


Zeman: Novináři by se měli likvidovat. Příště může "žertovat" o chemických zbraních
Výrok o likvidaci žurnalistů je odporný, nepřijatelný o to víc, že Zeman mluví s prezidentem státu, kde jsou novináři vražděni jak na běžícím pásu.



Výrok o likvidaci žurnalistů je odporný, nepřijatelný o to víc, že Zeman mluví s prezidentem státu, kde jsou novináři vražděni jak na běžícím pásu.



Přes 10 tisíc obyvatel ruského hlavního města protestovalo v neděli proti chystané demolici bytových domů z dob sovětského vůdce Nikity Chruščova, tzv. "chruščovek". Moskevská radnice tento krok odůvodňuje zchátralostí a zastaralostí budov. Demonstranti tento krok odmítli a požadovali rezignaci moskevského starosty Sergeje Sobjanina. Realizace projektu bude stát podle moskevské radnice kolem 300 milionu rublů, tj. v přepočtu 127,6 milionu korun.



Všichni američtí prezidenti za víc než posledních sto let měli v Bílém domě nejlepšího přítele člověka, psa. Donald Trump si zatím psa ani žádné jiné zvíře nepořídil. Změní názor, až se za ním do Bílého domu z New Yorku zanedlouho přestěhuje jeho jedenáctiletý syn Barron? Americká média spekulují, že Trump se zvířat štítí. A když, tak je prý spíše "kočičí" než "psí" typ. Někteří jeho předchůdci v úřadě přitom měl poměrně exotické domácí mazlíčky. Theodore Roosevelt si dokonce pořídil soukromou zoo – byla v ní morčata, medvědi i hyena. Herbert Hoover měl zase aligátory.



Prezident Miloš Zeman nejednal v neděli se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem v čínském Pekingu jen o obchodu či terorismu, pokoušel se taky vtipkovat. "Novinářů je příliš, měli by se zlikvidovat," řekl český prezident Putinovi, když přicházeli mezi žurnalisty. Jeho slova zachytil na video novinář ruského listu Komsomolská pravda Dmitrij Smirnov. Rusko s čím dál silnějším autoritativním režimem přitom patří k zemím, které jsou pro výkon novinářské profese nejnebezpečnější.



Prezident Miloš Zeman se sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Českého prezidenta doprovodili například jeho kancléř Vratislav Mynář, hlavní šéfporadce Martin Nejedlý či ministr průmyslu Jiří Havlíček. Ruský prezident Vladimir Putin po setkání řekl, že je chápe jako součást přípravy Zemanovy listopadové návštěvy Ruska. Zemanovi poděkoval za úroveň rusko-českých vztahů v minulých letech.



České úřady vydaly zatykač na ruského umělce Olega Vorotnikova. Podle Městského státního zastupitelství v Praze porušil podmínky, které dal loni soudu, když jej nepošle do vazby. O jeho vydání žádá Rusko kvůli tomu, že umělce stíhá za údajný útok na policisty. Vorotnikov je v Česku i s manželkou a třemi dětmi.



Ještě loni se zdálo, že Macron nemá šanci. Nový, mladý, málo zkušený. A vyhrál. Stejně to může proběhnout v českých prezidentských volbách.



Homosexualita představuje v konzervativním Čečensku stále velké tabu. Ruská novinářka přišla před měsícem s informacemi, podle kterých tamní policie homosexuály pronásleduje, zavírá a mučí. Dokazovat to mají příběhy několika mužů, kteří uprchli do Moskvy a zpět domů se nechtějí už nikdy vrátit. Gayové jsou nuceni v Čečensku žít dvojí život a svou sexuální orientaci tajit. Říkají, že po nich policie pátrá. Když je zadrží, mučí je, dokud neprozradí informace o dalších homosexuálech. Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov takové informace odmítá.



Na internetu se šíří zprávy, že prezidentský kandidát Emmanuel Macron má nepřiznaný účet na Bahamách. Politik to označil za lež, kterou se ho snaží těsně před druhým kolem voleb zdiskreditovat tábor příznivců jeho soupeřky Marine Le Penové. Věc předal prokuratuře. Francouzi si nového prezidenta zvolí v neděli, podle průzkumů je favoritem právě Macron.



Republikáni v Kongresu ve čtvrtek nejspíše schválí legislativu, která by měla zrušit a nahradit reformu zdravotnictví Baracka Obamy. Donald Trump si tím připíše důležitý zisk na domácí scéně. V pravý čas, protože v následujících týdnech pak vyrazí na své první zahraniční cesty. Na rozdíl od svých předchůdců v Bílém domě, počínaje Ronaldem Reaganem, se prezident Donald Trump během prvních 100 dnů v úřadě do ciziny vůbec nevypravil. V květnu se ale Evropané mohou těšit na Trumpovu diplomatickou ofenzivu. Do Bruselu přijede na summit NATO, do italské Taorminy na setkání skupiny G7. Pravděpodobně navštíví i Vatikán a Izrael.



