


Fotoblog: Vždycky si rozuměli. Tak se Mečiar s Klausem stali v bývalém parlamentu živými exponáty
Pondělní debatu expremiérů si přišli poslechnout bývalí ministři federální vlády.



Pondělní debatu expremiérů si přišli poslechnout bývalí ministři federální vlády.



Bývalý předseda české vlády Václav Klaus a slovenský expremiér Vladimír Mečiar se v pondělí navečer opět setkali. Pětadvacet let od chvíle, kdy spolu rozdělili Československo na dva nezávislé státy, se oba politici potkali v pražské budově Federálního shromáždění. To přestalo existovat ve stejný den jako Československo. Poslanci z české a slovenské části společného státu už neměli o čem jednat - každý se vydal od 1. ledna 1993 cestou nového samostatného státu.



Slovenská generální prokuratura ve čtvrtek rozhodla, že kontroverzní amnestie bývalého premiéra Vladimíra Mečiara nemusí být promlčené. Mečiarovi hrozí stíhání za zneužití pravomocí veřejného činitele. Udělení amnestie se bude vyšetřovat jako možný trestný čin, informoval slovenský Dennik N. Generální prokuratura zrušila předchozí usnesení policie, jež v srpnu uvedla, že podle slovenských zákonů je případ promlčený. Policie tím reagovala na udání opozičního poslance Ondreje Dostála, podle nějž se Mečiar mohl dopustit trestného činu, když udělil amnestii ve spojení s činy, které se týkaly jeho samotného.



Jihlavský festival dokumentárních filmů otevírá snímkem Mečiar absolventky FAMU Terezy Nvotové. V dobrém i zlém reprezentuje vše, co si dnes pod českým (a slovenským) mainstreamovým dokumentem představit. Špetku autorského narcismu, cit pro výběr atraktivního tématu a důraz na emoce. "Nvotová má schopnost namixovat výpovědi tak, aby děj odsýpal, což značí, že si spolu se střihačem Josefem Krajbichem s pořízeným materiálem vyhrála. Má také cit pro vyprávění, její cynický komentář netahá za uši a dokáže vtáhnout," píše v recenzi Martin Svoboda.



Parlamentní demokratické strany by do nové vlády s ANO měly jít. Ale jen za předpokladu, že v ní nebudou trestně stíhaní lidé a policie se státním zastupitelstvím budou při vyšetřování kauz, jako je Čapí hnízdo, "držet dosavadní linii". To je názor bývalého českého premiéra Petra Pitharta. V rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že klíčové bude, kdo v nové vládě obsadí post ministra vnitra a ministra spravedlnosti.



Přesně za týden (a tři dny po volbách do Poslanecké sněmovny) začne 21. Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava. Zahájí ho film Mečiar devětadvacetileté Terezy Nvotové, přehlídka ale slibuje i další šťavnatý materiál: snímek Milda o bývalém pohlavárovi Miloušovi Jakešovi, hojně diskutovanou Hranici práce od Apoleny Rychlíkové nebo hraný snímek o Brně Všechno bude fajn od režiséra a bývalého zastupitele Robina Kvapila. Festival podle ředitele Marka Hovorky nabídne i řadu novinek v podobě nových tematických sekcí.



Mečiar později cítil, že ho národ odkopnul, tvrdí Tereza Nvotová, režisérka dokumentu o slovenském expremiérovi, který vstupuje do slovenských kin a v sobotu bude uveden na HBO. To, kam jsme se dnes dostali, není dobré. Abychom dnešek změnili, musíme se podívat do minulosti, vysvětluje motivaci, která ji vedla k natočení filmu.



Vladimír Mečiar, bývalý slovenský premiér se po delší době objevil na veřejnosti a promluvil k novinářům. Při této příležitosti zkritizoval současné politiky a ústavní soudce za zrušení amnestií, které udělil před 19 lety mužům, jež pravděpodobně unesli prezidentova syna. Současně také urážel novináře a označoval jejich otázky za idiotské. Na otázku, jak získal peníze na vilu v Trenčianských Teplicích, reagoval dalšími vulgárními vyjádřeními. Nebylo to však poprvé,co se Mečiar takto na veřejnosti vyjadřovat a útočil na novináře.



Čtvrtstoletí od dohody o rozdělení Československa jsou vztahy mezi oběma zeměmi skvělé. Řekl to prezident Miloš Zeman, který pochválil svého předchůdce a tehdejšího premiéra Václava Klause, že se snažil o to, aby se federace zachovala. Dělení republiky podle něj nevyplynulo jen z neslučitelných představ vítězů voleb v roce 1992 o budoucnosti společného státu. Ve vztazích obou zemí podle Zemana nejsou trhliny.



Někdejší slovenský premiér Vladimír Mečiar mohl při udělování rozsáhlých amnestií zneužít pravomocí veřejného činitele. Informoval o tom zpravodajský server hnonline.sk s odvoláním na mluvčí generální prokuratury. Vše má nyní přezkoumat krajská prokuratura v Bratislavě. Sporné amnestie z devadesátých let zrušil slovenský parlament letos v dubnu.



