Kanadská vláda dala zelenou obřímu projektu zkapalněného zemního plynu (LNG), jenž má vzniknout na severozápadním pobřeží země. Projekt ale vzbuzuje obavy zejména kvůli životnímu prostředí a kvůli současným nízkým cenám zemního plynu.
Vláda podle očekávání nepodpoří v Parlamentu senátní návrh, aby cyklisté na místních komunikacích nebyli pokutováni za jízdu pod mírným vlivem alkoholu. Ministři přistoupili na doporučení ministerstev vnitra, dopravy i zemědělství, asociace pojišťoven i Nejvyššího státního zastupitelství. O postoji kabinetu informoval tiskový odbor na webu Strakovy akademie. Senátní návrh počítá s tím, že by cyklisté neměli být trestáni za to, že si před jízdou dali několik piv nebo skleniček vína, tolerance měla být 0,8 promile. Zrušení nulové tolerance k alkoholu za řídítky kol vláda odmítla, neboť podle ní je cyklista pod vlivem alkoholu nebezpečný sobě i druhým.
Novelu stavebního zákona, která má zjednodušit povolovací řízení, ve středu schválila vláda. Oznámila to ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO). Nejzásadnější změnou je sjednocení povolovacího procesu do takzvaného koordinovaného povolovacího řízení, v němž by se mělo sloučit nyní oddělené uzemní řízení, stavební řízení i posuzování vlivu na životní prostředí (EIA). To má podle ministerstva výrazně urychlit povolování staveb.
Členové vlády schválili ve středu po poledni rozpočet pro rok 2017, který počítá se schodkem šedesát miliard korun. Ministři vzhledem k blížícím se volbám pokračovali v rozdávání peněz různým skupinám obyvatel, což opozice kritizovala, podle Jana Skopečka z ODS vláda zavádí "agrosocialismus. Předsedové koaličních stran se kritice brání a hájí se tím, že poslali peníze na řadu důležitých věcí.
Ministryně Marksová usnadní život živnostníkům.
Kuvajtská vláda vznik databáze zdůvodňuje terorismem a snadnější identifikací obětí. Světové zdravotnické organizace kritizují nový zákon a apelují na jeho zrušení. Existuje mnoho dohadů, zda je opravdovým záměrem skutečně jen obava o bezpečnost občanů.
Vítězství nad oligarchou se neodehrálo ani omylem. Jen důkaz, že naše politická kultura neexistuje. Že nemáme slušnost a demokracii v sobě.
Sněmovna schválila lex Babiš, tedy zákon o střetu v zájmů, který má členům vlády mimo jiné zakázat vlastnit média. Podle politologa a ústavního právníka Jana Kysely je logické, že se parlament tímto zákonem zabývá právě nyní – před příchodem Andreje Babiše do politiky a do vlády prostě nikoho nenapadlo, jaké riziko by mohla být kumulace ekonomické, mediální a politické moci.
Zákon o střetu zájmů, který už dostal přezdívku Lex Babiš, zřejmě v příštím volebním období omezí možnosti členů vlády ovládat média. Naopak zákaz vlastnit většinu ve firmách zřejmě neprojde, proti je i opoziční ODS.
Platy ve veřejných službách a správě vzrostou od listopadu o čtyři procenta. Lékaři a sestry si polepší o deset procent od ledna. Zvýšení platů přijde státní rozpočet ještě letos na 157,6 milionu korun a příští rok na 946 milionů korun. Více peněz by tak měli získat zaměstnanci ministerstev a dalších státních úřadů, Akademie věd, České správy sociálního zabezpečení či zemědělské a potravinářské inspekce. Dále jsou ze státních peněz placeny i příspěvkové organizace jako muzea, galerie, knihovny a některá divadla.
Damaris se k Revolučním ozbrojeným silám Kolumbie (FARC) připojila, když jí bylo pouhých čtrnáct let. Prý dobrovolně. Po ukončení půl století trvajícího konfliktu mezi kolumbijskou vládou a levicovými revolucionáři se teď ale pokusí o návrat do normálního života. Uzavřená mírová dohoda totiž mluví jasně – propusťte dětské vojáky.
