Nedělní útok na nádraží ve francouzském Marseille, při němž zahynuly dvě ženy, spáchal muž s kriminální minulostí. Policii předložil tuniský pas na jméno Ahmed H., narodil se v listopadu 1987. Šlo o nezaměstnaného muže, který neměl stálé bydliště a užíval tvrdé drogy.
Oběti hurikánu Irma na ostrovech v Karibiku si stěžují na pomalou pomoc z mateřských zemí. Francouzská, nizozemská a britská vláda sklidily ostrou kritiku kvůli tomu, že příliš pozdě vyslaly do postiženého regionu záchranáře a policejní posily. Na mnoha místech vládne chaos. Zejména v prvních dnech po katastrofě lidé rabovali obchody.
Čeští vojáci na Karlovarsku pořádají cvičení Opeřený had. Podle scénáře zasazeného do fiktivních států Sequena, který je situovaný do hranic České republiky, brání invazi armády sousední Bothnie. Konflikt začal kvůli neshodám o území a nerostné suroviny. Cvičení je podle ministra Stropnického poměrně masivní, účastní se ho na 1500 vojáků. "Je tady vlastně brigáda rychlého nasazení v jakési zmenšené podobě, má tady zastoupené prakticky všechny schopnosti, včetně třeba chemiků," vysvětlil Stropnický, který se na něj sám přiletěl podívat.
Vojenská hlídka v pátek večer v Bruselu zastřelila muže, který na ni zaútočil nožem. Zatím není jasné, zda útočník přežil. Dva vojáci, které napadl, utrpěli lehká zranění, uvedl server belgického listu La Derniére Heure. Podle policistů šlo o teroristický čin.
Senátoři schválili novelu, která má vojákům v aktivních zálohách zajistit vyšší odměny za účast na vojenských cvičeních. Vyšší odměny by podle nich mohly přilákat do aktivních záloh i lidi s praxí, a tudíž s vyššími platy, než jaké jsou na základních pozicích v ozbrojených silách. Odměny jsou náhradou platu v zaměstnání.
Na pařížském předměstí Levallois-Perret najelo auto do skupiny francouzských vojáků. Šest z nich bylo zraněno, z toho tři vážněji. Auto do vojáků narazilo, když vycházeli z kasáren na Verdunském náměstí. Pachatel poté ujel. Policisté ho zatkli odpoledne na dálnici na severu Francie. Postřelili ho, nyní je v nemocnici ve vážném stavu. Podle všeho je to 36letý nebo 37letý přistěhovalec z Alžírska. Motiv útočníka je zatím neznámý.
Skupina vojáků ve venezuelské Valencii v neděli vyhlásila rebelii proti současnému prezidentovi Nicolásovi Madurovi a vyzvala další ozbrojené složky, aby se k ní připojily. Vláda povstání potlačila, jeden člověk při tom zemřel a dalších sedm bylo zatčeno. Lídr vládní socialistické strany Diosdado Cabello označil akci za teroristický útok, podle něj již došlo také k zatčení několika vojáků.
Íránský voják na základně u Teheránu střílel na své kolegy. Útok si vyžádal čtyři mrtvé a desítku zraněných. Povahu jejich zranění média neuvádějí. Podle agentury AP, která se odvolává na místní média, je jedním z mrtvých útočník a zraněno bylo 12 lidí. Motivem byly pravděpodobně psychické problémy. Incident se stal ve městě Kahrízak, které leží u jižního předměstí íránské metropole. Střelba na vojenské základně je další ze sérií podobných incidentů v Íránu. Minulý měsíc voják začal střílet na své kolegy na základně ve městě Abjek a tři z nich zabil, dalších šest lidí bylo zraněno. Loni v září zastřelil voják na jihu Íránu tři své kolegy a poté spáchal sebevraždu.
Italský parlament ve středu schválil vyslání armádních plavidel do libyjských vod ve snaze bojovat proti pašerákům lidí. Libyjský generál Chalífa Haftar, který vede samozvanou Libyjskou národní armádu (LNA), to však odmítá. Je spřízněn s kabinetem na východě země, který nemá mezinárodní uznání. OSN uznává vládu v Tripolisu v čele s premiérem Faízem Sarrádžem.
Evropská komise schválila, že Libyi poskytne 46 milionů eur ke zlepšení ochrany její hranice. Program bude spoluorganizován Itálií, která do země vyšle námořní jednotky. Italská média spekulují, že se Itálie chystá k libyjským břehům vyslat šest lodí a 700 vojáků, aby v zemi pomohli s bojem proti převaděčům migrantů. EU chce programem zajistit zlepšení operačních kapacit libyjské pobřežní stráže.
Generálům, kteří se za nezákonné stíhání dožadovali odškodného ve výši 16 milionů, soud ve čtvrtek přiznal jen asi desetinu. Proti rozsudku se odvolají. Rostislav Mazurka a Radoslav Rotrekl byli v roce 2012 pravomocně odsouzeni za sporné nákupy propagačních dárků - ručníků, čepic či osušek. V roce 2014 však Nejvyšší soud rozsudek zrušil s tím, že žádný předpis tomuto nákupu nebránil.
Sněmovna odložila schvalování mise českých vojáků do Pobaltí. Měla by se k němu vrátit ve středu. Čeští vojáci by měli působit v Litvě a v Lotyšsku v rámci aliančních mnohonárodních bojových uskupení. Odročení navrhl předseda poslanců ČSSD Roman Sklenák. Podle kuloárových informací nebylo jisté, že se pro misi vysloví vzhledem k nižšímu počtu poslanců v sálu potřebných nejméně 101 členů dolní komory. Ve středu by mohla být mise prvním bodem jednání dolní komory. Do Pobaltí chce vláda vyslat až 290 vojáků. V Litvě a v Lotyšku by měli působit celý příští rok a ještě v lednu následujícího roku. S návrhem musí souhlasit také Senát, na programu jeho schůze je ve druhé polovině července.
