Rostoucí teploty a stále častější vlny veder si v Evropě jen v loňském roce vyžádaly téměř 62 tisíc životů. Nejvíce ve Středomoří, především v Řecku, Itálii a Španělsku. Dosavadní letošní teplotní rekordy naznačují, že zlepšení nás ani letos zřejmě nečeká.
Zprávy o extrémních projevech počasí přicházely v srpnu z mnoha zemí. Lesní požáry způsobené dlouhodobým suchem zasáhly západní Evropu, kde nízká hladina řek zkomplikovala lodní dopravu. Sucho v Číně zase přimělo vodní elektrárny, na kterých čínská ekonomika stojí, zastavit provoz. Více o extrémech v srpnu najdete v pravidelném klima měsíčníku.
Letošní léto v pražském Klementinu se stalo pátým nejteplejším od roku 1775, odkdy se počasí na této nejstarší stanici v Česku nepřetržitě sleduje. Průměrná teplota od začátku června do konce srpna dosáhla 22,2 stupně Celsia. Ve čtvrtek začal meteorologický podzim, který potrvá do konce listopadu.
Suché a horké léto střídané bouřkami s prudkými přívalovými dešti. Častější povodně i požáry. Sníh v zimě jen vzácně. Podle astrofyzika a odborníka na životní prostředí Jana Hollana bude počasí v Česku v příštích třiceti letech často extrémní. Do sedmdesáti let očekává kvůli klimatické změně rozpad mnoha států světa. Zásadní je podle něj přechod z fosilních paliv na obnovitelné zdroje.
Vlny veder a požáry, které v červenci zasáhly Evropu, za sebou zanechaly nejen spálenou půdu, ale i tisíce mrtvých. Mezitím se také ukázalo, že hranice věčného sněhu stoupla až nad vrchol nejvyšší evropské hory. Červencové novinky o klimatu přináší pravidelný měsíčník online deníku Aktuálně.cz.
Anglie se letos v létě potýká s mimořádně horkým a suchým počasím. Stromy shazují listy, vznikají požáry a v části země se voda nesmí používat na zalévání zahrad, plnění bazénů nebo mytí aut. Jindy zelené parky v Londýně jsou po týdnech horka zežloutlé a vyschlé, výrazněji totiž nepršelo už několik týdnů. V červenci meteorologové v zemi poprvé v historii naměřili teplotu přes 40 stupňů Celsia.
Ostré slunce v Praze rozpaluje nejen ulice mezi domy, ale pochopitelně také známé památky. Které části pražského orloje, katedrály svatého Víta nebo Staroměstského náměstí nasávají - a vyzařují - během horkých dní nejvíce tepla? Redakce Aktuálně.cz to na konci července otestovala termokamerou Seek Thermal RevealPRO, kterou zapůjčila společnost Alza.cz.
Horké dny v městech budoucnosti by měly být podle expertů pro obyvatele o poznání příjemnější než v současných zástavbách. Nabídnou více stínů pod stromy, procházku kolem vodního kanálu a také větší chládek uvnitř. Čtvrti, které se nyní v Česku staví, ale mají k ideálu daleko. "Opatření se sice do mnoha projektů zahrnují už dnes, ale je to jen dobrovolné," říká ekoložka Petra Kolínská.
Evropa se potýká s vysokými teplotami, které na několika místech přesáhly 40 stupňů Celsia. Doporučením nevycházet na přímé slunce a pít dostatek tekutin ale zvířata v zoologických zahradách nerozumí. Ošetřovatelé jim proto přichystali různé způsoby, jak se při vlně veder zchladit.
Vlny veder jsou v důsledku změn klimatu stále častější, intenzivnější a trvají déle. Suché a horké počasí podněcuje požáry, má dopady na zdraví, psychiku i pracovní výkony lidí. Podívejte se na přehled článků, fotogalerií a rozhovorů k aktuálnímu tématu.
Vlna veder zasáhla Evropu již v polovině června, během něhož padlo několik teplotních rekordů. Ovšem extrémní horko dorazilo na kontinent až o měsíc později. Vedro se nepodepisuje jen na fyzickém zdraví, ale dopadá i na psychiku. Podle odborníků oslovených Aktuálně.cz mohou lidé trpět nespavostí, stresem nebo nedostatkem motivace. Vysoké teploty navíc značně zhoršují stav duševně nemocných.
Pracovat ve vedru rozhodně není příjemné. Výkon a soustředění se snižuje, mohou se objevit i zdravotní problémy. Zvlášť nepříjemné jsou vysoké teploty u venkovní práce, ale ani lidé v kancelářích a prostorách bez klimatizace to nemají lehké. Odborníci radí, co musí zaměstnavatelé lidem v extrémním počasí zajistit a kdy je možné zkrátit pracovní dobu.
