Problémů v ekonomice bude muset nová vláda řešit hodně. K nejaktuálnějším patří energetická krize, která drtí celou Evropu. Stoupají ceny plynu i elektřiny. Ekonomové oslovení Aktuálně.cz upozorňují také na čistě české problémy - především na schodek státního rozpočtu na příští rok, problémy na trhu práce, drahé bydlení či důchodovou reformu.
„Pokud by prezident nemohl jmenovat premiéra v přímém přenosu, tak by to mělo být alespoň za přítomnosti lidí, kteří reprezentují ústavní instituce, třeba předsedů obou komor parlamentu. Je to pro mě hraniční situace, ale byla by to garance pro nás pro politiky i pro tuhle zemi, že ten krok byl učiněn z úsudku a zdravého rozumu prezidenta,” říká předseda KDU-ČSL Marian Jurečka.
Přestože stále není jasné, koho prezident Miloš Zeman pověří sestavením nové vlády, ve skutečnosti už nová vláda vzniká. Lídr koalice Spolu Petr Fiala po středečním setkání pěti stran oznámil, že jednání o novém kabinetu úspěšně pokračují a skončí nejpozději do 8. listopadu, kdy se má sejít nová sněmovna. Stávající premiér Andrej Babiš připustil možnost, že odejde do opozice.
Po úterním dění na politické scéně je jasné, že předseda hnutí ANO Andrej Babiš i jeho poslanci počítají s odchodem do opozice. Teprve se ale ukáže, jakým způsobem tento odchod proběhne a co přesně Babiš udělá. Velký vliv na to bude mít středeční prohlášení prezidenta republiky Miloše Zemana k tomu, koho pověří sestavením vlády. Politici si přitom nejsou jistí, zda prohlášení učiní sám Zeman.
Zdravotní indispozice prezidenta Miloše Zemana, který skončil den po vyhlášení výsledků voleb v nemocnici, vyvolává otázky o tom, jak bude nyní probíhat sestavování vlády. Hrad Zemanův stav tají, a není tak jasné, zda bude schopen se do povolebního vyjednávání zapojit. Aktuálně.cz přináší přehled kroků, jež by mohl podniknout jak Zeman, tak v případě jeho neschopnosti úřad vykonávat sněmovna.
Dva dny po skončení voleb usilují o sestavení nové vlády jak hnutí ANO nynějšího premiéra Andreje Babiše, tak opoziční koalice Spolu a Piráti se starosty. Babiš se opírá o nejvyšší počet poslaneckých mandátů z jednotlivých stran, opoziční koalice mají ale dohromady sněmovní většinu. Odmítají, že by se nechali od Babiše přemluvit ke společné vládě, a dávají dohromady kabinet v čele s Petrem Fialou.
Spekulace o stavu prezidenta Miloše Zemana pokračují. O jeho zdravotním stavu píše také psychiatrička a exministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková a je hostem DVTV. Koalice Spolu a Piráti a starostové pokračují v povolebních jednáních, hostem je místopředseda ODS Martin Kupka. A také rozhovor s europoslankyní Kateřinou Konečnou, která se chce ucházet o post předsedkyně KSČM.
Koalice Spolu ve složení ODS, TOP 09 a lidovců si po vítězství ve volbách nárokuje první pokus na sestavení vlády, na jehož konci bude jmenování premiéra Petra Fialy. Na společném postupu při složení kabinetu se předběžně dohodli s koalicí Pirátů a STAN. O první pokus však stojí i hnutí ANO. Podle informací Aktuálně.cz už se proto v koalicích rodí plán, jak ambice Babišova hnutí zarazit.
Vedle výhry koalice Spolu, porážky Andreje Babiše a propadu tradiční levice přinesly letošní volby do Poslanecké sněmovny ještě jeden nečekaný výsledek. Propadla celá pětina, tedy téměř milion hlasů. Tolik voličů nemá v dolní komoře parlamentu zastoupení. Je to nejvíce v historii Česka. Podle analytiků oslovených Aktuálně.cz bude jedním ze zásadních úkolů nové vlády nezapomenout i na tyto lidi.
