Ukrajinský parlament schválil demisi dosavadního šéfa vlády Arsenije Jaceňuka a novým premiérem jmenoval dosavadního předsedu parlamentu Volodymyra Hrojsmana. Ve sněmovně, která má 450 členů, jeho kandidaturu podpořilo 257 poslanců, 50 se jich postavilo proti.
Koaliční ministři se v pondělí neshodli na jednotném postoji k návrhu KSČM, který se týká možného zdanění náhrad ve věci církevních restitucí. Vláda nepřijala žádné stanovisko, uvedl mluvčí kabinetu Martin Ayrer na Twitteru. Pro zdanění se před jednáním vyslovili zástupci ANO, proti vystupují lidovci. Sociální demokraté, kteří byli proti církevním restitucím, vysvětlují svůj zdrženlivý postoj snahou zachovat současnou koaliční vládu.
Premiér Bohuslav Sobotka bude prosazovat, aby země visegrádské čtyřky společně odmítly migrační návrhy Evropské komise. Pro svůj návrh chce v pátek získat polskou podporu. Příští týden pak bude o tématu jednat se staronovým slovenským premiérem Robertem Ficem. Poznamenal, že česká vláda v souvislosti s migrační politikou nesouhlasí s přenosem kompetencí na EK, protože se domnívá, že vláda musí být základní pojistkou pro případ, když ekonomická, sociální a bezpečnostní situace v zemi neumožňuje další přijímání uprchlíků.
Pravicová opozice ve Sněmovně podala ústavní stížnost proti sněmovní schůzi, na níž vláda prosadila zákon o elektronické evidenci tržeb. ODS a TOP 09 vadí, že koalice nepostupovala v úplném souladu s jednacím řádem, když předčasně ukončila rozpravu. Opozice požaduje výslech ministra financí Andreje Babiše (ANO), předsedy Sněmovny Jana Hamáčka, předsedů poslaneckých klubů trojice koaličních stran nebo místopředsedkyně Sněmovny Jaroslavy Jermanové (ANO), která po schválení zákona připustila, že jednací řád mohl být porušen.
Nejvyšší státní zastupitelství by mělo v omezeném rozsahu vykonávat dohled nad nově zřízeným protikorupčním speciálem. Návrh předložil ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Na minulé schůzi vlády Pelikán mezi ministry podporu pro navrhovanou podobu speciálu, který má stíhat korupci a hospodářské a majetkové trestné činy se škodou nad 250 milionů korun, nenašel. Nová verze ale uspěla.
Český premiér Bohuslav Sobotka také uvedl, že se kauze zakládání offshorových společnosti v daňových rájích musí věnovat česká daňová správa a Finanční analytický útvar (FAÚ) ministerstva financí. Mají zjistit, zda téměř tři stovky Čechů, jejichž jména figurují na seznamech majitelů firem na ostrovech v Karibiku a v dalších daňově výhodných zemích, nešidily Česko na daních. Podle Sobotky je třeba na evropské a mezinárodní úrovni vyvíjet tlak na likvidaci daňových rájů. "Panama Papers znovu naléhavě připomínají, jaký je kolotoč kolem offshorových firem a daňových rájů výsměch všem lidem, kteří poctivě pracují a platí daně," myslí si český premiér.
Kabinet prvně v Česku vyhlásil první stupeň ohrožení terorismem, který symbolizuje žlutý trojúhelník. O riziku informuje ministerstvo vnitra nejdříve na webových stránkách, fyzicky se symbol nikde vyvěšovat nebude. Trojúhelník je reakcí na úterní ranní útoky v Bruselu. V souvislosti s tím bude nasazeno více policistů a vojáků na veřejná místa. Vyloučeno není ani následné zvýšení stupně ohrožení na oranžový trojúhelník. Vyšší už je jen červená barva, která znamená vysoké riziko útoku. Barevnou trojúhelníkovou stupnici ohrožení schválila vláda letos v lednu v reakci na loňské listopadové ataky v Paříži. Dosud ji nemusela využít.
Čtyři strany vznikající vládní koalice na Slovensku se dohodly na rozdělení postů v nové vládě a ve vedení parlamentu. Směr-SD obsadí ve vládě z celkového počtu 15 křesel devět míst včetně postu premiéra. Fico řekl, že o dohodě hodlá informovat hlavu státu, která podle ústavy po volbách svolává ustanovující schůzi parlamentu.
Ministerstvo zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD) může vypsat tendr na zajištění letecké záchranné služby v šesti regionech. Na podmínkách soutěže se ve středu večer shodla vláda. Veřejná zakázka má být podle ministerstvem připraveného materiálu vypsána na čtyři roky počínaje 1. lednem 2017. Hodnotu zakázky ministerstvo předběžně určilo na 1,2 miliardy.
