Muzeum umění v Olomouci tento čtvrtek otevírá výstavu děl fotografa, teoretika a pedagoga Jaromíra Funkeho. Představuje nejvýznamnější část jeho tvorby. Mezi čtyřmi desítkami snímků nechybí ani ty, jež dosud nebyly publikovány.
Ještě nikdy v devětadvacetileté historii Ceny Jindřicha Chalupeckého nebyla výstava finalistů tak neúplná a zároveň neslibovala tolik věcí navíc.
„Je to malá senzace,“ prohlašuje kurátorka českého původu žijící v Německu Noemi Smoliková před jemně nasvícenými fotografiemi, které jsou v těchto dnech k vidění v pražském Domu fotografie.
Neuměli jsme ani vlastní písničky, ty jsme i blbě skládali, dlouho jsem jen řval přes nástroje, popisuje začátky Tata Bojs v roce 1988 Milan Cais. Původně jsme zpívali všichni, ale pak jsme zjistili, že já to neumím, doplňuje Mardoša, druhý ze zakládajících členů skupiny, kterou postupně ocenili posluchači i kritici. Do úplného mainstreamu přesto nikdy nepronikla. Děláme věci po svém a bez ústupků, říká Cais, který coby výtvarník připravuje velký projekt ke 30 letům kapely pro pražský DOX. Výstava začne 30. listopadu.
Málokdo tuší, že na vzhledu Porsche 928 nebo vývoji Zetoru Crystal se podílel rodák z Brna Jiří Kuhnert. Kdyby si při odchodu z designérského studia nevzal s sebou své vlastní skici, svět by se to nikdy nedozvěděl. Nyní je vystavuje Moravská galerie v Brně a vůbec poprvé se veřejnost dozvídá o dramatickém a navíc příliš krátkém životě osobnosti, která mohla zásadně ovlivnit i BMW.
Nová expozice francouzské sbírky v Národní galerii představuje umělce, kteří bývali Pražanům dobře známí. Ve své době tu vystavovali Rodin, Picasso, Matisse i Chagall.
Drátěné sochy, reliéfy či utopickou architekturu z šedesátých let ukazuje pražská výstava čtyřiadevadesátiletého Karla Malicha, který předloni přestal tvořit.
Výstava na pražské Staroměstské radnici se ohlíží za 100 lety Československa prostřednictvím fotografií. K vidění jsou snímky z války, odboje, undergroundu i normalizace.
Přehlídka děl v brněnském Místodržitelském paláci se zaměřuje na působení výtvarníka Josefa Šímy ve skupině Le Grand Jeu. Ukazuje malby „stejně všední a každodenní, a stejně nesrozumitelné a nadsmyslné, jako je život snu“, jak o něm napsal Karel Teige.
Hospodářské noviny a Aktuálně.cz mají na letošním 20. ročníku Designbloku vlastní instalaci věnovanou projektu Chudé Česko. Návrh a realizace samotná byly pod taktovkou designérského studia deForm. Návštěvníkům chceme pomocí videí, která si mohou na místě prohlédnout, přiblížit složitou situaci lidí, kteří žijí pod hranicí chudoby a potýkají se s exekucemi.
Museum Kampa vystavuje díla Františka Kyncla, proslulého svými pracemi v prostoru. "Začnu v ateliéru, otevřeným oknem mohu pokračovat zahradou, přes plot po rýnských loukách a lužních lesích, skrze Belgii a Francii až třeba na břeh Atlantiku," říkal o nich.
Národní galerie otevřela výstavy ke stému výročí založení Československa. Největší pozornost poutá expozice věnovaná první republice s díly Clauda Moneta, Vincenta van Gogha či Pabla Picassa v hodnotě 45 miliard korun.
V pražském Karolinu začala výstava Báječný svět létání. Letec Roman Kramařík, který letos obletěl v malém letadle Cessna zeměkouli za 46 dní, okomentoval vystavené fotografie kolegy Jiřího Průši v souvislosti se svou výpravou.
Umělkyně z Tádžikistánu namalovala akty, kterými chtěla učinit výpověď o ženském těle a potlačit sexuální obtěžování. Malby ale v její zemi vyvolaly skandál a malířka je pod palbou výhružných zpráv.
Prvorepublikový kreslíř řečený Bimba spolupracoval s Jaroslavem Foglarem nebo s firmou Baťa, pro kterou nakreslil reklamu na pneumatiky. Nyní jeho díla připomíná výstava v Galerii Villa Pellé.
Obrazy starého mistra Pietera Bruegela jsou tak staré a křehké, že cestují zřídka. Ve Vídni dnes za účasti belgického krále a rakouského prezidenta začala výstava, kde se jich sešlo nejvíc v moderních dějinách.
Při zahájení pondělní unikátní audiovizuální výstavy Paměti národa pod bývalým Stalinovým pomníkem na pražské Letné se sešli také někteří kandidáti na primátora, kteří dostali dotaz, zda by v případě vedení města podporovali v Praze vznik vůbec prvního stálého muzea totality v České republice. Zatímco všichni vystupující byli pro, kandidát pirátů měl názor jiný.
Takzvaný ptačí koberec ze 16. století je jedním z nejstarších kusů v českých sbírkách. Karel Čapek o něm roku 1929 napsal povídku a Národní galerie jej o 90 let později získala do sbírky. Teď ho poprvé vystavuje.
"Hotový obraz se dál mění podle toho, kdo se dívá," říká výtvarník Petr Písařík. Místo retrospektivní výstavy pro pražskou Galerii Rudolfinum vymyslel prohlídku a komponoval ji jako krajinu obrazů, soch a instalací.
Kyselá tvář Ludvíka Svobody, polibek Emila Háchy či samba v podání Václava Havla. Nová výstava v pražské Leica Gallery přibližuje momenty z vládnutí československých a českých prezidentů.
