Vztahy Ameriky a Ruska jsou na historickém minimu, Kreml je však podle mluvčího Dmitrije Peskova otevřený dialogu a uvidí, zda se rétorika Donalda Trumpa o ukončení války na Ukrajině promítne do reality. Nově zvolený prezident USA sice nenastínil, jak chce v komunikaci s Ruskem postupovat, Moskva v něm však podle ruského politologa Ivana Preobraženského vidí vhodný protějšek pro případná jednání.
Republikánský kandidát do úterního boje o Bílý dům Donald Trump obdivuje ruského vládce Vladimira Putina, tvrdí v rozhovoru pro Aktuálně.cz bývalý americký velvyslanec v Rusku a nynější profesor na elitní Stanfordově univerzitě Michael McFaul. "Považuje ho za silného a geniálního vůdce. Pokud vyhraje, Putin si ho otestuje. Trump si ho zase bude chtít udobřit, ale neuspěje," míní.
O současném ruském režimu neměl iluze nikdy, když se ale Vladimir Putin začal na konci 90. let angažovat ve vysoké politice, nevěstilo to podle Martina Dorazína nic dobrého. "Když je v čele státu člověk původem z KGB, tak to nedopadne dobře, je to prostě had, který bude škodit. Ale ten rozsah jsem si nedokázal představit," říká v rozhovoru pro Spotlight zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu.
Ruský vůdce Vladimir Putin měl znovu rázně odmítnout úvahy o případném jednání o příměří. "Nadále projevuje jasný nezájem a usiluje o zničení ukrajinské státnosti," hodnotí prostoj šéfa Kremlu ve své analýze uznávaný americký Institut pro studium války (ISW).
Američan Norman Eisen je pro svou nekompromisnost v diplomatických kruzích známý jako "Pan Ne". Dlouholetý podporovatel exprezidenta Baracka Obamy během jeho druhého mandátu působil coby velvyslanec v Praze a dodnes na své české působení rád vzpomíná. V rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že zvolení Donalda Trumpa by pro Evropu bylo hrozbou a pro Ukrajinu katastrofou. Přiznává mu ale dílčí úspěchy.
Západ se Putina bojí. Evropská unie a Spojené státy nepomáhají Ukrajině dostatečně. Strach nás svazuje, Ukrajinci jsou na tom čím dál hůř. Smutný obraz, smutný výhled.
I přes to, že se Rusko ve válce zdá být aktuálně tím silnějším hráčem, stupňuje ruský prezident svou výhrůžnou rétoriku, přičemž Západ nadále hledá způsob, jak k němu přistupovat. “Vladimira Putina mohou zastavit biologické faktory, ale tím bych se neutěšoval. Kde totiž máme napsáno, že ten, kdo přijde po něm, nebude ještě větší zrůda,” říká analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek.
Rusko poskytlo jemenským povstalcům Húsíům prostřednictvím Íránu satelitní údaje pro zaměřování jejich raketových a dronových útoků na západní obchodní lodě v Rudém moři. Napsal o tom americký deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na tři zdroje. Íránem podporované šíitské skupině se díky tomu podle listu daří ochromit jednu z klíčových globálních obchodních tras a destabilizovat region.
Ruští poslanci ve čtvrtek v prvním čtení schválili návrh státního rozpočtu na příští rok a rozpočtový výhled pro další dva roky, uvedla ruská média. Návrh počítá se zvýšením obranných výdajů v příštím roce o 30 procent, napsala agentura AFP, která připomněla, že v letošním roce výdaje Ruska na armádu vzrostly o 70 procent.
Za nesmysl označil běloruský autoritářský vůdce a spojenec Moskvy Alexandr Lukašenko tvrzení, že Severní Korea vysílá vojáky na podporu ruského vojenského tažení na Ukrajině. Pokud by se tyto informace potvrdily, byl by to podle něj krok směrem k eskalaci konfliktu.
Za ruským prezidentem Vladimirem Putinem přijeli zástupci třiceti států, kteří si s hlavou země, která v roce 2022 nařídila invazi do sousední Ukrajiny, třásli rukou nebo se s ní objímali. Putin tím podle analytiků dokazuje, že ho západní sankce neuvrhly do izolace.
Ruský prezident Vladimir Putin se ocitl v nezáviděníhodné situaci, když musel čekat na společnou fotografii se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem během summitu BRICS v ruské Kazani. Pro Rusko jde dosud o nejvýznamnější mezinárodní setkání od začátku agrese na Ukrajině. Putin na něm chce přesvědčit spojence, že západní snahy o izolaci Moskvy selhaly.
Srbský prezident Aleksandar Vučić nepřijede na summit rozvíjejících se ekonomik BRICS, který v úterý začíná v Kazani v Rusku. Srbsko bude zastupovat vicepremiér Aleksandar Vulin.
Smrt jejího muže v ruské trestanecké kolonii za polárním kruhem Juliju Navalnou nezastavila. Naopak, vdova po nejhlasitějším opozičníkovi Kremlu Alexeji Navalném pokračuje v jeho práci a odkrývá korupci v Moskvě. Tím ale její odhodlání zbavit se Vladimira Putina nekončí. V budoucnu by se chtěla stát prezidentkou.
Režim ruského prezidenta Vladimira Putina se posunul od autoritářského režimu k totalitě. V zemi probíhá indoktrinace dětí, protože si šéf Kremlu chce vychovat poslušnou generaci. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to říká italská výzkumnice a politická aktivistka Monique Camarraová, která se problematice Putinova režimu věnuje od událostí Euromajdanu v roce 2014.
Ruská námořní pěchota ze 155. brigády podnikla v minulém týdnu protiútok na ukrajinské opevnění v Kurské oblasti. Během operace se vojákům podařilo přepadnout tým ukrajinských pilotů dronů. Namísto aby vzdávající se muže zajali, jak ukládá mezinárodní právo, rozhodli se je zavraždit. Video z brutálního činu navíc sdíleli na sociálních sítích. Ukrajinci se ale rozhodli pomstít.
Někdejší americký prezident a současný republikánský kandidát na hlavu státu Donald Trump nehodlá říci, zda po odchodu z Bílého domu v roce 2021 hovořil s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Trump v rozhovoru s agenturou Bloomberg News prohlásil, že se k tomu nebude vyjadřovat, ale poznamenal, že pokud by s Putinem mluvil, byl by to chytrý krok.
Poradce ukrajinského prezidenta využil letošní udělení Nobelovy ceny míru k tomu, aby varoval Rusy. Držitelem ocenění se stala japonská organizace Nihon Hidankjó usilující o svět bez jaderných zbraní a podle Mychajlo Podoljaka jde o neformální varování Rusku.
Roste počet Rusů, kteří věří, že invaze na Ukrajinu přinesla jejich zemi více škody než užitku. Průzkum nezávislého centra Levada odhalil, že v září tohoto roku takto smýšlela skoro polovina obyvatel. Klesá i počet těch, kteří ve vojenských operacích kremelské armády vidí přínos. Vše má ale zásadní háček, ukončení války totiž Rusové rozhodně nechtějí za každou cenu.
Do vesnice Chabany na jihozápadním předměstí Kyjeva přijíždí velká bílá dodávka. Ze všech stran polepená ukrajinskými vlajkami veze několik vysídlených dětí a rodinu z okupované části Chersonské oblasti. Když se otevřou dveře auta, dobrovolníci skupinu lidí zahalí do ukrajinských vlajek a ujišťují ji, že už je v bezpečí.