Spor, kterým poslední týdny žila hlavně vědecká komunita, se přesouvá na politickou půdu. Lidovecký šéf Pavel Bělobrádek nyní poslouchá ze všech stran kritiku výzkumníků za průběh volby nového předsedy Technologické agentury, která rozděluje miliardy na spolupráci vědců a firem. Nyní se proti němu ostře ozval už i koaliční partner Andrej Babiš (ANO). „Je fakt zarážející, že pan Bělobrádek ignoruje názor odborné veřejnosti," podotkl vicepremiér.
Volby přinesly patovou situaci, která ztěžuje vytvoření stabilní většinové vlády, uvedl list Pravda, podle kterého země pravděpodobně směřuje k předčasným volbám. Směr-SD Roberta Fica přišel ve 150členné sněmovně o dosavadní pohodlnou většinu, po volbách obsadí jen 49 křesel. Podle slovenského tisku to slovenský premiér přehnal s tématem migrace. Zemi podle deníku čeká dlouhé období debat s nejasným výsledkem.
Při útoku v jihojemenském Adenu zemřelo v pátek nejméně 16 lidí. Mezi mrtvými byli klienti domu, strážce a také čtyři řádové sestry pracující jako pečovatelky. Organizace Misionářky lásky, která domov vede, jsou z útoku v šoku. K činu se zatím nikdo nepřihlásil.
Během několika dnů skončí na ministerstvu zdravotnictví náměstek Josef Vymazal, kterého nominovalo hnutí ANO. Primář Nemocnice Na Homolce byl v posledních dnech pod tlakem kvůli novému tendru na leteckou záchrannou službu. Průběh přípravy soutěže opakovaně zkritizoval také šéf hnutí ANO Andrej Babiš.
Na dosud nejnižší míru klesla spokojenost Čechů s vládou Bohuslava Sobotky (ČSSD). Vyplývá to z únorového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Poprvé od nástupu kabinetu je ve většině bodů nadpoloviční množství nespokojených. Přesto je nespokojenost menší než u předchozích vlád Jiřího Rusnoka a Petra Nečase. Nejvíce Čechů je nespokojeno s lidmi ve vládě, a to 59 procent. Negativně lidé také často hodnotili komunikaci kabinetu, nespokojeno jich bylo 57 procent. Nespokojenost s činností vlády vyjádřilo 55 procent dotázaných. Lepšího poměru dosáhl premiér Sobotka, se kterým je spokojeno 41 procent. Naopak s programem vlády je spokojeno 43 procent a 36 nespokojeno.
Je to začátek nové fáze, čekají nás supervolební léta a máme tu neznámou situaci, kdy dvě největší vládní strany jsou i nejsilnější v průzkumech a možná spolu budou muset vládnout i po volbách, říká šéfkomentátor HN Jindřich Šídlo o ostrých sporech premiéra Sobotky s ministrem financí. Šídlo se prý nediví Andreji Babišovi, že je překvapen přístupem sociálních demokratů a lidovců k opozičním návrhům, které se ho snaží omezit. Takhle obrovský střet zájmů totiž doteď česká politika neřešila.
Předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková zůstane ve funkci i po 1. březnu. Její setrvání ve funkci potvrdila vláda poté, co vzala na vědomí stanovisko Legislativní rady vlády (LRV), že předseda ERÚ nespadá pod služební zákon, a nemusí tedy skládat služební slib, což po Vitáskové dříve požadovalo ministerstvo vnitra. Šéfka ERÚ byla minulý týden nepravomocně odsouzena na 8,5 roku vězení za nezákonné vydání licencí dvěma solárním elektrárnám v Chomutově.
Kroky nové konzervativní vlády v Polsku ohrožují vládu práva a demokracie, stojí podle polského deníku Gazea Wyborcza ve zprávě poradního orgánu Rady Evropy. Materiál se týká sporné novely zákona o ústavním soudu, kterou polský parlament schválil na přelomu loňského a letošního roku.
Miloš Zeman se svými poradci v sobotu pět hodin jednal s premiérem Bohuslavem Sobotkou. Po schůzce v Lánech předseda vlády řekl, že s prezidentem nemají zásadní rozpory. Připomněl spíše obavy, že vláda nestihne některé záměry legislativně dotáhnout do konce - například zákon o sociálním bydlení. S prezidentem se shodli, že je nutné schválit prokazování původu majetku.
Petr Očko uspěl ve volbě předsedy Technologické agentury, jeho nominaci ještě bude muset začátkem března potvrdit vláda. Očko ve funkci nahradí Rut Bízkovou. Přestože Bízkovou na obhájení postu nominovalo 58 vědeckých institucí nebo firem, v tajné volbě nakonec zvítězil Očko, za nímž stojí ministerstvo průmyslu a obchodu a Asociace malých a středních podniků.
Státní podniky přestanou dostávat náhradu za to, že hospodaří v přírodně cenných oblastech za ztížených podmínek. Nejvíce na tom budou tratit Lesy ČR. Novelu ve středu schválila vláda, a pokud projde hladce Sněmovnou, změny začnou platit od příštího roku.
