Na střeše jednoho z domů ve východoukrajinském městě Avdijivka, uprostřed zničených a opuštěných ruin, vyvěsili v sobotu ruští vojáci vlajku Ruska. Po téměř pěti měsících ostřelování ze země a z letadel a po týdnech útoků v takzvaných lidských vlnách se jim podařilo Avdijivku dobýt.
Ukrajinci v těchto týdnech bojují proti ruským okupantům ve sněhu a mrazu. Americký Institut pro studium války v polovině ledna upozornil, že teploty pod nulou nejspíš omezují vojenské operace podél fronty. Zamrzlá půda ale také vytváří příznivější terén pro manévrové boje. Snímky ve fotogalerii zachycují ukrajinské jednotky na zasněžených frontových liniích.
Ukrajinští vojáci v jednom z frontových zákopů v Charkovské oblasti prožívají už druhou válečnou zimu. Celé léto se snažili opevnit a zlepšit si podmínky pro přečkání mrazivých dní necelý kilometr od pozic nepřítele.
Rusko okupuje skoro pětinu území Ukrajiny, platí za to ale velkými lidskými a materiálními ztrátami. Americké zpravodajské služby zveřejnily v úterý analýzu, z níž vyplývá, že od začátku agrese loni v únoru zahynulo nebo utrpělo zranění 315 tisíc ruských vojáků. Údaje zahrnují taková zranění, která muže vyřadila z boje.
Rodné město ukrajinského vojáka Oleksandra Macijevského vzdává svému hrdinovi hold. V Nižynu v Černihivské oblasti na severu země přetvořili byt, v němž žil, v pamětní místo, a na náměstí také odhalili jeho sochu. Válečného zajatce Macijevského zastřelili Rusové loni v prosinci. Video, na kterém před výstřely kouří cigaretu a zvolá "Sláva Ukrajině", se v březnu objevilo na sociálních sítích.
Agentura AP zveřejnila odposlechnuté telefonáty ruských vojáků z fronty. Nahrávky, které se jen zřídka objeví v médiích, nabízejí pohled na válku jejich očima. Mobilizovaní Rusové si v nich stěžují na to, jak nemají dostatek jídla ani pitnou vodu.
Přesně před 105 lety skončila podepsáním příměří ve francouzském Compiegne první světová válka. Příměří vstoupilo v platnost 11. listopadu 1918 v 11 hodin dopoledne. Výsledkem světového konfliktu, který trval čtyři roky, bylo zcela nové rozložení sil v Evropě i ve světě. Podívejte se na tuto válku prostřednictvím snímků, které kolorovala Ruska Olga Širninová.
Zatímco si někteří vojáci na přenosném vařiči připravují kukuřici nebo odpočívají, jiní jsou v pozoru a s vytaženými zbraněmi čekají, zda se na horizontu objeví teroristé z Hamásu. Domy jsou rozstřílené, na obzoru řady tanků. Válečnou zónu v Gaze navštívila skupinka zahraničních novinářů, kteří přinesli snímky a svědectví o aktuálně probíhající izraelské operaci.
Teroristé z Hamásu už tři týdny drží v zajetí přes dvě stovky izraelských rukojmích, které zajali 7. října při krvavém útoku. Bývalý vojenský psycholog Daniel Štrobl v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, jak se v nepřátelském prostředí vyrovnat s obrovským stresem, nakolik je pravděpodobné, že se u zajatců projeví Stockholmský syndrom, a jakou roli mohly hrát při brutálním útoku teroristů drogy.
Někteří byli na líbánkách, jiní na studiích v zahraničí, další si v jiných zemích budovali nový život. Když ale Izrael tento týden vyhlásil válku a povolal záložníky, jejich odezva byla rychlá a jednoznačná, napsala agentura Reuters.
Ukrajinský voják bojující v Doněcké oblasti upozorňuje na to, že v zemi působí mnoho zrádců a kolaborantů, kteří předávají informace ruské straně. Sám to považuje za ještě větší problém než nepřátelské útoky zvenčí. "Je zde mnoho proruských lidí, nejsou to jen obyčejní obyvatelé, ale i vysoce postavení úředníci," varuje Bogdan v reportáži agentury Reuters.
Ukrajinské jednotky se stále zdokonalují v užívání ukořistěné ruské výzbroje. Podle odhadů Rádia Svobodná Evropa se do jejich rukou již dostalo přibližně 500 nepřátelských tanků. "Tento tank je trofej. Ukořistili jsme ho u Černihivu a pak ho odvezli," popisuje v reportáži ukrajinský voják Viktor.
Ukrajinská jednotka u Bachmutu považuje polské samohybné houfnice Krab za klíčovou zbraň, která jim nyní pomáhá v bojích proti okupantům. I jeden výstřel může podle velitele Oleksandra obrátit situaci na bojišti a Rusy zastavit. "Oni nenávidí naši techniku, to vyplývá z odposlechů, které jsme měli. Slyšíme, že jim děláme peklo," uvádí v reportáži agentury Reuters.
Ruští vojáci bojující u ukrajinského Bachmutu zveřejnili ve středu výzvu, v níž si stěžují na své vojenské velení. To jim údajně neposkytuje dostatek zbraní a nařizuje jim ze dne na den provádět nepromyšlené útoky k opětovnému získání ztracených pozic. "Prostě nás všechny poslali na jistou smrt. Nepřipravené," uvádí jeden z vojáků ve videu.
Ruská armáda přichází se stále novými způsoby, jak do svých řad nalákat další muže. Její nová náborová reklama ukazuje vojáky, kteří v zákopech během palby diskutují o nákupu nemovitostí na Ukrajině. Jeden z nich si chce koupit byt v Kyjevě, jakmile ho ruské síly dobydou, druhý zase touží po stěhování do přístavního města Oděsa.
Členové ukrajinské jednotky Spartan popsali, jak vypadají jejich boje proti nepříteli na frontě v Záporožské oblasti. Díky tomu, že Rusové již dlouhé měsíce region okupují, znají podle Ukrajinců každý centimetr tamního terénu. "A proto zaměřují velmi přesně," popisuje ukrajinský voják v reportáži agentury Reuters.
Ukrajinský velitel Artem Kholodkevyč přišel kvůli ruské mině o nohu. Nyní odmítl nabídku bezpečné kancelářské práce a opět se vrátil na frontu. Po pěti měsících rehabilitace se zvládá s protézou pohybovat s lehkostí i v těsných prostorech.
Ukrajinská média informují o úspěšné akci sebevražedného tanku v Záporožské oblasti. Hrdinou příběhu je Ukrajinec Vasyl Dudynec, který před vypuknutím ruské agrese pracoval několik let v Česku. Dudynec dovezl tank napěchovaný výbušninami na dohled ruských pozic. Ze stroje vyskočil těsně před výbuchem, následná exploze narušila plány okupantů.
Ukrajinská minometná jednotka odhalila, jak nyní vypadá její boj proti nepřátelským vojskům na záporožské frontě. Ukrajinci vyhnali Rusy z první obranné linie a nyní v jejich vybudovaných zákopech staví propracované úkryty. "A Rusové jsou teď na poli, kde nic nemají, a snaží se tam něco vybudovat," popsal velitel jednotky v reportáži pro agenturu Reuters.
