Zvolení Baracka Obamy prezidentem v roce 2008 bylo světovou senzací. Nejmocnějším mužem světa se stal muž tmavé pleti, který v kampani přesvědčivě sliboval změnu poměrů pod jednoduchým heslem. Change. I proto se nedávno vydaným Obamovým pamětem věnuje taková pozornost. Minulý týden se jen za první den prodalo 890 tisíc výtisků. Obamovo prezidentství však mnoho Američanů zklamalo.
Policisté z města Alliance v americkém Ohiu na služební kamery natočili dramatickou záchranu ženy, která se svým autem sjela do řeky Mahoning. Vůz se začal rychle potápět, celou akci navíc komplikoval mráz, chladná voda a dveře auta, které se nedaly otevřít. Řidičku nakonec policisté zachránili, z nehody vyvázla jen s lehkými zraněními.
Přesně před 130 lety, v listopadu 1890, postihla Karlovy Vary nejničivější povodeň v jejich historii. Voda způsobila značné škody v tehdy prudce se rozvíjejícím lázeňském městě a poškodila řadu reprezentativních staveb. Jedinou obětí byl muž, který k rozkvětu města zásadně pomohl - oblíbený starosta Eduard Knoll, který se sám účastnil záchranných prací.
Odložit šaty či dresy a nafotit kalendář je pro sportovkyně už poměrně běžnou praxí, mužské kalendáře zas tak běžné nejsou. Skupina britských atletů s názvem Worldwide Roar se ovšem svléká každý rok, aktuální kolekce snímků je inspirována tématy koronaviru a boje za práva menšin.
Pláž na poloostrově Kamčatka pokryla těla mrtvých živočichů. Moře zde vyplavilo tisíce těl ryb, chobotnic a korýšů. Podívejte se na reportáž Rádia Svobodná Evropa.
Američtí indiáni kmene Navaho posledních dvacet let sledují, jak se rozšiřují pouště, vysychají řeky a pociťují zvyšující se teplotu. Sucho a méně srážek, tedy jevy spojené s klimatickou změnou, mění jejich tradiční způsob života. Místní se bojí, že nepříznivé podmínky nakonec způsobí i odliv lidí do měst a konec jejich jedinečné kultury.
Výkup pozemků pod menšími vodními nádržemi Senomaty, Šanov a Kryry ve Středočeském a Ústeckém kraji vyjde stát na 485 milionů korun. Další peníze pak budou stát pozemky pod přivaděčem vody, který bude ústit do kryrské nádrže. Vyplývá to z materiálu ministerstvo zemědělství, který schválila vláda. Celkem by pak tyto tři nádrže měly stát skoro 3,2 miliardy korun.
Kdo se nechtěl smočit, na plovoucí scénu pod Národním divadlem mohl vkročit suchou nohou přes Žofín. Sobotní koncert festivalu Struny podzimu, na němž britský houslista Daniel Hope uvedl přepracované Vivaldiho Čtvero ročních dob, byl však především zážitek, podívaná, a tak leckdo využil lodičky nebo šlapadla a poslouchal přímo z hladiny Vltavy.
Půl šesté ráno 4. září 1890. Naplavené trosky svírají pilíře Karlova mostu v Praze tak mohutně, že gotický skvost tlak nevydrží. Zbortí se dva oblouky. Čtyři hodiny poté se zřítí další. V dravých vodách rozvodněné Vltavy v ten moment skončí několik lidí. Zahynou. Nejsou to však první oběti jedné z největších povodní, které Praha před 133 lety zažila.
Severozápadní Čechy si asi málokdo spojí s ekologií nebo udržitelným rozvojem. Osmnáctitisícová Kadaň, obklopená doly i dvěma uhelnými elektrárnami, přesto ukazuje, že i v krajině, která byla léta devastována těžbou a kyselými dešti, je možné být aktivní v adaptaci na klimatickou změnu a jít mnohým příkladem v udržitelném přístupu k vodě nebo veřejnému prostoru.