Celkem 73 humanitárních organizací, které pomáhají se situací v Sýrii, přerušilo spolupráci s OSN. V otevřeném dopise adresovaném Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA) uvedly, že jim vadí zásahy vlády syrského prezidenta Bašára Asada do rozdělování pomoci v obléhaných oblastech.
V Arménii se schyluje k pádu vlády, podle místních médií by o něm mohlo na svém čtvrtečním zasedání rozhodnout vládní Republikánská strana. Premiér Hovik Abrahamjan by měl z funkce odstoupit a postavit se do čela stranického štábu pro přípravu parlamentních voleb, které se budou konat příští rok. Novým šéfem vlády by se měl stát bývalý jerevanský starosta Karen Karapetjan. O reformě kabinetu a vytvoření vlády "národní jednoty" už dlouho hovoří arménský prezident Serž Sargsjan. Počátkem srpna prezident občanům slíbil radikální politické změny, které mají být reakcí na vlnu protivládních protestů. Ty vyvrcholily v červenci, kdy skupina ozbrojenců obsadila policejní služebnu a zabila policistu.
Sociální demokraté a lidovci budou ve Sněmovně podporovat návrhy, které omezí podnikání členů vlády. Tento krok mířený na předsedu hnutí ANO Babiše prý ale neohrozí pokračování současné vládní koalice. "Ekonomice se daří, daně se vybírají, takže já věřím tomu, že toto volební období dotáhneme úspěšně do konce," řekl Jaroslav Faltýnek. tzv. 'lex Babiš' je podle něj nástroj jak omezit vstup do politiky pro lidi, kteří v životě něco dokázali.
Írán dovrší na jaře příštího roku vývoj vlastního "národního internetu". Tamní vláda tak chce podle řady kritiků izolovat zemi od dění v okolním světě. Internetová cenzura v této jihozápadní asijské zemi je přitom už dlouhodobě velmi striktní.
Více než půl miliardy korun chce vláda v příštích třech letech investovat do integrace uprchlíků. Ve středu schválila výběrové řízení na společnost, která by integraci až šesti tisíc uprchlíků zajistila. O vítězi soutěže rozhodne komise složená ze zástupců ministerstva vnitra, financí, školství a lidí z ministerstva práce a sociálních věcí. Kromě toho vláda schválila, že uprchlickému táboru na severu Jordánska Česko pošle 40 milionů korun na přístavbu přístřešků a rekonstrukci tábora.
Španělští poslanci nedali důvěru šéfovi lidovců Marianu Rajoyovi, který se opětovně uchází o funkci premiéra. Informovala o tom agentura Reuters. Druhé hlasování o důvěře nové vládě se uskuteční v pátek. Pokud by Rajoy v parlamentu ani za dva dny neuspěl, hrozí Španělsku už druhé opakování voleb během jediného roku.
Projekt, který vláda nejdřív vyzkouší na náhodně vybraném vzorku dvou tisíc obyvatel, je součástí volebních slibů, s nimiž přišel centristický premiér a bývalý podnikatel Juha Sipilä. Předseda vlády doufá, že zavedení všeobecného základního příjmu přispěje ke zvýšení zaměstnanosti a zjednodušení systému sociálních dávek. Experiment se zaručeným příjmem se má v lednu 2017 rozběhnout i v nizozemském městě Utrecht.
Už šest francouzských měst zakázalo nošení burkin, tedy plavek, které muslimkám zahalují celé tělo. V Cannes dokonce úřady rozdaly už tři pokuty. Na stranu starostů, kteří jsou proti nošení burkin, se postavila i vláda, včetně premiéra Manuela Vallse. Někteří experti se ale obávají, že podobné zákazy mohou rozvířit spory a napětí ve společnosti.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v pondělí uvedl do funkce nového ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku. Dlouholetý pracovník kontrarozvědky Koudelka nahradil dosavadního šéfa BIS Jiřího Langa, který na začátku června po 13 letech ve funkci požádal o odvolání. Výměnu na pozici šéfa kontrarozvědky schválila vláda na konci července. Koudelka ve sněmovním výboru řekl, že chce, aby byla BIS pod jeho vedením apolitická a profesionální, aby striktně jednala podle zákona a byla okamžitě schopna reagovat na případné hrozby.
