Průměrnému Čechovi bude na konci století přes 50 let a před sebou bude mít naději na další čtyři desítky let života. Kdo bude žít v Česku v roce 2100? Deník Aktuálně.cz za pomoci odhadů Českého statistického úřadu nabízí pohled do budoucna.
Žáby, primáti, želvy i delfíni. Zástupci všech těchto tříd byli v loňském roce prohlášeni za vyhynulé, ať už se jedná "pouze" o lokální, nebo o definitivní extinkci. Vymírání je sice běžnou součástí evoluce, ale momentálně jeho míra stoupá tak, že se hovoří o krizi biodiverzity.
Svět míří k oteplení o více než tři stupně Celsia oproti době před průmyslovou revolucí. Čas na změnu a udržení růstu teplot pod 1,5 stupně, ke kterým se země zavázaly, se krátí, zbývají jen tři roky, domnívá se Mezivládní panel OSN pro změny klimatu (IPCC). Zpravodajský server Aktuálně.cz přináší měsíční přehled novinek o klimatu.
Na jihokorejském ostrově Nokdo všichni znají jména místních dětí. Žijí tu totiž poslední čtyři, většina dalších obyvatel ostrova už překročila šedesátku. Případ názorně ukazuje na problém, se kterým se Jižní Korea stále častěji potýká. Stárnoucí populaci nemá kdo nahradit.
Kůrovec se jednou sám zastaví, má svoje limity. V nejbližších několika letech ale čeká smrk značná devastace, bude ho tu pak jen velmi málo, předpovídá profesor ekologie Pavel Kindlmann. Lidé, kteří vytvářeli politiku ohledně lesů, dost zaváhali a zapomněli na to, že může přijít oteplení a kůrovec se namnoží. Vědci už dávno upozorňovali na to, že smrk se ve velkém sází všude, i v nízkých polohách, kam nepatří, říká spoluautor zprávy o vymírání druhů. Mizí jich tisíce ročně. A pokud nic neuděláme, tak se ten proces ještě zrychlí, varuje.
,,Zhruba milion druhů je ohroženo vymřením. Jestliže máme řádově osm milionů druhů organismů, tak je to nějakých 12,5 %. Mnoho druhů je již ohroženo vymřením v nejbližších desetiletí,” říká prof. Pavel Kindlmann z Ústavu výzkumu globální změny.
Obyvatele sibiřského města Norilsk tento týden překvapila vyhladovělá samice ledního medvěda, která se procházela po rušné ulici plné aut a hledala potravu. Podle místních ochránců přírody se podobný případ stal ve městě naposledy před 40 lety. Zoolog z Přírodovědné fakulty Karlovy univerzity Pavel Hulva říká, že událost souvisí s klimatickými změnami. A tento trend bude v budoucnu stále častější. Netýká se přitom jen ledních medvědů, ale všech zvířat žijících v oblasti severního pólu. "Arktida je složitý ekosystém, kde jsou oteplováním ovlivněny stovky tisíc druhů," říká Hulva v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Na světě je ohrožen vyhynutím téměř milion druhů rostlin a živočichů. Nejde jen o orangutany a nosorožce v dalekých zemích, stejně je ohrožen život i tady u nás. Ten problém se nás týká víc, než si myslíte. Česká republika je rekordmanem ve vymírání motýlů, polního ptactva a hmyzu. Zatímco v tropech kácejí pralesy, aby byla uspokojena touha po našem ještě luxusnějším životě a obyvatelé třetího světa nás co nejrychleji dohnali, my si ničíme vlastní krajinu velkoplošným a chemizovaným zemědělstvím, říká přírodovědec Jakub Hruška v DVTV Apel.
Půl milionu až milion druhů rostlin a živočichů by mohlo v budoucnu hrozit vyhynutí, velké části z nich už v příštích desetiletích. Tvrdí to autoři zprávy o stavu světových ekosystémů vypracované pro Mezivládní panel OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES). Její obsah se bude od příštího pondělka projednávat na setkání IPBES v Paříži, závěry vědců ale s předstihem získala tisková agentura AFP.
Žijeme v době prudkých změn přírody, ubývání hmyzu je varující, říká k jeho vymírání biolog David Storch. Hmyz je jednou ze základních komponent ekosystému, je potrava pro savce a ptáky a klesá i počet opylovačů. Spousta ekosystémů by se bez něj zhroutila. Neobávám se, že vyhyne úplně, je ale třeba zachránit maximum, dodává.
Nová webová stránka Hello in Elephant překládá lidskou řeč ve sloní. Má pomoci upozornit na vymírání tohoto zvířecího druhu. Na stránce stačí vložit anglickou frázi, text nebo emotikon. Uživateli se následně ukáže video napodobující vložené slovo, větu nebo výraz. Stránka byla spuštěna na Světový den slonů, kterým bývá označován 12. srpen. Zaveden byl proto, aby upozornil na rostoucí vymírání tohoto živočišného druhu.
Česká republika je jedním z nejlepších míst pro život na planetě. Myslí si to aspoň profesor David Storch, ředitel Centra pro teoretická studia, podle kterého tady nehrozí ani zemětřesení nebo zvednuté hladiny moře. Největší problém spatřuje v rozkolísaném klimatu a zhoršení podmínek na planetě. „Člověk bude pro změnu bojovat třeba s epidemiemi a válečnými konflikty. Což vidíme už dnes. Hlavní příčina potíží je růst lidské populace, což se jen těžko zastaví. Když je hodně lidí, nejsou zdroje. To je třeba případ Blízkého východu nebo severní Afriky,“ říká Storch v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Úbytek tří milionů lidí do konce století bude podle expertů podobným zásahem jako kdysi třicetiletá válka nebo odsun Němců po roce 1945.
Města i vesnice si nechávají zpracovávat populační studie. Mají starostům pomoci naplánovat, kolik tříd by ještě měli dětem postavit. Jedna prognóza vyjde na 30 tisíc, ale i půl milionu.
Ministerstvo životního prostředí při udělení výjimky Šumavě podle soudu chybovalo
Hromadný úhyn psů a prasat v čínské vesnici vyvolal obavy z blízké chemičky
Korálům škodí zvyšující se teploty moří i jejich kyselost
Na vině je intenzifikace zemědělství včetně nadměrného používání chemikálií
Rostlina z čeledi hvozdíkovitých ukazuje cestu, jak oživit vyhynulou flóru a faunu
