V případu Vojenského zpravodajství, který vedl k pádu Nečasovy vlády, čelí obžalobě i bývalí šéfové instituce Milan Kovanda a Ondrej Páleník a zpravodajec Jan Pohůnek. V roce 2012 se údajně nechali od Nagyové zaúkolovat ke sledování ženy premiéra bez vědomí ministra obrany.
Novinka vyplývá z návrhu novely zákona o této tajné službě. Zpravodajcům by se do rukou nově dostala například možnost neustálého monitorování a analyzování elektronické komunikace a provozu na síti. Konkrétní lidi a jejich obsah komunikace by však sledovat nemohli. Odborníci přikládají kybernetickému nebezpečí stále větší důležitost. Kybernetickou bezpečnost ohrožují jak kriminální skupiny nebo hackeři, tak i nepřátelští špioni. Zpravodajci počítají, že ročně budou na vybudování potřebných kapacit potřebovat asi 300 milionů korun.
Odvolací soud našel desítky pochybení v práci soudkyně Heleny Králové. Ta rozhodla, že Jana Nečasová a bývalí příslušníci Vojenského zpravodajství jsou nevinní. Po rozhodnutí Městského soudu v Praze se Králová musí kauzou údajného sledování bývalé manželky premiéra Petra Nečase zabývat znovu a podle pokynů již nesmí ignorovat řadu důkazů, které mluví proti Nečasové.
Soudkyně, jež zprostila obžaloby Janu Nečasovou a bývalé příslušníky Vojenského zpravodajství, udělala podle nadřízeného soudu řadu chyb. Předseda senátu Městského soudu v Praze Richard Petrásek ve svém rozhodnutí uvádí, že soudkyně ignorovala výpovědi svědků či odposlechy hovorů, které údajně dokládaly, že motivem Jany Nečasové bylo získat osobní informace o své sokyni Radce Nečasové. Kvůli těmto pochybením se případ znovu vrací k Obvodnímu soudu pro Prahu 1.
Za téměř sedm měsíců strávených v zajetí budou chtít unesení Češi miliony. O peníze budou žádat poté, co policie ukončí vyšetřování jejich kauzy a případně řekne, zda někdo pochybil. Čtyři z pěti Čechů, kteří loni zmizeli v Libanonu, však mají i jiný plán, jak by mohli odškodné získat.
Odvolací senát složený ze zkušených sudích rozdrtil verdikt soudkyně Králové v kauze Jany Nečasové. Věc se jí vrátí. Má další šanci soudit po právu.
Odvolací senát zrušil osvobozující verdikt nad Janou Nagyovou (Nečasovou) a dalšími obžalovanými. Podle něj přijal soud jejich obhajobu naprosto nekriticky, nevypořádal se řádně s důkazy a nebral v potaz vztah mezi Janou Nagyovou a Petrem Nečasem, který by mohl být příčinou lživých výpovědí. "Soud zrušil rozsudek ze tří hlavních důvodů. Prvním jsou podstatné vady řízení u soudu prvního stupně, druhým to, že se soud náležitě nevypořádal se všemi okolnostmi důležitými pro rozhodnutí ve věci. Za třetí, k objasnění věci je zapotřebí provést některé důkazy opakovaně a zároveň provést i některé důkazy nové," řekla mluvčí pražského městského soudu Markéta Puci.
Na svou funkci rezignoval náčelník vojenské kanceláře Pražského hradu Rostislav Pilc. Na podzim roku 2015 přišel o prověrku. On rozhodnutí Národního bezpečnostního úřadu považuje za nezákonné. Novým šéfem vojenské kanceláře Pražského hradu ještě ve čtvrtek prezident Miloš Zeman jmenoval brigádního generála Jana Kašeho.
Městský soud v Praze zrušil osvobozující verdikt nad Janou Nečasovou v kauze zneužití Vojenského zpravodajství. Informaci přinesla Česká televize. Soudkyně Helena Králová z Obvodního soudu pro Prahu 1 ve svém rozhodnutí uvedla, že bývalá manželka premiéra Radka Nečasová a další dva pracovníci z Úřadu vlády nebyli sledováni. Podle Králové šlo o takzvané kontrasledování, a tak nebyl porušen zákon. Městský soud má ale jiný názor.
Šéf Vojenského zpravodajství Jan Beroun má za sebou výsledky a kvalitní práci, a proto není důvod ho odvolat. Ministr obrany Martin Stropnický to uvedl po jednání výboru pro obranu, který projednal kauzu unesených Čechů v Libanonu. "Nevidím důvod, aby se hrálo o hlavu pana Berouna. Nevidím nikde v záloze lepších deset pánů Berounů," řekl ministr obrany. A Beroun prohlásil, že sám rezignovat nechce.
