Americký velvyslanec při NATO Matthew Whitaker na fóru v Bruselu ostře vyzval spojence k okamžitému zastavení nákupů ruských energií. Konkrétně kritizoval Maďarsko a Slovensko za téměř stoprocentní závislost na ropě a plynu. Spojené státy podle něj očekávají, že evropští spojenci splní závazek výdajů na obranu NATO. K většímu zapojení vyzval Španělsko a Itálii.
Ruská ekonomika v posledních měsících zažívá sérii otřesů, které ukazují na její zranitelnost. Zatímco Moskva se snaží prezentovat stabilitu navzdory sankcím a pokračující válce proti Ukrajině, realita v jednotlivých regionech a sektorech ukazuje jiný obraz – od palivové krize na Krymu až po kolabující úrodu na jihu země.
Německý kancléř Friedrich Merz představil ambiciózní plán, jak zajistit dlouhodobou odolnost Ukrajiny tváří v tvář pokračující ruské agresi. Podle něj je Evropa postavena před historickou zkoušku, kterou může zvládnout jen systematickou a rozsáhlou podporou Kyjeva.
Administrativa Donalda Trumpa zvažuje schválení dodávek řízených střel Tomahawk ukrajinské armádě. Rakety, o něž ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj požádal šéfa Bílého domu během schůzky v minulém týdnu, by Kyjevu umožnily podnikat útoky hluboko na území Ruska. Podle Zelenského by takový krok mohl přimět ruského prezidenta Vladimira Putina "konečně zasednout k mírovým rozhovorům".
V Rusku se od září zpřísnily tresty za nedání přednosti houkajícím autům se zapnutým majáčkem. Kromě toho byl rozšířen seznam aut, které mají právo přednostní jízdy. Ruští dopravní experti v této souvislosti mluví o vyvolání strachu a zbrklých reakcích.
O vládu nad nejchudší zemi Evropy se v neděli utkají Brusel a Moskva. Na pozadí souboje jsou peníze obou zmíněných stran, chudé obyvatelstvo totiž spíš než geopolitiku řeší to, jak zaplatí vysoké účty za elektřinu. Mladí lidé odcházejí na Západ a část starších zase vzpomíná, jak bylo dobře v dobách Sovětského svazu. Popisujeme situaci v Moldavsku, kde má Aktuálně.cz svého zvláštního zpravodaje.
Bývalý vrchní velitel ukrajinské armády a současný velvyslanec ve Velké Británii Valerij Zalužnyj varuje, že bez systematických inovací může Ukrajina podlehnout ruské válečné mašinérii. Ve svém obsáhlém textu, zveřejněném při příležitosti veletrhu obranných technologií DSEI v Londýně, popsal proměnu fronty v „první světovou válku 21. století“ a vyzval k zásadní změně přístupu.
Ruský politický režim se od února 2022, kdy začala invaze na Ukrajinu, zásadně proměnil, shodují se analytici. Podle nich je dnes agresivnější, represivnější a více militarizovaný než před invazí na Ukrajinu, zároveň se ale vyznačuje i určitou křehkostí a závislostí na výsledku války.
Donald Trump, který ještě nedávno vyzýval Kyjev k územním ústupkům a vůči Vladimiru Putinovi projevoval vstřícnost, nyní náhle obrátil. Ve svém příspěvku na síti Truth Social napsal, že „poté, co jsem se seznámil a plně pochopil vojenskou a ekonomickou situaci na Ukrajině a v Rusku“, věří, že Ukrajina může ve válce zvítězit a že ruská ekonomika se zastaví.
Americký prezident Donald Trump požádal svého tureckého kolegu Recepa Tayyipa Erdogana, aby jeho země přestala kupovat ruskou ropu. Před jejich schůzkou v Bílém domě také uvedl, že spolu budou jednat o obchodu a dodávkách amerických zbraní, například stíhaček F-16 nebo F-35, informovala agentura Reuters. Erdogan před novináři v Oválné pracovně prohlásil, že ho přijetí v Bílém domě potěšilo.
Rozpoutáním války na Ukrajině nejde Vladimiru Putinovi pouze o zisk území. Snaží se zatřást mezinárodním řádem a posadit Rusko na roveň Spojeným státům. Podle magazínu The Atlantic ale země kráčí opačným směrem než k postavení supervelmoci.
To, co zažívám letos, jsem zažíval i v roce 2021, říká těsně před volbami premiér Petr Fiala. Lidem na mítincích prý radí, aby si nenechali namluvit, že už je rozhodnuto a že demokratické strany nemají šanci. "Když lidé ztratí víru v demokratický vývoj a ve strany, které ho reprezentují, tak to špatně dopadne," tvrdí v dalším předvolebním Spotlightu.
Prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Ukrajina s podporou NATO a Evropské unie dokáže znovu získat všechna území okupovaná Ruskem, vyvolalo v Moskvě prudkou odezvu.
Rusko v posledních dnech tlačí na dialog se Spojenými státy o kontrole zbrojení. Podle analytiků Institutu pro studium války (ISW) ale tak pouze maskuje ultimátum, které by mohlo rozbít jednotu Západu, jestliže Trump upřednostní jaderná jednání před ukrajinskou suverenitou a závazky vůči NATO.
Hrají to, nebo to myslí vážně? Pózování stran se dá někdy pokládat za ryzí oportunismus založený na principu, že když jsou vládní strany silně pro něco, tak opoziční - aby se odlišily a nalovily nespokojené hlasy - budou automaticky proti. Když jde o Rusko, myslí to ale SPD vážně.
Na agresivní chování Ruska není odpovědí appeasement, ale je třeba mu čelit silou a rozhodnou globální reakcí, řekl v úterý pozdě večer středoveropského letního času český prezident Petr Pavel ve svém vystoupení před Radou bezpečnosti OSN v New Yorku. Rusko podle něj neusiluje o mír, ale ve skutečnosti jím i mezinárodním právem pohrdá a systematicky porušuje základní zásady mírového soužití.
V Moskvě se po několika letech opět uskutečnila obnovená ruská odnož pěvecké soutěže Eurovize s názvem Intervize. Události se zúčastnili soutěžící z více než 20 zemí světa a své "poselství" přednesl i vůdce Kremlu Vladimir Putin.
Donald Trump po setkání s Volodymyrem Zelenským překvapil v úterý večer prohlášením, že Ukrajina s podporou Evropské unie a NATO může získat zpět celé své území v původních hranicích, a možná by prý mohla jít i dál. Zpochybnil přitom sílu ruské armády a vyzval Kyjev, aby využil hospodářských problémů Ruska k rozhodujícímu úderu.
Vladimir Putin je agentem KGB a nikdy jím nepřestal být, uvedl v rozhovoru pro The Telegraph Keith Kellogg. "Předstírá, že nemluví anglicky, ale mluví, už jsme ho několikrát přistihli. Je to manipulátor. Jediné, co proti němu funguje, je síla," prohlásil zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu. Promluvil i o jaderné hrozbě a Trumpově přezdívce.
Komisař pro obranu Andrius Kubilius svolal na pátek jednání o takzvané zdi proti dronům podél celé východní hranice Evropské unie. On-line schůzky se zúčastní zástupci sedmi zemí v první linii - Estonska, Lotyšska, Litvy, Finska, Polska, Rumunska a Bulharska - a pozvána byla rovněž Ukrajina. Jednání je reakcí na sérii narušení unijního vzdušného prostoru ruskými letouny a drony.
