"Lhal bych, kdybych tvrdil, že jsem si já a většina lidí, které znám, dokázali představit, jak velký to bude s Donaldem Trumpem posun," říká někdejší velvyslanec České republiky ve Spojených státech Michael Žantovský.
Takhle americký list The New York Times interpretuje aktivní pomoc Washingtonu Ukrajině: Američané vítězili nad Ruskem, Ukrajinci jim to zkazili.
Vladimir Putin by si moc přál, aby došlo k "nové Jaltské dohodě". Díky ní by si jeho Rusko dokázalo uhryznout sféru vlivu, po které touží. Odborník na studenou válku, Sergej Radčenko z Univerzity Johnse Hopkinse, vypočítal, jak reálnou šanci s novou americkou administrativou Donalda Trumpa má.
Západ mluví o strategické autonomii, ale východ ví, co všechno je na hranici s Ruskem v sázce. Pobaltské země sázejí na realismus a stále i na Spojené státy.
Minulý týden, konkrétně 26. března, uplynulo čtvrt století od doby, kdy Vladimira Putina poprvé zvolili ruským prezidentem. Agentura Reuters vedla rozhovor s politickým veteránem, předsedou ruské liberální strany Jabloko, Grigorijem Javlinským, který se s Putinem zná od 90. let a dvakrát proti němu kandidoval.
Slovní přestřelkou skončilo setkání delegací Itálie a Ruska v Turíně. Sešly se zde, aby společně naplánovaly oslavy šedesátého výročí podpisu smlouvy o výrobě licenčních Fiatů 124 ve městě Togliatti. A došlo i na historický tank.
V centru Moskvy explodovala limuzína Aurus Senat, údajně patřící k vozovému parku prezidenta Putina. K požáru došlo blízko sídla FSB, kdy plameny zachvátily nejprve motor a poté celý interiér. Oficiální ruské zdroje hovoří pouze o technické závadě na soukromém voze. Nikdo nebyl zraněn, ale událost podtrhuje rostoucí paranoiu kolem bezpečnosti ruského prezidenta.
Obrat amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Rusům, Evropě i krajně pravicovým stranám je nepochopitelný. Agentuře AFP to řekl bývalý generální tajemník NATO Willy Claes, který také varoval před jadernou válkou a vyzval k odstraňování jaderných zbraní.
Americký prezident Donald Trump v rozhovoru s televizí NBC News řekl, že je velmi rozzloben na ruského prezidenta Vladimira Putina za jeho slova o legitimitě a budoucnosti ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského. Rusku pohrozil tvrdými opatřeními týkajícími se ropy, pokud se nezastaví krveprolití na Ukrajině.
Ruská ekonomika navzdory tvrdým sankcím ze strany západních zemí, mezinárodní izolaci, odchodu elit i astronomickým výdajům na válku roste. Vzhledem k okolnostem ceny dramaticky nerostou a spotřebitelský trh se stabilizoval - i díky dovozům z Číny a "paralelnímu" importu přes třetí země, který obchází sankce. Režim Vladimira Putina nemá potřebu ospravedlňovat svou existenci před nikým.
Návrh přechodné správy Ukrajiny pod záštitou OSN, se kterým přišel ruský prezident Vladimir Putin, vnímá politolog Jiří Just jako snahu dál napínat situaci kolem mírového procesu. „Snaží se nadhazovat různé varianty a přitom samozřejmě dál válčí,“ konstatuje v rozhovoru s Matyášem Zrnem.
Přechodná správa Ukrajiny pod záštitou OSN by podle Putina umožnila uspořádání "demokratických" prezidentských voleb v zemi a následné vyjednání mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou. Bílý dům v reakci uvedl, že vládu na Ukrajině určuje její ústava a občané země. Podle šéfa ukrajinského centra pro boj proti dezinformacím nemá Putin zájem na ukončení války a klade si "bláznivé" požadavky.
Evropská unie i nadále poskytuje Turecku finanční podporu v řádu miliard eur, a to navzdory sílícímu autoritářství tureckého prezidenta Recepa Erdogana. Turecko je kandidátskou zemí a významným strategickým a obchodním partnerem EU. "Evropská unie má na Erdogana páky, jenom je nevyužívá a mlčí," říká k nečinnosti EU politoložka Lucie Tungul z Univerzity Palackého.
Prezident USA Donald Trump před svým lednovým nástupem do funkce prohlašoval, že válku na Ukrajině vyřeší do 24 hodin. Nedávno svá slova korigoval s tím, že šlo o sarkasmus. Mírové rozhovory jsou nicméně již v plném proudu a Trump odkryl některé ze svých karet. Americký list The Washington Post přinesl souhrn, jak zatím - ať už vědomě, či nikoliv - pomohl Vladimiru Putinovi, prezidentovi Ruska.
Klid zbraní na Ukrajině se kouskuje. V saúdskoarabském Rijádu předjednali Rusové, Američané a Ukrajinci zastavení bojů v Černém moři a útoků proti objektům energetické infrastruktury. Nejen to probírá nejnovější díl podcastu Kaviárové tousty.
Po třech letech konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou se podařilo dosáhnout průlomu - příměřím v Černém moři a dočasným zákazem útoků na energetickou infrastrukturu. Dohodu, kterou zprostředkovaly Spojené státy v Saúdské Arábii, však mnozí pozorovatelé označují spíše za ústupek Moskvě než za vyvážený mírový krok. Proč je tedy příměří v Černém moři považováno za vítězství ruského prezidenta?
Před 25 lety vyhrál Vladimir Putin své první prezidentské volby. Nenápadného úředníka si do nejvyšší funkce vybrali lidé z okolí tehdejšího chřadnoucího prezidenta Borise Jelcina v domnění, že bude snadno ovladatelný. Nemohli se mýlit více...
Přesně před 25 lety vyhrál Vladimir Putin své první volby. Někdejší příslušník tajné služby KGB a vystudovaný právník z Petrohradu o sobě mluví jako o „dítěti ulice“. Za svého nástupce si jej na konci 90. let vybral Boris Jelcin. Původně mu ústava dovolovala stát v čele země jen osm let, Putin ji změnil. A tak i po čtvrtstoletí stále vítá zahraniční státníky, byť se jejich počet výrazně omezil.
Nejnovější zpráva amerických zpravodajských služeb tvrdí, že Ukrajina a Rusko sice projevily ochotu k částečnému příměří, ale prodloužení války mohou vidět jako menší riziko než neuspokojivé urovnání. Pro amerického prezidenta Donalda Trumpa to představuje komplikaci v jeho plánu urychleně řešit válku mírovou cestou.
Sedmdesátiletý Alexandr Lukašenko se stal posedmé běloruským prezidentem. Člověk, o kterém média mluví jako o posledním evropském diktátorovi, vyhrál lednové volby se ziskem bezmála 87 procent hlasů. Většina opozice je však v emigraci nebo ve vězení. V úterý proběhla jeho inaugurace.