Když v roce 2018 vznikla nynější vláda Andreje Babiše, ve svém programovém prohlášení se zavázala věnovat životnímu prostředí a zlepšit podmínky pro jeho ochranu. Podle ekologů si ovšem kabinet pohoršil v deseti hodnocených oblastech ze čtrnácti. Ve třech případech se mírně polepšil – v ochraně území, obnovitelných zdrojích energie a v oblasti odpadů.
Česko od 20. září začne očkovat třetí dávkou vakcíny proti koronaviru. Na svém jednání o tom v pondělí rozhodla vláda. Přeočkování se bude týkat všech, kteří o něj budou mít zájem. Odborníci ho ale doporučují výhradně starším 60 let a pacientům s oslabenou imunitou, a to nejdříve za osm měsíců od dokončení očkování. Vakcíny se budou moct také kombinovat.
Zhruba každá třetí žena zažila při cestě veřejnou dopravou sexuální obtěžování. Stejnou zkušenost má i každý desátý muž. Čtvrtina cestujících pak byla svědkem obtěžujícího chování. Ukázal to průzkum o sexuálním obtěžování ve veřejné dopravě, který pro Úřad vlády provedla agentura Focus. Vláda chystá opatření. Na posílení bezpečnosti by se měly využít i evropské dotace či peníze z norských fondů.
Ministerstva a úřad vlády plnily loni necelou třetinu z 50 úkolů, které jim na minulý rok ukládal plán s opatřeními k prevenci domácího a sexuálního násilí. Na dalších záměrech pracovaly jen částečně, třetinu pak neplnily vůbec. Vyplývá to z hodnotící zprávy.
Objem veřejných zakázek v oblasti komunikace v pololetí meziročně vzrostl o 27 procent na 990 milionů korun. Jejich počet se snížil ze 434 na na 326. Zakázky ze státní správy se tak podílí na celkovém komunikačním trhu jen zhruba dvěma procenty. U zemí západní Evropy představují veřejné zakázky asi 15 až 20 procent. Uvedla to Asociace komunikačních agentur spolu s Asociací public relations (APRA).
Výsledek mi připomíná českou klasiku o chytré horákyni. Situaci nepovažuji za vyřešenou, zákon o BIS s něčím takovým nepočítá, komentuje bývalý zpravodajec Jan Paďourek rozhodnutí vlády pověřit Michala Koudelku řízením kontrarozvědky a počkat se jmenováním nového šéfa na nový kabinet. Není správné, že se situace řeší dva měsíce před volbami, premiér ustupuje tlakům, dodává.
Nekontrolovaný nárůst už nebude, povinnost očkování vzbuzuje vášně, rozvolňování teď není problém, ale máme smůlu, že máme málo očkovaných. Lidé, kteří prodělali covid, jsou chráněni, proočkovaná populace není ohrožena úmrtími nebo těžkým průběhem, říká Roman Prymula, epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví. Dodává, že o kandidatuře na prezidenta uvažoval loni krátce a do politiky už nechce.
Důvěra Čechů v ústavní instituce se v červenci meziměsíčně zvýšila. Prezidentovi a vládě důvěřuje shodně 37 procent lidí, zatímco v červnu byla jejich důvěryhodnost o osm, respektive devět procentních bodů nižší. Před rokem ale prezidentovi věřilo 43 procent lidí a vládě 41 procent. Největší důvěru si dál udržují starostové a obecní zastupitelstva, jimž věří přibližně dvě třetiny veřejnosti.
Šéf vojenské junty, která se přesně před půl rokem násilným převratem chopila moci v Barmě, slíbil v neděli uspořádat nové parlamentní volby nejpozději v srpnu 2023. Někdejší šéf armády a v současnosti celé Barmy Min Aun Hlain také uvedl, že usiluje o vytvoření pluralitní demokracie v zemi.