Počet plavebních nehod se letos proti loňsku zdvojnásobil na 21, z toho čtyři byly závažné. Všechny závažné incidenty, které doprovázelo zranění nebo utonutí, se týkaly vodáků. Uvedla to ředitelka Státní plavební správy Klára Němcová na čtvrteční tiskové konferenci. Letošní počet nehod nevybočuje z dlouhodobého průměru mezi deseti a třiceti incidenty, dodala.
Začalo veřejné hlasování o nejlepší nápad, jak připravit česká města a krajinu na změny klimatu jako sucho, vedra nebo přívalové deště - soutěž Adapterra Awards. Až do konce září mohou lidé na webu www.adapterraawards.cz vybírat z 21 nejlepších českých projektů ozeleňování budov, ochlazování městských ulic či navracení vody do krajiny. Podívejte se na první část snímků soutěžních projektů.
Dvacetitisícové východočeské město Chrudim se již téměř dvacet let snaží o udržitelný rozvoj. Umísťuje zeleň do zastavěných ploch, revitalizuje městské lesy. Nyní se tu zaměřili především na vodu. Vzhledem k suchu a klimatickým změnám usilují o to, aby co nejméně vody mizelo v kanalizaci. Znovu zpět do hry vrací dešťovku i tzv. šedou vodu.
Říční lázně stojí pod pražskou Letenskou plání od roku 1840. Lidé z Malé Strany je nechali postavit poté, co původní molo, které sloužilo k výcviku vojáků, opakovaně poničila povodeň. Takzvaná Občanská plovárna vydržela dodnes. Kvůli špatné kvalitě vody se sice do lázní nechodí už koupat, od minulého roku ale zase slouží k setkávání lidí a relaxaci u Vltavy. Teď přibylo i bistro. Podívejte se.
Brněnská pobočka České inspekce životního prostředí zahájila řízení se společností O.L.G.A., v níž je společníkem hradní kancléř Vratislav Mynář. Důvodem je neoprávněný odběr povrchových vod, které firma používala pro zasněžování sjezdovky v Osvětimanech na Uherskohradišťsku. Upozornila na to Česká televize, zahájení řízení potvrdila mluvčí inspekce Radka Nastoupilová.
Půdní sucho do jednoho metru z Česka po intenzivních dvouměsíčních deštích prakticky vymizelo. Zůstává sice na malém území v okolí měst Slaný a Louny na hranicích Středočeského a Ústeckého kraje, v některých jiných oblastech je ale nasycenost půdy stoprocentní a v případě intenzivnějších dešťů hrozí povodně.
Při splouvání řeky Moravy nedaleko Moravičan na Šumpersku vypadl z nafukovací kanoe šestadvacetiletý vodák, strhl jej proud. Neštěstí se stalo v neděli vpodvečer, svou roli podle policie zřejmě hrál také alkohol. Po mladíkovi začali v neděli pátrat policisté i hasiči, dosud jej však nenašli. V regionu během dne vytrvale pršelo a zvýšila se i hladina řeky Moravy.
Americký prezident Donald Trump věnoval část předvolebního mítinku v Tulse tématu, proč si sklenici s vodou držel při pití oběma rukama. To se mu stalo při návštěvě vojenské akademie ve West Pointu.
Sumba je jedním z ostrovů Malých Sund a jeho východní část, která se nachází dva tisíce kilometrů od indonéské metropole Jakarty, se vloni musela obejít 249 dní bez deště. Někteří experti tvrdí, že na vině jsou klimatické změny v této části světa. A místní lidé se tak extrémnímu suchu musí přizpůsobit.
Vláda se podle opozice nedostatečně věnuje boji se suchem a erozí. V úvodu mimořádného jednání sněmovny svolaného z iniciativy starostů a za podpory ostatních stran to řekli předseda opozičního klubu STAN Jan Farský a předseda Pirátů Ivan Bartoš. Program schůze, která se má zabývat zákony týkajícími se sucha a ochrany vody a půdy, poslanci jednomyslně schválili.
