Útokem na Ukrajinu plánoval kremelský vládce završit restauraci někdejší sovětské moci. Obrátil tím ale proti sobě i země, o kterých si myslel, že už je má pevně pod kontrolou.
Redakci Aktuálně.cz se po výzvě na sociálních sítích ozvalo 15 Rusů, kteří nesouhlasí s invazí ruských vojsk na Ukrajině a jsou ochotni se svým názorem vystoupit před kamerou. Nakonec se kvůli časové tísni podařilo natočit vzkaz s osmi z nich. Podívejte se, co si o ruské agresi myslí, v následující anketě natočené ve středu v ulicích Prahy.
Pobaltí spojuje se zbytkem NATO pouze 104 kilometrů dlouhá hranice mezi Litvou a Polskem. Na jednom jejím konci leží Bělorusko, na druhém Kaliningradská oblast, ruská exkláva. A právě na ni trojice pobaltských států dlouhodobě upozorňuje. V době ruské invaze na Ukrajinu nervozita ještě roste. "Nesmíme se stát členy NATO druhé kategorie," říká pro Aktuálně.cz litevský poslanec Laurynas Kasčiūnas.
Vše nasvědčuje tomu, že Rusko na Ukrajině porušilo mezinárodní právo, vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz právník Milan Lipovský z Univerzity Karlovy. Ačkoliv za některé kroky je přímo odpovědný i ruský prezident Vladimir Putin, podle právníka ho bude - minimálně dokud bude hlavou státu - jen velmi složité dostat před soud. Trestně odpovědní by však mohli být například ruští vojáci.
V reakci na ruskou invazi na Ukrajinu došlo za poslední týden k vypnutí několika webů, které v Česku šíří dezinformace. Podle analytika z Asociace pro mezinárodní otázky Dominika Presla ruský prezident Vladimir Putin následky nečekal a celou situaci podcenil. “Teď chystá informační válku, chce zlomit odhodlání Ukrajinců. Domníval se však, že to nebude potřebovat,” říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
„Kroužíme kolem hlavy, ve které se něco děje, ale nikdo neví, co to je. A myslím si, že to neví ani sám Putin. Hraje na několika šachovnicích najednou a čeká, kde mu to půjde nejlépe,” říká náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák. „Dodávky zbraní na Ukrajinu jsou zlom v evropské politice, před čtrnácti dny by nikoho nenapadlo, že Němci budou posílat zbraně někam, kde se válčí,” dodává.
Sotva odezněla další vlna covidové pandemie, musí se Evropa vyrovnávat s hrozivou a zbytečnou válkou. Obzvlášť velký šok je to pro nás mileniály, kterým v dětství slibovali, že na propojeném kontinentě už nadobro "skončily dějiny". Teď ale sledujeme jejich další, temnou kapitolu. Je na nás, abychom v ní naději nenechali utonout.
Ve společném prohlášení, které 4. února 2022 vešlo ve známost coby "Olympijský pakt" (冬奥之约), deklarovali ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching spojenectví, jež "nezná limitů". Uběhlo sotva pár týdnů a limity se už začínají rýsovat.
"Nevěřím tomu, že je Vladimir Putin schopen se sám vzdát. Bojuje o vlastní přežití a nemůže couvnout. Tím hlavním tlakem by mohla být ulice. Běžný Rus teprve teď kvůli sankcím pocítí, že je v carství něco shnilého, a začne hledat viníka. Zatím ho vidí na Západě," říká bývalý zpravodaj ČT v Moskvě Miroslav Karas.
Československo 1968 a Ukrajina 2022. Obě invaze dělí od sebe přes půl století, přesto mají leccos shodného. Rusové operace dlouho a v tajnosti připravovali, soustřeďovali vojska s výmluvami, že jde jen o cvičení. A pak bez vyhlášení války zaútočili. "Ukrajinci však mají na rozdíl od Čechoslováků šanci se ubránit," říká v rozhovoru Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu.
