Oficiálně Rusko hlásá spolupráci s Čínou. Neoficiálně Moskva považuje Peking za nepřítele, který vznáší územní nároky na ruský Dálný východ. Uvedl to deník The New York Times s odvoláním na uniklý dokument ruské tajné služby FSB.
Údajná nemanželská dcera ruského prezidenta Vladimira Putina pronikla do uměleckého světa v Paříži a pracuje pro galerie vystavující protiválečné umění. Informoval o tom server The Moscow Times. Na aktivity 22leté Jelizavety Krivonogichové upozornila na svém facebookovém účtu ruská umělkyně žijící v exilu Nasťa Rodionovová.
Alexandr Ovečkin, nejlepší střelec historie hokejové NHL, je po skončení sezony zpátky doma v Rusku. Ve středu navštívil kontroverzní útočník ruský parlament a pózoval s politiky, kteří mají blízko k Vladimiru Putinovi. Při té příležitosti došlo i k jedné poněkud bizarní situaci.
Ukrajinskému útoku na desítky ruských strategických letadel se obdivuje velká část světové veřejnosti. V Bílém domě ale překvapivá operace Pavučina vyvolala zlost, píše americký server The Atlantic.
Tucet, ale možná také jednu třetinu. Ukrajina zaútočila na ruská letiště se strategickými bombardéry a nemalou část jich vyřadila z provozu. Na válku Ruska proti Ukrajině to bude mít menší dopad než na ego Vladimira Putina. Malé drony poškodily renomé Ruska coby jaderné velmoci.
Ruský prezident Vladimir Putin se sice snažil nedávné úspěšné útoky Ukrajinců na ruskou vojenskou infrastrukturu "vymlčet", ale nakonec se k nim vyjádřil. Ukrajince označil za teroristy, se kterými se nevyjednává. Kvůli tomu prý příměří není vůbec potřeba. Podle odborníka na Rusko Tomáše Glance z Curyšské univerzity se tím snaží obhájit bezohlednost ruské armády vůči civilnímu obyvatelstvu.
Palác knih Luxor v centru Prahy v úterý skončil v obležení stovek čtenářů. Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová tam totiž podepisovala svoje memoáry s názvem Svoboda. Akci provázela velká bezpečnostní opatření. Všichni přítomní se museli podrobit osobním prohlídkám, dovnitř pouštěli pouze návštěvníky autogramiády s knihou.
Americký prezident Donald Trump zřejmě sní o návratu k mocenskému uspořádání světa podle starého modelu – jedno území, jedna velmoc. Podle analýzy deníku The New York Times usiluje o tiché rozdělení světa mezi Spojené státy, Rusko a Čínu. Inspiraci hledá u historických impérií i u autoritářských vůdců současnosti.
Ruská společnost sídlící v Jekatěrinburgu na Urale vyplatila odměnu 15 milionů rublů (asi 4,25 milionu korun) tuctu vojáků za zničení stíhačky F-16 na Ukrajině. Na snímcích ze čtvrtečního předání odměny na nejmenovaném místě poblíž rusko-ukrajinské hranice mají vojáci rozmazané obličeje.
Bývalý zvláštní velvyslanec USA pro jednání o Ukrajině Kurt Volker v druhé části exkluzivního rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje například, co způsobilo, že Donald Trump nemá rád ukrajinského prezidenta, a jaký je jeho skutečný vztah k Rusku a Vladimiru Putinovi.
„Donald Trump se mě zeptal na jediné: ´Zaplatí nám to?´ Musel jsem mu vysvětlit, že takhle vojenská pomoc nefunguje, ale že to přece jen je investice do budoucna,“ říká v exkluzivním rozhovoru Kurt Volker. Mezi lety 2017 a 2019 - tedy během Trumpova prvního funkčního období - působil jako zvláštní vyslanec USA pro jednání o Ukrajině a měl podíl na vyzbrojování Ukrajiny americkými zbraněmi.
Evropští novináři získali přístup k vůbec největšímu známému úniku vojenských informací z Ruska. Dokumenty obsahují mimořádně detailní popis tajných jaderných základen a mohou mít dalekosáhlé bezpečnostní i geopolitické důsledky.
Když Vladimir Putin na jaře 2022 rozhodl o plnohodnotné invazi na Ukrajinu, Evropa i Spojené státy zareagovaly rychle: zmrazením aktiv, zákazem vývozu technologií, odpojením bank a stropem na cenu ropy. Mělo to být varování a důkaz, že válka nebude bez následků. O tři roky později je Rusko nejvíce sankcionovanou zemí světa. Ale válka stále pokračuje.
Ruští boti začali na sociálních sítích řádit. Prokremelské automatické účty, které se tváří jako živí uživatelé, zuřivě napadají amerického prezidenta Donalda Trumpa za jeho nedávnou kritiku ruského vůdce Vladimira Putina.
Ruský vůdce Vladimir Putin rozjel pokus o dosažení konečného vítězství na Ukrajině propojením tří taktik. Razantně přibylo úderů na velkou vzdálenost, zvýšila se agresivní rétorika Kremlu a posiluje se významně pesimismus na Západě ohledně situace na bojišti.
Tvrzení, že se pomalu, ale jistě blíží konec války na Ukrajině, z různých stran přibývá. Obdobně se k situaci staví i nová analytická zpráva geopolitického centra JPMorganChase, podle které lze předpokládat, že Rusko a Ukrajina do konce druhého čtvrtletí dosáhnou "nedokonalé dohody", která sice zmrazí probíhající válku, ale nebude znamenat komplexní mírovou dohodu.
Vladimir Putin se v minulém týdnu nečekaně vydal navštívit Kurskou oblast. A to i přesto, že málokdy cestuje do frontových oblastí. Při jeho cestě se ale, podle informací ruských vojenských představitelů, vrtulník ocitl pod palbou ukrajinských dronů. Pokud je to pravda, ruský prezident byl v bezprostředním ohrožení života.
Mimořádně silná slova zvolil na adresu ruského prezidenta Vladimira Putina jeho americký protějšek Donald Trump. Před novináři na letišti v New Jersey se se rozčiloval, proč zabíjí lidi raketami a podivoval se nad tím "co se mu sakra stalo." O něco později dokonce napsal na své sociální síti Truth Social, že se Putin "úplně zbláznil".
Většina analytiků označila istanbulské rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou za frašku. Ruský prezident Vladimir Putin se odmítl osobně zúčastnit a vyslal delegaci složenou spíše z nižších ruských představitelů. Trochu jiný a mírně - opravdu velmi mírně - optimistický pohled nabízí britský historik a analytik Mark Galeotti ve svém podcastu In Moscow's Shadows.
Přestože se Ukrajina s Ruskem po prvních přímých jednáních nedohodly na příměří, někteří američtí analytici považují poslední vývoj za nadějný. Peter Slezkine z washingtonského Stimsonova centra tvrdí, že konflikt s velkou pravděpodobností může skončit ještě letos.
