Ruský prezident Vladimir Putin si pochvaluje, jak Rusko odolává mezinárodním sankcím a jak je údajně ekonomicky odolné. Na přelomu roku ale musel začít bojovat s nečekaným sokem. S nedostatkem a cenou vajec. "Mohou za to druzí," vzkazoval občanům a žádal běloruského prezidenta Lukašenka, ať není chamtivý a nějaká vejce mu pošle.
Do moskevského bytu devětadvacetileté Darji Ivanovové 25. září 2022 vtrhli policisté. Ještě než si stihla obout boty, vynesli ji ven za ruce a nohy. Ve vazbě ji pak jedenáct hodin mlátili.
Druhá studená válka, třetí světová válka. Slýcháme a čteme teď všude možně, že jsme s Ruskem na pomezí těchto dvou konfliktů - a že je třeba připravit se na vše. Za hlavní problémy jsme ještě nedávno považovali změny klimatu či nezvládnutou migraci, ale mezitím vyrostla hrozba na Východě.
Bezpečnostní situace v Evropě je po ruské invazi nejhorší od roku 1945. Pokud Vladimir Putin na Ukrajině uspěje, Lotyšsko a Estonsko budou bezpochyby jeho dalším terčem, tvrdí v rozhovoru pro Aktuálně.cz Niklas Granholm, švédský vojenský analytik a znalec ruské armády.
Přední evropský znalec Ruska a ruské ekonomiky Martin Kragh v rozhovoru pro Aktuálně.cz hodnotí výhrůžky Kremlu jadernými zbraněmi. Tak agresivní rétorika podle něj z Moskvy nezaznívala ani v dobách studené války.
V noci ji probudil výbuch za zvuku náletových sirén. Když sešla dolů po schodech, zjistila, že ruská raketa prorazila okna do obýváku. Poslankyně ukrajinského parlamentu Kira Rudyková v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, jak ruští okupanti od konce roku zintenzivnili útoky na ukrajinská města.
Zcela poprvé ve funkci ruského prezidenta vyrazil Vladimir Putin na Čukotský poloostrov na ruském Dálném východě. Po zledovatělé a zasněžené zemi ho chtěli dopravovat v drahém terénním voze Chiščnik (Dravec). A jízda to nebyla zrovna povedená.
Jeden z předních ruských gerontologů, člen ruské akademie věd Vladimir Chavinson zemřel ve věku 77 let, uvedl na svém ruskojazyčném webu list The Moscow Times s odvoláním na sdělení petrohradského guberátora. Vědec, kterého média označovala za "osobního gerontologa" prezidenta Vladimira Putina, se zabýval problémy stárnutí a prodloužení aktivního života.
Ruský prezident Vladimir Putin je teď přesvědčený, že se válka vyvíjí v jeho prospěch, a Ukrajině nezbývá než zbrojit a bojovat dál. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to říká Mykola Siruk, který působí jako místopředseda expertní rady v kyjevském Středisku armádního výzkumu, jež se zabývá přezbrojováním vojsk. Podle Siruka také Ukrajina nyní posílá na frontu vojáky, kteří už nejsou tak dobře vycvičení.
Podle páteční analýzy Institutu pro studium války jsou údajné plány Ruska, které ve článku odhalil bulvární deník Bild, v souladu s jeho snahou o prodloužení konfliktu na Ukrajině. Zdroje německého média uvádí, že má Kreml v plánu obsadit území mimo čtyři nelegálně anektované ukrajinské oblasti v letech 2024 až 2026.
Ze zahraničních politiků Češi nejvíc důvěřují slovenské prezidentce Zuzaně Čaputové. Naopak největší nedůvěru pociťují k ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi. Vyplývá to z výsledků průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). V porovnání s průzkumem z loňského jara si pohoršily téměř všechny sledované osobnosti.
Ruský prezident Vladimir Putin po loňské pauze letos obnovil svoji tradiční show. V pětihodinovém přímém přenosu odpovídal na otázky, které mu posílali Rusové z různých míst země. Její průběh a odpovědi šéfa Kremlu o válce na Ukrajině hodnotí analýza Aktuálně.cz.
Když její organizace loni získala Nobelovu cenu míru, myslela si, že je to vtip. Právnička Oleksandra Matvijčuková se chtěla stát divadelní režisérkou, místo toho svůj život zasvětila boji za lidská práva a spravedlnost. Stojí v čele centra, které dokumentuje ruské válečné zločiny na Ukrajině, a usiluje o to, aby byly jeden po druhém potrestány. "Až teprve potom bude v naší zemi mír," říká.
Po roční pauze se v ruské televizi vysílá pořad Přímá linka, ve kterém na otázky novinářů i obyčejných Rusů odpovídá prezident Vladimir Putin. Levada Center, na místní poměry nezávislá organizace pro průzkum veřejného mínění, se jich předtím zeptala, na co by se hlavy státu rádi zeptali. Jedno téma, které není pro Putina příjemné, převažuje.
Poslední týdny jsou z Ukrajiny, bojující proti ruské agresi, slyšet špatné zprávy. Protiofenziva nenaplnila očekávání a váznou také nové dodávky zbraní ze Západu. Podívejte se v pěti bodech, proč vývoj válečného konfliktu hraje spíše proti Ukrajincům navzdory tomu, že situace na bojištích je patová a nedá se říci, že by Rusové výrazně postupovali.
Válka s Ruskem nyní není pravděpodobná, ale není ani nepředstavitelná, řekl na pondělní konferenci v Praze s názvem "Připraveni k boji?" náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka. Předejít konfliktu podle něj nepomůže domluva, ale pouze odstrašení. Rusko musí reálně vidět schopnosti i vůli se bránit. Zdůraznil nutnost dál podporovat Ukrajinu, kterou Rusko loni v únoru vojensky napadlo.
Poprvé od začátku rozsáhlé invaze na Ukrajinu se Putinovy šance na vítězství ve válce jeví stále reálněji, uvádí americké vydání britského týdeníku The Economist. Ruský prezident zavedl válečnou ekonomiku, posílil svou moc, zajistil dodávky zbraní ze zahraničí a také pomáhá poštvat globální Jih proti Západu, píší novináři.
Vladimir Putin je zvyklý systematicky likvidovat jakoukoli opozici. Nyní se proti němu ale zvedá vlna odporu z nečekané strany a ruský prezident se jí obává. Ženy mobilizovaných vojáků, kteří se účastní ruské agrese na Ukrajině, vůči Kremlu přitvrzují.
Mezi Rusy, na které dopadá finanční tíseň způsobená sankcemi, dochází v posledních měsících ke změně postojů. Podle nejnovějších průzkumů nezávislých agentur už podpora kroků prezidenta Vladimira Putina není tak jednoznačná. A týká se to zejména války na Ukrajině.
Podle Německé rady pro zahraniční vztahy (DGAP) musí být NATO do šesti až deseti let schopno odradit Rusko od útoku na Západ. Musí se vyzbrojit tak, aby to Rusy ani nenapadlo. To však vyžaduje změnu nejen německé, ale i evropské mentality.
