Vladimir Putin dělá vše pro to, aby ruská společnost fungovala stejně tvrdě jako ta sovětská, míní přední český rusista a překladatel Libor Dvořák. Podle něj si ruský prezident neuvědomuje, že zločiny jeho armády na Ukrajině budou nevyvratitelně doložené. "Rusové to ve svých moderních dějinách ponesou jako další obrovské a traumatizující břímě ještě minimálně padesát let," míní Dvořák.
Přípravy ruské armády na velkou ofenzivu na Donbasu vrcholí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj předpovídá její začátek už na tento týden. Ruskojazyčný opoziční server Meduza.io přináší důkladnou analýzu této chystané operace i silných a slabých stránek obou válčících stran. Deník Aktuálně.cz text publikuje ve zkrácené verzi a se souhlasem vedení redakce.
Špínomety začaly chrlit, tématu se hned ujala dezinformační scéna: „staneme se terčem“, „jak tu bude základna, hned na ni Rusové hodí atomovku“, „my chceme mír, ne základny“, tohle všecko už proběhlo, když se spustila debata o radaru v Brdech. Teď si to zopakujeme v horší verzi.
Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi puč nehrozí. Byznysová elita je na něm závislá a představitelům silových a vojenských struktur válka spíš vyhovuje, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz přední německý expert na Rusko Stefan Meister.
Ukrajina se nesmírně statečně brání, okolnosti ale bohužel nestojí na kyjevské straně. Kremlu hraje do karet rozštěpení Ameriky. Největší naději mu ovšem poskytují Evropané, stále ochotní přispívat na financování jeho agrese.
Ruská zpravodajská agentura vydala text, který ukazuje, kdo je Putin a kdo jsou lidé s ním spojení. Od tohoto genocidně uvažujícího režimu bereme plyn, ropu a uhlí. Platíme jeho válku.
Německo dnes platí za jakéhosi univerzálního viníka neúspěšných mocenských her s Putinem, jež se nakonec vymstily celé Evropě. Je ale také společností, která jako jedna z prvních začala opravdu systematicky pracovat na své změně.
Po neúspěchu s dobytím Kyjeva a ovládnutím celé Ukrajiny potřebuje ruský prezident Vladimir Putin nutně úspěch na Donbase. Jeho síly se přeskupují, doplňují zásoby a plánují ofenzivu s cílem ovládnout alespoň východ a jih země.
Česko téměř sto procent své spotřeby zemního plynu kupuje v Rusku. Nejvíce ho pohltí průmysl a ten by také byl první na řadě, pokud by Česko vyhlásilo stav nouze v plynárenství a muselo by s palivem začít šetřit. Taková situace může nastat, pokud Moskva přestane surovinu dodávat. V tom případě by přišla na řadu rezerva v podzemních zásobnících, která se bude rozdělovat podle schváleného scénáře.
Válka na severu Ukrajiny prozatím skončila, Rusové míří na jihovýchod. Cílem se zdá být úplné dobytí Donbasu a zajištění pozemního spojení Krymského poloostrova s ruskou pevninou. Kompletní dobytí Donbasu znamená, že Rusko chce obsadit i ty části Doněcké a Luhanské oblasti, které ve válce v roce 2014 zůstaly pod kontrolou Ukrajiny.
Z ruského trhu se po napadení Ukrajiny stáhla už tisícovka značek. Další desítky tam navzdory kritice i výzvám k bojkotu působí dál - některé naplno, jiné částečně. Profesor Yaleské univerzity Jeffrey Sonnenfeld vybral stovky globálních firem podnikajících v Rusku a oznámkoval je jako ve škole dle toho, jak se k bojkotu tamní ekonomiky staví. Do tohoto výběru jsme zařadili v Česku známé "pětkaře".
Přední rusko-britský novinář a spisovatel Peter Pomerantsev kritizuje Západ, že na Kreml neuvalil dostatečně tvrdé sankce. V rozhovoru pro Aktuálně.cz tvrdí, že dokud budou do Ruska téct miliony z prodeje ropy a zemního plynu, může se Vladimir Putin cítit bezpečně. "Rozhodli jsme se, že ho udržíme u moci, protože se ho prostě bojíme," hodnotí expert na propagandu Pomerantsev.
Nezapomeňme, že už mu to prošlo v Grozném, v Aleppu a v dalších městech a vesnicích. Nesmí mu to projít znovu. Jeho vina nesmí být smazána, zapomenuta.
Z téměř šest týdnů trvající ruské agrese proti Ukrajině vystupuje několik útoků, které šokovaly vražděním civilistů. Nález stovek obětí v Buči severně od Kyjeva znovu vyvolal vážná obvinění Ruska z válečných zločinů. Ta sice Kreml odmítá, jeho úderů na civilní cíle od začátku invaze ale stále přibývá.
Dlouhá léta pracoval jako zpravodaj v Čečensku a na jeho reportáže Kreml ostře reagoval. Po ruské anexi Krymu v roce 2014 ale Andrej Babickij otočil. Podpořil ruskou hlavu státu, postavil se proti Západu a spolupracoval s ruskými médii. V pátek zemřel ve svém bytě v Doněcku.
Helena Langšádlová (TOP 09) patří ve vládě k těm, kteří před Ruskem už léta varují. Byla u založení spolku Přátelé svobodného Ruska a iniciovala vznik komise proti hybridním hrozbám. "Jsem skeptická k tomu, že by Rusko mohlo jít v nejbližších letech demokratickou cestou. Musíme ještě více bojovat proti dezinformacím," říká ministryně pro vědu, výzkum a inovace v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Když Kreml přepadl Ukrajinu, dali Američané najevo své odhodlání zvýšit výdaje na obranu. Příští měsíce, během kterých bude Praha předsedat unii, nabízejí Čechům jedinečnou příležitost jménem celého klubu potvrdit, že také Evropané mají vůli své principy a hodnoty bránit.
Co se děje na Hradě? Opravdu Miloš Zeman otočil o sto osmdesát stupňů a stojí proti Rusům, kteří rozpoutali válku? Opravdu se změnil?
Ruský prezident Vladimir Putin a lidé kolem něj nejsou sami, koho překvapil vývoj invaze a odhodlaný ukrajinský odpor. Chybných předpovědí se dopustily i rozvědky a s nimi politici či vojenští analytici západních zemí. Nový pohled na bojiště nyní odtajnil šéf britských zpravodajců Jeremy Fleming. Přečtěte si jeho i další poznatky, které výzvědné služby za pět týdnů války o ruské armádě přinesly.
Vláda Petra Fialy chce připravit ruské a běloruské podnikatele a firmy přímo napojené na režimy Vladimira Putina a Alexandra Lukašenka o možnost získávat v Česku veřejné zakázky. Kabinet zváží i možnost zabavit jim majetek. Vláda se na tom shodla na svém posledním jednání. Jde o reakci na ruskou válečnou agresi na Ukrajině podporovanou Běloruskem.
