Čím více mrhá Vladimir Putin životy Rusů, tím větší krizi bude čelit, tvrdí zástupce šéfredaktora časopisu The Economist Edward Carr. Ruský vládce stále není schopný porazit Ukrajinu na bojišti. Selhala jeho třetí a nejambicióznější ofenzíva v létě 2025, kdy se mu nepodařilo dobýt jediné velké město.
Na Ukrajině začínají teploty v noci klesat k nule. Konflikt ale zcela zamrzlý není. Letošní zima může být pro napadený stát klíčová. Rusku se totiž musí bránit na třech frontách, z nichž pouze jedna se odehrává v zákopech. Konflikt tak zdaleka nemusí skončit mírovou dohodou, na niž tak naléhá americký prezident Trump.
Neobvyklý diplomatický přešlap se odehrál na sociální síti X, kde Steve Witkoff, hlavní vyjednavač prezidenta Donalda Trumpa, omylem zveřejnil zprávu, která patrně prozradila krytí zdroje exkluzivního článku serveru Axios o novém americkém návrhu mírového řešení ruské války na Ukrajině.
Ten plán je šílený. Ukrajina by měla uznat anexi Krymu, odevzdat i dosud neokupovanou část Donbasu a souhlasit s redukcí své armády. Přesně to nabízí Kyjevu americký mírový plán. Jedinou nadějí Ukrajinců je nyní paradoxně Vladimir Putin, který může jako vždy hrát stylem: "Tohle mi nestačí, chci ještě víc."
Už od úterý se hovoří o novém mírovém plánu pro Ukrajinu, jako první informaci s odkazem na nejmenované americké a ruské představitele přinesl server Axios. Návrh má mít údajně 28 bodů a zahrnuje mír na Ukrajině, bezpečnostní záruky, bezpečnost v Evropě a budoucí vztahy USA s Ruskem a Ukrajinou. Jenže Kyjev se na vzniku dokumentu nepodílel a evropští lídři jej kritizují.
Spojené státy naznačily ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, že musí přijmout rámcový plán z dílny USA pro ukončení války s Ruskem, na jehož základě by se Ukrajina měla mimo jiné vzdát části svého území a některých zbraní. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na dva informované zdroje.
Evropský veřejný prostor v posledních dnech zaplavila vlna mimořádně tvrdých prohlášení, a to jak ze strany ruských představitelů, tak z úst zástupců německého ministerstva obrany. Výroky odrážejí rostoucí jednak radikalizaci rétoriky, zároveň ale poukazují i na hlubší nejistotu ohledně budoucí bezpečnosti v Evropě.
Administrativa Donalda Trumpa ve spolupráci s Moskvou tajně připravuje nový mírový plán pro Ukrajinu. Dokument s 28 body má kromě ukončení války řešit i bezpečnostní záruky či budoucí vztahy zemí. Evropský pohled na možnosti příměří nastínil jen několik dní předtím finský prezident Alexander Stubb.
Exploze o víkendu poškodila klíčovou železniční trať Varšava–Lublin, po níž směřují i vlaky na Ukrajinu. Polská vláda mluví o bezprecedentní sabotáži a podle prvních zjištění za ní má stát ruská rozvědka, která měla za útok zaplatit dvěma Ukrajincům. Nikdo nebyl zraněn, vyšetřování nyní pokračuje. Incident podle polského experta zapadá do vzorce útoků a sabotáží z posledních měsíců.
V současném Rusku existuje několik poměrně jednoduchých způsobů, jak si rychle přijít na pěkné peníze. Můžete jít třeba bojovat do války na ukrajinskou frontu. Pokud se vám nechce riskovat vlastní život, můžete tam posílat druhé. Stát se náborářem. Každý ruský region vám za to zaplatí, přičemž na to utrácí miliardy rublů.
Ruský prezident Vladimir Putin už delší dobu překrucuje historická fakta a využívá “historické křivdy” k tomu, aby útočil na protivníky a ospravedlnil své politické cíle. Podle historiků Putinovo zaměření na Ukrajinu hraničí s posedlostí.
Evropa rozdělená populisty a nacionalisty. Izolacionistické Spojené státy a oslabené NATO. Rusko se rozhodne riskovat a zaútočí na Pobaltí. Rozložit Západ tak půjde podle německého vojenského experta i bez velké války. Evropě navíc k obraně chybí vojáci.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov mohl u Vladimira Putina upadnout v nemilost, všímala si minulý týden přední světová i ruská média. Lavrov se totiž neukázal na posledním zasedání Bezpečnostní rady Ruska, navíc přestal vést některé delegace. V rozhovoru pro Aktuálně.cz domněnky vyvrací jeho bývalý podřízený - jediný ruský diplomat, který po začátku války "hlasitě" odešel - Boris Bondarev.
Ruský prezident Vladimir Putin si telefonoval s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem o příměří v Pásmu Gazy, o íránském jaderném programu a o stabilizaci Sýrie. Podle ruské státní agentury TASS to uvedla tisková služba Kremlu.
"Nestydíme se," vtipkoval generál Valerij Zalužnyj o útoku na plynovody Nord Stream. Bývalý velitel ukrajinské armády tak roztáčí další kolo spekulací o tom, kdo stál za výbuchem plynovodů před třemi lety. Podle amerického deníku The Wall Street Journal to byl právě Zalužnyj, který obešel ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a dal útokům zelenou.
Tlak na Venezuelu v posledních týdnech stále sílí. Zatímco americký prezident Donald Trump mluví o boji proti drogovým kartelům, venezuelský diktátor Nicolás Maduro varuje před snahou svrhnout jeho režim. Pokud by se Spojené státy k takovému kroku skutečně uchýlily, znamenalo by to zásadní otřes na světovém trhu s ropou a podle deníku The Telegraph i zničení Putinova Ruska.
Styl vyjednávání současného ruského ministra zahraničí byl jedním z důvodů, proč nedošlo k summitu prezidentů USA a Ruska v Budapešti. Sergej Lavrov se podle bezpečnostního analytika Vlastislava Břízy řídil tvrdou školou sovětského šéfa diplomacie Andreje Gromyka, které ale Američané nepodlehli.
Nově zveřejněné e-maily ukazují, že se Jeffrey Epstein v roce 2018 pokusil navázat kontakt s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem s nabídkou, že pomůže vysvětlit osobnost amerického prezidenta Donalda Trumpa. Z korespondence, kterou zveřejnili zákonodárci Kongresu, vyplývá, že Epstein se Trumpem opakovaně zabýval a diskutoval o něm i s dalšími vlivnými politickými osobnostmi.
Trump nechce Rusko porazit, chce se s ním dohodnout. Důvody války i historie mu jsou úplně jedno. Když mu dal Putin historickou přednášku, jednání předčasně ukončil. "Trump nikoho nevydrží dlouho poslouchat," prozrazuje Kurt Volker, někdejší Trumpův zvláštní vyslanec pro Ukrajinu. "Nechápe ale ani, proč se Zelenskyj nechce vzdát území."
Napětí mezi Spojenými státy a Ruskem se znovu přibližuje době, jakou svět naposledy zažil v letech studené války. Moskvou oznámené testy dvou strategických zbraňových systémů, doprovázené nejasnou a ostře formulovanou americkou reakcí, vyvolaly otázku, zda se mezinárodní režim kontroly jaderných zbraní neblíží zásadnímu zlomu.