Většina Ukrajinců v Česku má stále ve vlasti rodinu a kvůli válce, která se tam šestým dnem odehrává, mají o jejich osud strach. Pro mnohé je o situaci na Ukrajině těžké mluvit. V Česku žijí také desetitisíce Rusů. Někdy se setkávají s tím, že lidé jim osobně ozbrojený konflikt vyčítají. Obě skupiny ale chválí českou solidaritu. Aktuálně.cz představuje příběhy některých z nich.
Volodymyr Zelenskyj se v roli prezidenta raduje z novinky, že Ukrajinu konečně Evropská unie přijala do svého společenství: "Tak dlouho jsme na to, celá naše země a všichni Ukrajinci, čekali," říká tehdejší komik ve scéně seriálu Sluha národa do mobilního telefonu. Vzápětí se ale dozvídá, že si posel dobrých zpráv Angela Merkelová spletla telefonní čísla, původně chtěla volat do Černé Hory.
Analytici a pracovníci rozvědek se zabývají posledními projevy, jednáními a rozhodnutími Vladimira Putina. Zajímá je, zda ruský prezident, izolovaný v Kremlu, nevnímá realitu pokřiveně a nakolik jeho některé kroky - především válka proti Ukrajině - nejsou výsledkem psychické nestability nebo dokonce poruchy.
Pokud Západ není ochoten pomoci Kyjevu více vojensky, musí brutálně stupňovat ekonomický tlak na špičky ruského byznysu. Jen tak oligarchové pochopí, že je Putin vede do skutečné záhuby, a začnou se bránit.
Polské město Katovice vypovědělo smlouvu o pronájmu sálu, kde se měl konat koncert písničkáře Jaromíra Nohavici. Podle mluvčího městské kulturní instituce si lze těžko představit, jak by tam hudebník známý dobrým vztahem k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi vystupoval v době ruské invaze na Ukrajinu. Nohavica ve středu uvedl, že s Putinem "opravdu nesouhlasí", přišel však o další koncerty.
Play-off Kontinentální hokejové ligy začalo kvůli ruské invazi na Ukrajinu se zjevnou pachutí. To nejhorší ale ruskou soutěž nejspíš teprve čeká.
Na Rusy tvrdě dopadají mezinárodní sankce. Kvůli válečnému tažení Vladimira Putina na Ukrajině přišli ze dne na den o velkou část úspor. Stále si ale mnoho lidí hlavně na východ od Moskvy myslí, že šéf Kremlu invazí brání světový mír, upozorňuje v rozhovoru bývalý dlouholetý zpravodaj České televize v Rusku Miroslav Karas. "Rusové, když se jim něco nedařilo, vždycky lhali. A teď lžou také," tvrdí.
Minulý týden jsem strávil jako reportér na Ukrajině, kde mě ve čtvrtek zastihl začátek války. Ke svému pobytu se vracím příběhem schůzky, která se nakonec neuskutečnila. Její účastník totiž jede bojovat. Text je vzhledem k mimořádným okolnostem napsán v první osobě, kterou jinak v reportážních a zpravodajských textech na Aktuálně.cz nepoužíváme.
Prezident Miloš Zeman se podporou ruského prezidenta Vladimira Putina stal spoluviníkem ruské agrese na Ukrajině, svou vinu nemůže nijak odčinit a měl by abdikovat. Vyzvalo ho k tomu osm bývalých politiků nebo signatářů Charty 77 včetně bývalého předsedy vlády a Senátu Petra Pitharta, bývalé ombudsmanky Anny Šabatové nebo textaře Michala Horáčka. Zeman ani jeho mluvčí výzvu nekomentovali.
Nebývale emotivnímu dotazu ukrajinské aktivistky musel na tiskové konferenci ve Varšavě čelit britský premiér Boris Johnson. Mladá žena mu mimo jiné vyčetla, že nad Ukrajinou stále neplatí bezletová zóna a že civilisté musí čelit ničivým náletům.