Bomba nastražená u silnice na severu Sinajského poloostrova zabila v sobotu pozdě večer dva egyptské policisty, dalších devět zranila. S odvoláním na ministerstvo vnitra o tom v neděli informovala agentura AP. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil, v pátek ale islamisté v oblasti zavraždili nejméně 23 vojáků. Výbuch zasáhl policejní hlídku v pobřežním městě Aríš, které leží na samém severu Sinaje poblíž hranic s palestinským Pásmem Gazy. K pátečnímu sebevražednému útoku na kontrolní stanoviště armády na severu Sinaje se přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS). Ta v posledních měsících ztratila značná území v Sýrii a v Iráku, její odnože ale bojují kromě Egypta i v Libyi a Jemenu.
Obří sesuv půdy zavalil 62 domů ve vesnici Sin-mo na jihozápadě Číny. Neštěstí způsobily vydatné deště, které rozmočily zeminu na horských stěnách. V oblasti táhnoucí se několik stovek metrů jsou vidět jen masy hlíny a kamení. Zasypaný je také asi dvoukilometrový úsek místní řeky a kilometr a půl silnice.
Čeští vojáci se podle ministerstva obrany zapojili v Mali do boje proti teroristům v areálu hotelu východně od Bamaka. Podíleli se na bojích, evakuaci a záchraně lidí. Usmrceni poté byli čtyři radikálové a zachráněno bylo kolem 36 zákazníků nebo pracovníků hotelu.
Maliské jednotky zabily čtyři radikály, kteří v neděli v noci zaútočili na turistické středisko poblíž metropole Bamaka. Zachránit se podařilo kolem 36 zákazníků nebo pracovníků hotelu. S odvoláním na ministra bezpečnosti o tom v pondělí informovala agentura AFP. Ministr nicméně neuvedl, zda se některým útočníkům podařilo uprchnout. Mezi zachráněnými je podle něj přibližně 15 Francouzů a zhruba stejné množství Malijců. K útoku se hlásí džihádisté s vazbami na Al-Káidu. V boji, kterého se mimo jiné účastnily i české jednotky, zemřel jeden portugalský voják. Na místě zasahovali i francouzští vojáci a příslušníci oddílů OSN z mise MINUSMA.
Neznámí ozbrojenci na severu Mali zaútočili na základu OSN a zabili tři zaměstnance mírové mise. Dalších pět lidí bylo zraněno. S odkazem na páteční sdělení OSN o tom informovala agentura Reuters. Státní příslušnost obětí ani útočníků zatím není známa. V posledních měsících přišlo v Mali o život více než 100 pracovníků OSN. Jde tak o jednu z nejnebezpečnějších mírových misí Spojených národů. V roce 2012 v Mali zahájili povstání etničtí Tuaregové, jejichž cílem bylo vytvořit nový stát. Do povstání se ale pak vmísili stoupenci teroristické organizace al-Káida. Francouzské vojenské jednotky teroristy z území vytlačily o rok později, radikálové ale v oblasti dál útočí.
Řecký soud ve čtvrtek zamítl druhou tureckou žádost o vydání vojáků, kteří byli v osmičlenné skupině, jež uprchla po loňském nezdařeném puči do Řecka. Verdikt se týkal posledních dvou mužů ze skupiny – v dubnu soud zablokoval vydání tří vojáků a ve středu dalších tří. Ankara žádala o vydání všech osmi mužů v lednu znovu poté, co řecký nejvyšší soud předtím zamítl extradici celé skupiny. Podle Turecka vojáci patří k pučistům, kteří se loni v červenci pokusili svrhnout prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Vojáci to ale popřeli. Podle řeckého prokurátora by jim v Turecku hrozilo mučení, a proto skupinu odmítl vydat.
Řecká nejvyšší odvolací rada v úterý odmítla vydat Ankaře tři turecké vojáky, kteří uprchli po loňském pokusu o převrat v Turecku. Informovala o tom agentura Reuters. Potvrdilo se tak lednové zamítavé stanovisko nejvyššího soudu. Datum projednání případu dalších pěti vojáků ze skupiny zatím nebylo stanoveno. Také jejich vyhoštění ale nejvyšší soud dříve zakázal. To rozhněvalo Ankaru, která následně zaslala Aténám druhou žádost. Turecko tvrdí, že vojáci se podíleli na zmařeném červencovém pokusu o svržení prezidenta Recepa Erdogana. Nejvyšší soud ale rozhodl, že Turecko by vojákům nezajistilo spravedlivý proces. Celá skupina, v níž jsou majoři, kapitáni a četaři, zažádala v Řecku o azyl.
Tři vojáci, kteří loni zavinili srážku pěti obrněných vozidel pandur u Tábora, musí zaplatit dvoutisícovou pokutu. Uvedla to Česká televize, které to řekl mluvčí generálního štábu Jan Šulc. Vojáci při jízdě nedodrželi bezpečnou vzdálenost mezi vozidly. Celková škoda zatím není známa. Pětice pandurů a osobní auto v Táboře Čekanicích havarovaly loni 4. listopadu ráno, lehce zraněno bylo podle tehdejších informací 11 vojáků, žena a dítě. Protože součástí nehody bylo civilní vozidlo, vyšetřoval ji táborský dopravní inspektorát. Podle jeho vyšetřování byla srážka pandurů přestupkem a hlavní příčinou nehody bylo nedodržení dostatečné bezpečnostní vzdálenosti mezi vozidly.
