Americký prezident Donald Trump opět kritizoval Španělsko za to, že se nezavázalo zvýšit výdaje na obranu na pět procent hrubého domácího produktu jako ostatní členské země Severoatlantické aliance (NATO). V Bílém domě řekl, že je s Madridem velmi nespokojený a zmínil i možnost hospodářského potrestání.
Děti se do školy vrací v pondělí. Výdaje, které za ně rodiče utratí, se mohou vyšplhat do tisíců. Obchodní řetězce v Česku nyní zlevnily téměř 60 procent školních pomůcek. Průměrná sleva činí 16 procent. Nejdráž vyjde školní taška, vyplývá z analýzy slevových letáků. Oproti loňsku se celková cena sledovaných položek navzdory inflaci zvýšila pouze o 50 korun na 2434 korun.
Část vysokoškoláků bydlí kvůli úspoře u rodičů, přestože studují jinde. Nemají finanční rezervu nebo ze svého nemohou zaplatit běžné náklady. Nastínila to anketa Pirátů. Polovina studentů by podle ní bez pomoci rodiny neměla kde bydlet. “Jsem naprosto závislá na tom, co mi dají rodiče. Ještě před rokem to tak vůbec nebylo,” svěřuje se Tereza. Sociolog ale radí brát výsledky ankety s rezervou.
Téměř třetina Čechů teď žije jen s minimální finanční rezervou, která nepokryje ani jeden měsíc jejich průměrných životních nákladů. Každá desátá domácnost pak žije zcela bez rezervy. V minulosti si přitom řada z nich část vydělaných peněz dokázala odložit stranou. Vyplývá to z Indexu finančního zdraví Čechů, který realizuje Česká spořitelna se Sociologickým ústavem a portálem Evropa v datech.
Téměř všechny státy Evropské unie zvýšily od ledna 2023 minimální mzdy. A přidávaly hodně - chtěly zaměstnancům alespoň částečně kompenzovat vysokou inflaci. I přesto, že někde dosáhlo zvýšení nejnižších výdělků i historických maxim, většině Evropanů z výplaty zbyde méně než minulý rok. Vyplývá to z aktuálně zveřejněných dat Eurofoundu a serveru Picodi.
Za elektřinu, plyn a pohonné hmoty zaplatí průměrná česká domácnost skoro o polovinu více než loni. Nejvýrazněji se takzvaná energetická inflace dotkla osob samostatně výdělečně činných a také neúplných rodin. Ukazuje to analýza Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, kterou má Aktuálně.cz exkluzivně k dispozici. Ta zároveň vyčíslila, nakolik růst cen energií ukrajuje Čechům z jejich příjmů.
Momentálně jich je 32. Rozvětvený systém sociálních dávek v Česku pokrývá životní situace od těhotenství až po smrt. Letos je navíc k dispozici zvláštní pomoc v době války na Ukrajině. Aktuálně.cz přináší kompletní přehled dávek od českého státu, o které mohou lidé v průběhu svého života žádat.
Další Index prosperity Česka, který zkoumá na základě dostupných mezinárodních dat kvalitu života ve státech Evropské unie, se zaměřil na bydlení. Porovnal jeho dostupnost, výdaje na domácnost i délku stavebního řízení. Výsledná známka obyvatele Česka nepotěší, celkově skončili na 21. místě. Jediné, v čem může tuzemsko v této oblasti konkurovat ostatním, je relativně vysoká úroveň bydlení.
Ceny energií, zboží i služeb rostou a řada lidí se dostává do svízelné finanční situace. Nejde jen o seniory a rodiny s nízkými příjmy. Do problémů se dostávají už i statisíce "zajištěných" domácností, které doposud potíže s placením měsíčních výdajů neměly. Podle expertů se nyní musí sociální dávky dostat i k lidem, kteří s pomocí státu zatím nemají zkušenost či ji doposud odmítali.
Podíl státních zaměstnanců na celkové pracovní síle v Česku roste, což stále více zatěžuje státní rozpočet. Podíl výdajů na jejich platy na celkových příjmech státního rozpočtu v posledních letech navíc roste a tento trend je alarmující, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad. Na platy zaměstnanců státu loni směřovalo 13,5 procenta výdajů rozpočtu a tento podíl od roku 2015 roste.
Na 57 procent evropských spotřebitelů na internetu v dubnu nakupovalo více než v měsících před nouzovým stavem. Také poskytovatelé virtuálních zážitků, jako jsou lekce fitness, platformy pro sledování TV a filmů nebo internetové vzdělávací kurzy, zaznamenali během omezení rekordní počty předplatitelů. Vyplývá to z květnového průzkumu společnosti Mastercard mezi 12 500 respondenty v 15 zemích.
