Ivan Iljin nenáviděl komunisty a uprchl před nimi. Žil v Německu, kde snil o návratu cara do Ruska a vítal příchod Mussoliniho a Hitlera k moci jako úsvit nového, lepšího věku. Před sedmdesáti lety zemřel zapomenutý ve Švýcarsku - a zapomenutý by zůstal, kdyby si ho nevybral jako svého "spřízněného filozofa" Vladimir Putin.
Ruské propagandě se opět něco povedlo. Zpráva o tom, že Rusko - ústy ruského prezidenta Vladimira Putina - neplánuje napadnout žádnou zemi NATO, obletěla veřejný prostor. Je pochopitelné, že o ní média informují, koneckonců jde stále o prezidenta největší země světa s obrovským jaderným arzenálem. Dá se ale Putinovi věřit? Odpověď je jednoduchá.
Za "naprostý nesmysl" prezident Vladimir Putin označil tvrzení, že by Rusko mohlo zaútočit na Polsko, pobaltské státy nebo Česko. Prohlásil to ve středu při setkání s ruskými vojenskými piloty, o kterém v noci na pátek informoval Kreml.
Terorismus je vždycky odporný a zavrženíhodný. Ať míří na civilisty na koncertě, nebo na civilisty v ukrajinských městech. Rusko se dnes podobá Islámskému státu.
Když se Vladimir Putin před necelým čtvrt stoletím dostal k moci, jedním z jeho politických slibů byla bezpečnost Ruska. S teroristy ruský režim nevyjednává. V posledních dvou letech se ale Kreml zaměřil na válku na Ukrajině a ani varování Spojených státu o chystaném útoku nebral vážně. Teď ale nejspíš bude kremelský režim své chyby chtít využít a ještě více přitvrdit.
Ke krvavému útoku v koncertní síni ve městě Krasnogorsk na západním okraji Moskvy došlo 22. března. Ruský prezident Vladimir Putin oslovil národ až druhý den. Nyní se objevily údajně "vzácné záběry", které mají dokazovat, že Putin řešil teroristický útok od prvních minut.
Ruská Federální a bezpečnostní služba (FSB) oznámila, že pachatelé teroristického útoku na okraji Moskvy, při kterém zemřelo nejméně 133 lidí, mířili k hranici s Ukrajinou, kde měli kontakty. Rychlost, se kterou tyto závěry učinila a obrátila pozornost k Ukrajině, připomíná podobné události staré skoro čtvrtstoletí.
Záběry z bezpečnostní kamery v ruském Petrohradu dokazují masivní falšování prezidentských voleb. Ty opět vyhrála stávající hlava státu Vladimir Putin. Ústřední volební komise v pondělí oznámila, že v letošních volbách získal 87,3 procenta hlasů při rekordní účasti 77,5 procenta voličů.
Ruské změny ve státním rozpočtu, spočívající v ohromném navýšení zbrojní výroby a výdajů na armádu, jednoznačně směřují k tomu, že se Kreml připravuje na větší konflikt, než je válka na Ukrajině.
Francouzský prezident Emmanuel Macron, který v posledních týdnech přitvrdil svou rétoriku proti Rusku v podpoře Ukrajiny, zveřejnil na internetu dvě fotografie ze svého boxerského tréninku.
Po drtivém volebním vítězství prezidenta Vladimira Putina čekají Rusko větší represe, uvedla v pondělí šéfka britského think-tanku Chatham House Natalie Sabanadzeová. Podle ní stávající šéf Kremlu nastolí režim inspirovaný praxí stalinismu. “Chtěl se předvést tím, že za ním občané stojí. Ale všichni vědí, že to není skutečné,” tvrdí.
Podle oficiálních výsledků prezidentských voleb získal Vladimir Putin 87,3 procenta hlasů při účasti přesahující 77 procent. To je rekord pro současné Rusko: jak v množství hlasů pro vítěze, tak v účasti. Putin získal více, než kdykoliv dříve napočítali běloruskému vůdci Alexandru Lukašenkovi, a těsně se přiblížil rekordům autokratů ze Střední Asie.
Co přivedlo Emmanuela Macrona k tomu, že se v otázce Ukrajiny a Ruska postupně proměnil z holubice míru ve válečného štváče? To je, zjednodušeně řečeno, otázka, nad níž si v současné době lámou hlavu šéfové vlád po celé Evropě, zatímco francouzský prezident se zabydluje ve své nové roli hlavního vyzyvatele Vladimira Putina na evropském kontinentu. Aktuálnímu tématu se ve svém komentáři věnuje BBC.
Lepší než všechno, co kdy vyjelo na silnici. Tak by se dal shrnout rozhovor, který ruskému deníku Komsomolská pravda poskytl hlavní designér projektu Aurus Senat a současně i ředitel oddělení designu Státního výzkumného ústavu NAMI Jurij Černěnko. Čtenáři novin se z jeho úst dozvěděli, že ruský sedan je mnohem rychlejší než Rolls-Royce a také že jeho premiéra před šesti lety byla velmi emotivní.
Ruské prezidentské volby vyhrál stávající prezident Vladimir Putin, který po sečtení všech hlasů údajně získal 87,28 procent. Přestože nikoho výsledek víkendového hlasování nepřekvapil, obyvatelé Kyjeva se obávají toho, že povede k zesílení agrese okupantů na ukrajinském území. Napovídá tomu i Putinův výrok o zřízení "nárazníkové zóny" v Charkovské oblasti.
Okrová šestipatrová budova na Lubjanském náměstí v Moskvě je známá jako Lubjanka. Za sovětských časů zde sídlila sovětská tajná policie KGB, "zdědila" ji její ruská nástupkyně Federální a bezpečnostní služba (FSB).
Jakutský šaman Alexander Gabyšev se v roce 2019 vydal na osm tisíc kilometrů dlouhou cestu z východního Ruska do Moskvy, aby vyhnal tamního prezidenta Vladimira Putina. Nařídil mu to prý Bůh, podle kterého Putin není člověk, ale démon. K šamanovi se cestou přidávali další Rusové a Gabyšev se stal místní celebritou. Na festivalu Jeden svět bude od příštího týdne k vidění film mapující jeho příběh.
Přes 50 procent voličů hlasovalo zatím podle aktualizovaných údajů v třídenních ruských prezidentských volbách, které v sobotu pokračují druhým dnem, uvedla ústřední volební komise. Hlasování skončí v neděli, přičemž se očekává, že si v něm zajistí již pátý mandát současný vládce Kremlu Vladimir Putin.
Desítky Rusů v pátek dopoledne přišly na ruské velvyslanectví v Praze, aby se zúčastnili prezidentských voleb. Od brány velvyslanectví se tvořila několikametrová fronta přes Skakunův most. Do 14:00 přišlo hlasovat 712 občanů, uvedla ruská ambasáda. Rusové, které na místě reportéři oslovili, uvedli, že přišli dát svůj hlas protikandidátům Vladimira Putina či odmítli svou volbu komentovat.
Zájem Rusů o prezidentské volby je podle opozičního serveru Meduza historicky nejnižší. Očekává se sice další jednoznačné vítězství Vladimira Putina, ale úřady musí o to více zmanipulovat voliče, aby země ukázala světu, že podpora stávajícího vládce Kremlu je mohutná.
