let svého působení. Ve dvou sálech je k vidění téměř 150 uměleckých grafik od výtvarníků, kteří jsou v Hollaru v současné době. Patří mezi ně například Tomáš Bím, Jiří Šalamoun, Petr Nikl, Jiří Anderle, Boris Jirků, ale i autoři mladší generace. Výstava potrvá do 20. ledna 2018.

Utíkalo se už před nacismem a komunismem, připomíná výstava v Plzni. Jsou tu obrazy Čapka či Koláře

"Cestou z kostela jsem na vlastní oči viděla uprchlíky. Jak člověk někdy pitomě kecá o věcech, které neviděl," cituje výstava v Západočeské galerii v Plzni mladou dívku Vlastu Lavalovou a její postřehy z války. Deníkový zápis je součástí výstavy Tenkrát v Evropě: Čeští umělci v totalitních režimech 1938-1953, která v tehdejším dění hledá paralelu se současnou migrační krizí. Témata doby od 30. do 50. let ilustruje několik desítek obrazů a koláží od Josefa Čapka, Kamila Lhotáka, Františka Hudečka a dalších umělců i od amatérských fotografů. Výstava v síni Masné krámy potrvá do 21. ledna 2018.

Josef Lada oslaví výročí narození výstavou. Návštěvníci na ní uvidí i méně známé ilustrace

Galerie Tančící dům společně s rodinou Josefa Lady (1887 - 1957) připravuje k 130. výročí jeho narození a 60. výročí úmrtí výstavu s názvem Sedmičky Josefa Lady. Ve čtyřech patrech Tančícího domu bude viset témř 400 děl, některá z nich poprvé od autorovy smrti. Výstava bude otevřená od 15. listopadu do 1. dubna 2018.

Brněnské Kmeny 90 strhaly návštěvnické rekordy. Dorazilo na ně skoro 30 tisíc lidí

Výstavu Kmeny 90, která přiblížila subkulturu 90. let, vidělo v brněnském Uměleckoprůmyslovém muzeu od 14. 5. do 1. 10. celkem 28 633 lidí. Návštěvnost předčila dosud nejpopulárnější výstavy Alfons Mucha - Český mistr Belle Epoque nebo Obrazy mysli / Mysl v obrazech. Podle ředitele Moravské galerie Jana Presse je jedním z hlavních úspěchů výstavy velkolepý opening v Husově ulici. "Nešlo jen o překonání návštěvnosti, výstava byla cenná i v tom, že ukázala jiný druh kurátorské práce. Pro muzeum není právě typické, že se věnuje muzealizaci ještě nedávno živého fenoménu 90. let," říká. Galerie si pochvaluje i viditelnost na sociálních sítích. Postaral se o ni růžový tank Davida Černého.