Členové Pirátů schválili v internetovém hlasování odstoupení strany od vládní koaliční smlouvy s koalicí Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Starosty a nezávislými (STAN). Pro odchod z kabinetu bylo 709 z 894 hlasujících, informovali Piráti v tiskové zprávě. Jejich počet tedy jasně překročil nutné tři pětiny.
Diskuse nad hospodařením s veřejnými prostředky se podle Heleny Horské, hlavní ekonomky české Raiffeisenbank a poradkyně premiéra Petra Fialy, často zužuje na státní rozpočet. Pomíjejí se tak souvislosti. "Bez reformy důchodového systému, sociálních dávek, zdravotnictví, školství, ale i reformy samospráv to nezvládneme," říká ekonomka Helena Horská.
"Krajské volby ukázaly, že Piráti jsou už asi odsouzeni k zániku. Je otázkou, jestli má smysl, aby Ivan Bartoš (Piráti) setrval ve vládě, když rezignoval na post předsedy," hodnotí oznámení Petra Fialy o odvolání ministra pro místní rozvoj hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL). "Po prohraných komunálních volbách dostávají Piráti další ránu," říká ve Spotlightu News.
Vláda ve středu rozhodla o tom, jak by měla růst v příštích dvou letech minimální mzda. Stanovila koeficienty pro zvýšení tak, aby se nejnižší výdělek dostal do roku 2029 z nynějších 41 procent průměrné mzdy postupně na 47 procent. Pro příští rok by tak měla minimální odměna odpovídat 42,2 procenta. Od ledna by se tedy zvedla z letošních 18 900 korun na 20 800 korun.
Návrh státního rozpočtu na příští rok počítá s růstem výdajů na důchody a sociální dávky, většími výdaji na stavbu dopravní infrastruktury či s větší podporou kultury. Snížit by se naopak měly výdaje na podporu podnikání, výdaje na regionální rozvoj a cestovní ruch nebo české příspěvky mezinárodním organizacím. Vyplývá to z návrhu rozpočtu jednotlivých kapitol.
Premiér Petr Fiala (ODS) musel krátce po skončení evropských voleb čelit kritickým dotazům, které se týkaly ekonomické politiky vlády. Setkal se s nimi ve čtvrtek v pražském klubu Rock Café, kde startoval svou novou tour s názvem Restart Česka - Na cestě k vám. Při jedné z odpovědí se premiér nezvykle rozvášnil.
Část pracovníků veřejnoprávního Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS) v pondělí kolem poledne vstoupila do avizované zhruba tříhodinové výstražné stávky kvůli vládou prosazovanému novému zákonu o této stanici.
Ochranu obětí domácího násilí má zlepšit novela, která zavede jeho výslovnou a jednoznačnou definici. Měla by zajistit, aby všechny instituce, tedy policie, justice i intervenční centra, postupovaly v typově stejných situacích jednotně. Návrh schválila vláda, informovalo vládní hnutí STAN. Podle dat z předloňského roku má v Česku zkušenost s domácím násilím téměř 30 procent žen a 12 procent mužů.
Svobodu tisku na celém světě ohrožují právě ti, kteří by měli být jejími garanty, tedy vlády a politické orgány zemí, varuje organizace Reportéři bez hranic. V jejím aktuálním žebříčku svobody médií si Česko pohoršilo o tři pozice a je 17., Slovensko se propadlo o 12 míst a skončilo 29. ze 180 hodnocených zemí. Na první příčce je stejně jako před rokem Norsko, poslední skončila Eritrea.
Vláda v úterý schválila návrh zákona s reformou penzí. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj se díky změnám podaří udržet schodek rozpočtu kolem jednoho procenta HDP.
Slovenská vláda schválila návrh nového zákona o Slovenské televizi a rozhlasu (STVR). Po schválení ve sněmovně by ve funkci skončil nynější ředitel tohoto veřejnoprávního média Ľuboš Machaj. Opozice a některé zahraniční instituce už dříve tvrdily, že slovenská vláda chce veřejnoprávní média ovládnout.
Sněmovní volby by v březnu vyhrálo hnutí ANO s 32 procenty hlasů, druhá ODS by měla 14 procent a třetí Piráty by volilo 10,5 procenta lidí. Do sněmovny by prošly ještě SPD se sedmi procenty a Starostové se šesti procenty. Z nynějších sněmovních stran by mimo dolní komoru zůstali lidovci a TOP 09. Zároveň roste podpora neparlamentních stran. Vyplývá to z volebního modelu agentury Median.
Praha by mohla být podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) po 100 letech opět místem pro působení běloruské exilové vlády. Řekl to při pietním aktu, kdy spolu s vůdkyní běloruské opozice Svjatlanou Cichanouskou na Olšanských hřbitovech uctili památku dvou běloruských exilových prezidentů, kteří v první polovině minulého století po obsazení své země bolševickým Ruskem operovali z Prahy.
Zrušené zasedání české a slovenské vlády je zatím nejviditelnější dopad rozdílných postojů obou států vůči Ukrajině. Proruské názory Roberta Fica ale mění chování české strany i v zákulisí.
Válka na Ukrajině všechno přeformátovala, říkají vládní politici. Brutální ruský útok na sousední stát tak slouží i jako dobrý referenční bod, podle kterého můžeme vládní politiky posuzovat. Pokud na to přistoupíme, můžeme směle říct, že Česko zažívá nejhvězdnější diplomatické období od vstupu do NATO a EU.
Ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko do úřadu nastoupil loni v lednu poté, co při letecké nehodě tragicky zahynul jeho předchůdce Denys Monastyrskyj. V exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje práci ruských agentů, kteří před dvěma lety připravovali půdu pro invazi. "Rusové klidně obětují stovky nebo tisíce vojáků, aby se zmocnili několika kilometrů," říká k současné taktice okupantů.
I když nedávná schůzka vládních stran zažehnala zatím největší spor v koalici, klid v ní rozhodně není. Členové ODS mají pocit, že až příliš dlouho ustupovali STAN. Drží se ale vesměs prosby svého šéfa a premiéra Petra Fialy, aby se mírnili v zájmu jednoty a opětovného vítězství nad opozičním hnutím ANO Andrejem Babišem.
Vládní koalice se v případě letošního rozpočtu školství rozhodla jít delší, zato horší cestou, myslí si ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Následky podle něj nesou koaliční politici, on, Starostové, ministerstvo školství a především školy. Reagoval tím na kritiku předsedkyně Sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) a předsedy Asociace krajů a jihočeského hejtmana Martina Kuby (ODS).
Slovenská vláda v úterý vyměnila šéfy statistického úřadu a úřadu dohlížejícího na systém zdravotního pojištění a poskytování zdravotní péče. Učinila tak krátce po změně kompetenčního zákona, kterým vládní koalice kromě jiného posílila na úkor hlavy státu personální pravomoci kabinetu vůči předsedům obou zmíněných institucí.