V 90 letech jsme byli slepí vůči omezování ruské demokracie, protože Boris Jelcin byl „náš chlapík“ a nechtěli jsme, aby vyhráli komunisté. Pak jsme přehlíželi, co dělal Vladimir Putin v Čečensku, protože byl naším spojencem ve válce proti terorismu. Nyní tak doplácíme na naše předešlé chyby, říká britský profesor a bezpečnostní expert Mark Galeotti. Jedním z největších nebezpečí pro autoritářské režimy je podle něj naděje.



Ruský soud potvrdil verdikt nad opozičním předákem Alexejem Navalným. Ten se k němu odvolal proti podmíněnému odsouzení na pět let za údajné okradení lesnického podniku Kirovles. Navalnyj tak podle ruských zákonů nemůže kandidovat na prezidenta ve volbách v březnu 2018. Hodlá se však odvolat k Evropskému soudu pro lidská práva, což by podle agentury Interfax mohlo být hypotetickou nadějí na kandidaturu.



Neúspěšná prezidentská kandidátka Hillary Clintonová neodmítla osobní odpovědnost za svou prohru, část viny však podle ní má i ruský prezident Vladimir Putin, který se podle tajných služeb snažil kampaň ovlivnit v Trumpův prospěch. "Nebyla to dokonalá kampaň, ale byla jsem na cestě k vítězství, dokud nepřišla kombinace Comeyho dopisu a ruských WikiLeaks," prohlásila někdejší první dáma, kterou většina průzkumů i těsně před volbami odhadovala jako vítězku.



Telefonický rozhovor byl věcný a konstruktivní, uvádí se v oficiální zprávě Kremlu. Bílý dům označil jednání státníků za "velmi dobré".



Ruský opoziční aktivista a politik Alexej Navalnyj má od čtvrtka zelenou tvář. Neznámý muž mu stříkl do obličeje zelenou chemickou látku. Navalnyj z útoku obviňuje ruské bezpečnostní služby. Den poté totiž televizní stanice REN-TV odvysílala záběry, na kterých má útočník záměrně rozmazaný obličej. Podle Navalného je to jasný důkaz, že incident inicioval Kreml. Nyní spolu s lékaři bojuje za to, aby nepřišel o zrak v pravém oku.



Skoro každý druhý Rus by v prezidentských volbách volil Vladimira Putina, ale jen každý stý by hlasoval pro opozičního předáka Alexeje Navalného. Jedno procento hlasů by dostal i ministr obrany Sergej Šojgu. Tři procenta dotázaných se chystaly volit tradiční Putinovy soupeře, vůdce komunistů Gennadije Zjuganova a předáka nacionalistů Vladimira Žirinovského. Vyplývá to z průzkumu nezávislého střediska Levada, o kterém dnes informoval list Kommersant. Skoro polovina Rusů si však není jista, zda k volbám vůbec půjde, poznamenal deník. Jen 22 procent dotázaných si přálo, aby Putina vystřídal v čele Ruska někdo jiný, 64 procent by chtělo ponechat v Kremlu dosavadního prezidenta.



Máme toho dost! Pod tímto heslem organizace kdysi nejbohatšího Rusa a nejznámějšího ruského politického vězně Michaila Chodorkovského Otevřené Rusko uspořádala protestní akci. Na pochodu centrem města, s plánovanou účastí deset tisíc lidí, se organizátoři a státní orgány nedohodli. Chodorkovského stoupenci se proto rozhodli vyjádřit nesouhlas s prezidentem Vladimirem Putinem a jeho režimem alternativním způsobem: prostřednictvím dopisů osobně adresovaných hlavě ruského státu. Podle údajů ruského ministerstva vnitra přišlo k podatelně 250 lidí, organizátoři akce hovoří o tisícovce. Skutečný počet bude zřejmě někde uprostřed.



Ruská generální prokuratura označila opoziční hnutí Otevřené Rusko za nežádoucí a zakázala jeho činnost. Hnutí, které v exilu založil odpůrce Kremlu Michail Chodorkovskij, se právě chystalo na víkendové demonstrace proti režimu a prezidentovi Vladimiru Putinovi. Na základě rozhodnutí Moskvy ale organizace nesmí v Rusku vykonávat žádnou činnost - včetně nakládání s majetkem.



Pětačtyřicet procent Rusů by podpořilo odvolání Dmitrije Medveděva z funkce premiéra. Vyplývá to z průzkumu nestátní sociologické agentury Levada. Pravidelné průzkumy ukazují, že důvěra lidí k premiérovi v letošním roce klesá. Vyčítají mu prý špatné výsledky vnitřní politiky. Letos v dubnu plnou důvěru Medveděvovi vyjádřila pouhá tři procenta Rusů, loni v květnu to přitom bylo 14 procent. Výsledky průzkumu se podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova bude zabývat i prezident Vladimir Putin, je prý ale potřeba dalšího šetření. Peskov dodal, že ekonomická situace země je obtížná a vláda nese těžké břemeno. Sám Medveděv výsledky průzkumu nepovažuje za důležité.



Českému prezidentovi zjevně nestačí objímání s Putinem a panem Si, stojí o uznání na Západě, v Americe.