Evropu včetně Česka sužuje v posledních dnech enormní horko. Ve Španělsku či Portugalsku hasiči bojují s rozsáhlými lesními požáry, ve Velké Británii padl teplotní rekord přes 40 stupňů Celsia, což je vůbec nejvyšší teplota v historii zdejšího měření. Odborníci upozorňují, že vlny veder budou v důsledku změny klimatu způsobené člověkem stále častější.
Sedm stanic v Česku ve středu naměřilo teplotu vyšší než 36 stupňů Celsia. Nejtepleji bylo ve středočeském Husinci-Řeži, kde zaznamenali 36,9 stupně. Rekordy pro 20. červenec padly zhruba na třech desítkách stanic z asi 160, které fungují alespoň 30 let. Uvedl to Miloš Dvořák z Českého hydrometeorologického ústavu. Výstraha před vysokými teplotami platí v Česku až do pátku.
Španěl Angel Martin Arjona chtěl vší silou zabránit tomu, aby se do jeho města dostal blížící se požár. Vydal se tak se svým bagrem mezi mohutné plameny, aby vykopal příkop, který by je zastavil. Jeho stroj ale okamžitě zachvátil oheň. Muž sice zuřící požár zastavit nedokázal, ale na poslední chvíli stihl uniknout a zachránit si svůj vlastní život.
V Británii padl teplotní rekord, poprvé je tam více než 40 stupňů Celsia. Meteorologové na londýnském letišti Heathrow naměřili 40,2 stupně, informovala agentura Reuters. Dosavadní maximum 38,7 stupně Britové zaregistrovali v roce 2019.
Místy rekordní vedra sužovala v úterý západní Evropu. V Británii bylo poprvé naměřeno více než 40 stupňů Celsia, Francie se potýká se stále horšími požáry, zejména jižně od Bordeaux. Podle Světové meteorologické organizace současná vlna veder vrcholí. Zároveň organizace vyjádřila naději, že nynější extrémní počasí bude znamenat "budíček" pro vlády i voliče, aby dělali více proti změnám klimatu.
Část Evropy v těchto týdnech sužuje vlna veder. Ve Francii, Španělsku nebo Řecku je dlouhodobé sucho a na mnoha místech vypukly rozsáhlé požáry. Naprosto rekordní teploty ale zažívá i Spojené království. Ostrovy, které jsou známé svým deštivým počasím, nejsou na letní horka vůbec připravené a úřady vydaly nejvyšší stupeň varování.
Obyvatelům Prahy v uplynulé dekádě hrozilo až dvakrát větší riziko úmrtí na následky vedra než v předešlých třiceti letech. Zatímco v předchozích desetiletích na vedro umíralo v hlavním městě ročně padesát lidí, mezi roky 2010 až 2019 jich za rok zemřelo v průměru devadesát. Odborníci navíc varují, že počet úmrtí kvůli vedru v dalších letech poroste.
„Intenzita veder, která se šíří od Španělska a Portugalska, je prostě ohromující,“ píše o počasí těchto dní v Evropě meteorolog Scott Duncan. Nevídané teploty překračující čtyřicet stupňů se sunou z jihozápadu kontinentu na sever. Vliv jevu, který je způsobil, na sobě v úterý a ve středu pocítí i Češi.
Většina vln tsunami se vyskytuje v Tichém a Indickém oceánu. Ve Středozemním moři by se ničivá vlna měla s téměř 100% pravděpodobností objevit do třiceti let. Více v měsíčním přehledu o klimatické změně, který pravidelně přináší Aktuálně.cz.
Do Česka dorazilo období veder. Obzvlášť ho pociťují obyvatelé měst, v nichž bývá horko kvůli rozpálenému asfaltu i nedostatku stromů cítit nejvíce. Právě více zeleně může problém vyřešit, říká Jan Macháč z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, který se zabývá opatřeními měst proti klimatické změně. Klíčové ale je, aby se stromy sázely na kvalitu, ne kvantitu, zdůrazňuje.
Nové teplotní rekordy, požáry nebo zákaz venkovních akcí. Do Evropy v druhé polovině minulého týdne dorazila velká vlna veder. Teploty přibližující se 40 stupňům Celsia zasáhly o víkendu i Česko. Odborníci nezvykle horké počasí popisují jako předzvěst budoucnosti.
Vlna veder přichází do pákistánského Jacobabadu pravidelně v květnu. Letos ale dorazila o dva měsíce dřív a stále trvá. Město, označované jako nejteplejší na planetě, drtí také nedostatek vody a velká vlhkost vzduchu. Teploty dosahují až k 51 stupňům Celsia.