Překladatel Adam Homsi, který byl společně se čtyřmi Čechy unesen v Libanonu, má po svém návratu domů osobní i finanční problémy. "Nikdo se opravdu o nic nepostaral," uvedl v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Homsi se nyní vrací zpět do práce a tvrdí, že dosud nedostal ani korunu za překlady, které zpracoval pro Libanonce Alího Fajáda. Ten byl v české vazbě, kde čekal na vydání do USA. Nakonec ale do Spojených států neodletěl. Byl společně s Chálidem Marabím vyměněn za pětici Čechů. V Libanonu byl vedle Homsiho unesen také Fajádův advokát Jan Švarc, vojenský zpravodajec Martin Psík a dvojice novinářů Pavel Kofroň a Miroslav Dobeš.
V Libanonu unesení Češi hledají způsob, jak zažádat po svém návratu do vlasti o odškodné. Peníze budou chtít za to, že se podle svých slov stali oběťmi trestného činu. Vše má nyní v rukou advokát Jan Švarc, který zastupoval Alího Fajáda v případu vydání do USA a který byl rovněž v Libanonu unesen. "Zjišťuji k tomu veškeré informace," říká právník. Podle něj má pětice několik variant, jak o peníze žádat.
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek chce důkladné vyšetření libanonské kauzy - tedy loňského únosu pěti Čechů, mezi kterými byl i vojenský rozvědčík Martin Psík. Zaorálek rovněž pokládá za nutné vyšetřit únik tajných informací. Jednak o údajném výkupném za Češky unesené v Pákistánu, o kterém informoval týdeník Respekt, či o výměně unesených Čechů za Libanonce Alího Fajáda, kterého USA podezírají z napojení na teroristy. "Kdo tady selhal, jestli někdo selhal, to je věc vyšetřování policie," uvedl Zaorálek na televizi Prima.
Alí Fajád měl klíčovou roli při cestě pěti Čechů do Libanonu. Z jeho peněz, které poskytl svému advokátovi, se hradily letenky a další výdaje. Domů se unesená pětice dostala před několika dny - po téměř osmi měsících -, a to poté, co se dohodla výměna právě za Fajáda. Kvůli tomu se spekuluje o tom, zda jeho advokát další čtyři Čechy do Libanonu nevylákal, aby mohli být poté vyměněni právě za Fajáda.
V případu kolem pětice unesených Čechů má ředitel armádní rozvědky Jan Beroun klíčovou roli. Právě agent Vojenského zpravodajství, v jehož čele od roku 2014 je, byl v Libanonu unesen a domů se vrátil až po dohodnutí výměny za obchodníka se zbraněmi Alího Fajáda, který je v USA obviněn z podpory teroristů. Beroun svou kariéru začal u policie, poté se přesunul do Úřadu pro zahraniční styky a informace. Ze služeb státu na několik let odešel, když mezi roky 2011 a 2014 řídil českou pobočku americké detektivní kanceláře Pinkerton.
Protimafiánský útvar naplno rozjíždí vyšetřování zmizení pětice Čechu v Libanonu. Policejní vyšetřování nebude jednoduché, otazníků je mnoho. Především proč Češi loni v červenci vůbec odcestovali, kdo výpravu připravil, kdo ji platil a zejména: kdo vymyslel plán, jak do akce zapojit i české tajné služby. Vojenské zpravodajství přitom zřejmě padlo do léčky libanonské rozvědky.
O roli agenta české armádní rozvědky Martina Psíka dosud jen spekulovala média, ani ředitel špionů Jan Beroun nechtěl Psíkův úkol kvůli utajení upřesnit. Pětice Čechů zmizela v Libanonu loni v červenci a vrátila se ve čtvrtek. Česká vláda je podle Stropnického vyměnila za svobodu pro agenta libanonské vojenské rozvědky Alího Fajáda, který byl zatčen předloni v Praze a téměř dva roky strávil ve vazbě. USA ho podezírají z napojení na jihoamerické teroristy a z černého obchodu se zbraněmi a s drogami. Spojené státy chtěly po Česku Fajádovo vydání tamní justici. Soudy to nejdříve povolily, ministr spravedlnosti ale nakonec se souhlasem vlády Fajáda nevydal a osvobodil.
Co je za náhlým propuštěním pěti Čechů v Libanonu? Proč byli uneseni? České tajné agentury se nevyznamenaly.
Účastník misí v Bosně a Afghánistánu Otakar Hersch z Olomoucka musel bez výsluhy a bez poct odejít od 72. mechanizovaného praporu v Přáslavicích. Armáda prý získala od svých špionů důkazy, že Hersch je rasista. Vyhozený voják s tím nesouhlasí. Tvrdí, že materiály od zpravodajců nic neprokazují, a obrátil se na soud. Herschovi mohlo přitížit, že si přivydělává obchodem se sběratelskými militáriemi a navíc se jako milovník vojenské historie účastní tradičních vzpomínkových akcí, kde se rád obléká do válečných uniforem. I nacistických. "Ale to souvisí jen s akcí. Navíc nosím i uniformy jiných armád," upozorňuje.
Státy EU si málo důvěřují, tajné služby málo sdílejí informace. Chybí jim zastřešení. Teroristům to usnadňuje vraždění.