Několik stovek tisíc penzistů si ke starobnímu důchodu ještě přivydělává. Ať už formou stálého zaměstnání, nebo na brigádách, případně podnikají. A takové příjmy většinou musí zdanit. Koho tedy čeká cesta na finanční úřad s růžovým formulářem do konce března?
Výdaje vládních institucí v Česku v roce 2018 oproti předchozím rokům rostly, celkem činily 2,166 bilionu korun. Stále ale byly pod průměrem Evropské unie, jak ukázaly údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ). Nejvíce peněz směřovalo do sociální oblasti a do oblasti zdraví.
Takzvaná minimální důstojná mzda - tedy částka, která Čechům vystačí na přijatelný životní standard - činí letos 31 463 korun hrubého, pro Prahu pak 36 850 korun. Projekt mapující příjem, který Čechům bez stresu vystačí na pokrytí běžných výdajů, představili experti ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR a Nadace Friedricha Eberta. Dosáhne na něj přitom jen asi polovina pracujících.
Za komunismu se žilo lépe, všechno bylo levnější - to je asi nejčastější argument zastánců doby před rokem 1989. Zda to tak skutečně bylo, zjistíte v rozsáhlém přehledu Aktuálně.cz. Podle dat českých statistiků jsme porovnali nejen platy, ale také ceny zboží. Spočítali jsme, jak dlouho bylo a je potřeba šetřit na pračku nebo auto i jak se za poslední tři desetiletí změnila spotřeba domácností.
Je obrovsky nespravedlivé, aby veškeré příjmy rozpočtu táhli lidé buď ze spotřeby, nebo z práce. A nechci, aby čeští pracující byli v Evropě chudí příbuzní, tvrdí ministryně práce a sociálních věcí z ČSSD Jana Maláčová. Jsem velmi šetřivá ministryně, šetřím nejvíce ze všech ministrů. Důchody nejsou žádný večírek, více než milion seniorů nedosáhne na průměrný důchod, říká.
Výdaje na bydlení, vodu, energie a paliva v Česku loni dosáhly 654,6 miliardy korun a proti roku 1989 byly téměř desetkrát vyšší. Výdaje na bytové vybavení a zařízení domácností vzrostly zhruba šestinásobně. Cenová hladina byla loni 5,5 krát vyšší a průměrná mzda vzrostla zhruba desetkrát. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Doporučení finančních expertů zní jasně: Lidé by měli mít k dispozici finanční zásobu ve výši nutných výdajů na minimálně tři, ideálně šest měsíců. Jenže jak to udělat, když řada lidí žije od výplaty k výplatě?
ČSSD nepodpoří rozpočet v podobě, kterou navrhuje ministerstvo financí. Pro své resorty požaduje navíc 22 miliard. Pokud jejich požadavek předseda vlády Andrej Babiš (ANO) nepřijme, budou po něm chtít přesné vysvětlení a řešení, jak mají ministerstva s omezenými prostředky fungovat. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) považuje navýšení schodku ze 40 na 62 miliard za nepřijatelné. Koaliční partneři by se na rozpočtu měli dohodnout do 30. září.
Většina živnostníků, drobných podnikatelů, ale také lidé, kteří si k zaměstnání přivydělávají, musí kromě daňového přiznání odevzdat i přehledy o příjmech a výdajích. Jeden přehled je nutné odevzdat České správě sociálního zabezpečení, druhý zdravotní pojišťovně. Na velikosti příjmů nezáleží. Tedy i když jste si nic moc nevydělali, přehledy podat musíte. A zbývá už jen pár dní.
Praha letos vydá na investice 19,4 miliardy korun. Rada hlavního města v pondělí přidala na investice ve srovnání s rozpočtem schváleným v prosinci 1,2 miliardy korun. Záměr ještě musí schválit zastupitelstvo. Nejvyšší částka půjde na dopravu, a to 5,7 miliardy korun, řekl náměstek primátora Pavel Vyhnánek.
Výdaje domácností vzrostly meziročně nejvýrazněji od roku 2007. Výdaje zahrnující mimo jiné útraty za potraviny, bydlení, dovolené, zdraví či vzdělání ukrojily z čistých příjmů 77 procent. Rozpočty domácností se pozvolna zlepšují, ukazují nová statistická data.
Členské státy Evropské unie vydaly v roce 2015 na obranu v průměru 1,4 procenta HDP. To je výrazně méně, než kolik v rámci EU míří do sociální sféry, zdravotnictví či vzdělávání.
Vlastní značky řetězců si postupně získávají stále větší důvěru u českých spotřebitelů. Zatímco v roce 2012 za ně lidí utráceli v průměru necelou pětinu výdajů, loni tento podíl vzrostl na téměř 21 procent. Češi se tak přibližují vyspělým evropským trhům. Řetězce se nyní snaží pod svou značkou prodávat i dražší produkty a zaujmout tak i zákazníky preferující vysokou kvalitu.