V pražském kině Lucerna je v těchto dnech možné vidět slovenský film Únos o osudu Michala Kováče, syna bývalého slovenského prezidenta. Snímek je řemeslně dobře zpracovaný, horší je to se za pochodu přepisovaným scénářem. Diváci, kteří s případem nebudou alespoň rámcově seznámeni, se v množství postav i kondenzovaných informací ztratí. Naopak publiku, které kauzu zná, thriller žádnou převratnou informaci ani potřebné napětí nepřinese.



Slovenský Ústavní soud ve středu potvrdil rozhodnutí parlamentu o zrušení kontroverzních amnestií. Ty dosud znemožňovaly kromě jiného vyšetřit zavlečení syna bývalého prezidenta Michala Kováče v roce 1995 do Rakouska. V tiskové zprávě o tom informoval Ústavní soud. Slovenské soudy tak budou moci znovu otevřít případ Kováčova únosu, ze kterého byla v době vlády premiéra Vladimíra Mečiara podezřelá slovenská tajná služba SIS. Usnesení o zrušení amnestií schválil slovenský parlament letos v dubnu. Slovenská prokuratura již v roce 2000 podala v souvislosti s únosem obžalobu na 13 osob, včetně bývalého šéfa SIS Ivana Lexy. Soud trestní stíhání ale zastavil právě kvůli amnestiím.



S mladými organizátory úterního Velkého protikorupčního pochodu na Slovensku strávila reportérka Denníku N Monika Tódová 24 hodin před začátkem akce. Sledovala, jak se studenti připravovali na demonstraci, nacvičovali, jak mluvit k davu, a báli se, že nepřijde dost lidí. Skončili zmrzlí, promočení - ale šťastní. Podle Denníku N nakonec připravili největší demonstraci proti korupci od listopadu 1989. Co do velikosti ji za jednu z největších označil i deník Sme - o první pozice se dělí zejména s protesty proti ministrovi vnitra Robertu Kaliňákovi v roce 2016. V úterý studenti poukazovali na neřešení korupčních kauz na Slovensku a vybídli ministra vnitra i policejního prezidenta k rezignaci.



Slovenský parlament ve středu zrušil sporné amnestie bývalého premiéra Vladimíra Mečiara, které se týkaly únosu syna někdejšího slovenského prezidenta Michala Kováče v roce 1995 do Rakouska. Rozhodnutí sněmovny musí ještě potvrdit Ústavní soud. Z únosu Kováče mladšího byla v době Mečiarovy vlády podezřelá slovenská tajná služba SIS. Slovenská prokuratura zažalovala v souvislosti s únosem celkem 13 osob včetně bývalého šéfa SIS Ivana Lexy. Trestní stíhání ale zastavily právě amnestie, které nyní parlament zrušil.



Slovenský prezident Andrej Kiska v pondělí podepsal ústavní novelu, která umožní sněmovně zrušit tzv. Mečiarovy amnestie. Ty brání v potrestání únosců syna exprezidenta Michala Kováče v roce 1995. Po podepsání novely začnou slovenští poslanci jednat o zrušení amnestií. K tomu by mělo dojít už tento týden. Z únosu Kováčova syna do Rakouska za vlády premiéra Vladimíra Mečiara byla podezřelá slovenská tajná služba SIS. Mečiar však vydal v roce 1998 amnestie, které vyšetřování zastavily. Současný prezident Kiska vyzýval ke zrušení amnestií už loni.



Podivné amnestie, které bránily spravedlnosti, provázely české a slovenské dějiny po dlouhá desetiletí, píše v komentáři Luděk Navara.



Slovenští poslanci schválili ústavní novelu, která umožňuje zrušení sporných amnestií souvisejících s únosem syna bývalého slovenského prezidenta Michala Kováče. Zmíněné amnestie vydal v roce 1998 Vladimír Mečiar, jehož vládu Kováč vytrvale kritizoval. Z únosu byla podezřelá slovenská tajná služba SIS.



František Gaulieder byl v devadesátých letech poslancem Mečiarova Hnutí za demokratické Slovensko. S předsedou strany se ale rozhádal a přišel o mandát. V poslední době dostával anonymní výhrůžky, nedaleko místa Gauliederova úmrtí policie našla jeho automobil s doklady.



Únos prezidentova syna je nejhroznější moment v moderních dějinách Slovenska, vyšetřování nebylo kvůli amnestiím nikdy dokončené, řadu věcí by soudy ještě dokázaly odhalit, je důležité ukázat, jak to bylo, únos prezidentova syna byl součástí politického boje mezi premiérem Mečiarem a prezidentem Kováčem, popisuje pozadí Mečiarovy amnestie šéfredaktor Denníku N Matúš Kostolný. Téma Mečiarovy amnestie se stalo na Slovensku znovu velkým tématem prý i díky úspěšnému filmu Únos a petici, kterou podepsalo více než 70 tisíc lidí.



Slovenský parlament bude příští týden řešit, jakým způsobem by bylo možné zrušit amnestie, které v roce 1998 tehdejší premiér Vladimír Mečiar v roli úřadujícího prezidenta udělil bez bližšího vysvětlení lidem stojícím podle všeho za tři roky starým únosem syna někdejší hlavy státu Michala Kováče. Výsledek není zdaleka tak jasný a jistý, jak by se mohlo zdát. Parlament projednávání kauzy posunul na příští úterý.