


V Česku roste chudoba, stát selhává, z dávek politici udělali sprosté slovo
Bída společnost rozděluje ještě víc než dezinformace. Experti vědí, jak lidem pomoci, ale vláda se jejich radami neřídí. Buď na to nemá, nebo prostě nechce. Obojí je špatně.



Bída společnost rozděluje ještě víc než dezinformace. Experti vědí, jak lidem pomoci, ale vláda se jejich radami neřídí. Buď na to nemá, nebo prostě nechce. Obojí je špatně.



V Praze se o půlnoci ze středy na čtvrtek uzavře Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU). Primátor Zdeněk Hřib si od toho slibuje, že Ukrajinci začnou přecházet i do jiných krajů, kde jsou ještě volné kapacity. V metropoli je podle něj více uprchlíků, než město dokáže zvládnout. Uzavření centra kritizuje premiér, hejtmani i dobrovolníci, kteří na místě pomáhají.



Podruhé v historii bude Česko předsedat Evropské unii. Vláda ve středu schválí a oficiálně představí motto předsednictví a pět priorit, které bude Česko v Radě EU v příštím půlroce prosazovat. Aktuálně.cz už nyní přináší jejich přehled. Všechny souvisí s válkou na Ukrajině. Pro Česko to bude zároveň reparát minulého předsednictví v roce 2009, které poznamenal pád tehdejší vlády Mirka Topolánka.



Vláda před několika týdny oznámila, že pošle většině rodin pět tisíc korun za každé dítě. Návrh má schvalovat tuto středu. Politici a ekonomové ale dál diskutují, jak co nejúčinněji lidem v těžké ekonomické situaci pomoci. Shoda je na tom, že pomoc nyní bude potřebovat především střední třída, tedy lidé, kteří se dosud na stát nespoléhali. Místo jednorázové dávky by ale podporovali jiné kroky.



V čele rozvědky se schyluje ke změně na nejvyšším postu. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) vážně uvažuje o tom, že stávajícího ředitele služby Marka Šimandla odvolá. V bezpečnostní komunitě se jako o jeho možném nástupci nejvíce mluví o bývalém vojenském zpravodajci Petru Mlejnkovi. Podle zjištění Aktuálně.cz přitom působil ve firmě, jejíž manažeři byli odsouzeni za korupci.



V boji s dezinformacemi je Česko oproti jiným zemím pozadu. Vláda chce do konce června připravit zákon určující podmínky, za kterých bude možné propagandistické weby vypnout. Řešení však právníci a experti oslovení Aktuálně.cz nevidí pouze v nástrojích na blokaci obsahu, stát by se podle nich měl soustředit také na posilování kritického myšlení nebo mediální výchovu.



Bývalý premiér nedávno napsal: „ANO by se mělo pomalu, ale jistě začít porozhlížet po někom, kdo po mně převezme post předsedy.“ Už se vidí na Hradě a v Lánech.



Situaci na hlavním nádraží v Praze, kde stále zůstávají stovky romských uprchlíků, lze podle vicepremiéra Víta Rakušana (STAN) vyřešit pouze systémově, nikoli ze dne na den. Rakušan sdělil, že zastavit jejich hlavní motivaci pro příjezd by měla změna vyplácení dávky na naturální podobu. Uprchlíci nyní dostávají pět tisíc korun. Změnu by podle něj mohla vláda projednat ve středu.



Základní otázka zní, jak se dezinformacím bránit? Jak se bránit tomu, aby u nás sílila ruská pátá kolona?



Premiér Petr Fiala (ODS) ocenil mluvčího své vlády a dříve ODS Václava Smolku za to, že s ním v březnu jel do Kyjeva. Dal mu medaili Karla Kramáře, nejvyšší ocenění, které předseda vlády může udělit. Fiala ocenil také svého poradce pro zahraniční a bezpečnostní otázky Tomáše Pojara a dalších 11 lidí, zejména příslušníků zpravodajských služeb a policejní ochranné služby.



Budeme důsledněji bojovat s dezinformacemi, slibovala vláda Petra Fialy. V březnu proto jmenovala zmocněncem pro média a dezinformace Michala Klímu. Ten v rozhovoru pro Aktuálně.cz uznává, že Česko má zpoždění. "Stát je těžkopádný, některé věci se nedají urychlit. Toto je ale první vláda, která chce proti dezinformacím něco dělat," tvrdí Klíma. Na vládě však dostal jen poloviční úvazek.



Novela stavebního zákona byla jedním z témat, které v minulém funkčním období nejvíce rozdělovalo sněmovnu. A nyní vyvolává bouřlivé diskuse mezi poslanci znovu. Vládě Petra Fialy (ODS) se podařilo po debatě prosadit do třetího čtení odklad klíčových pasáží novely a plánuje její důkladné změny. Týkají se vzniku stavebního "superúřadu", digitalizace i povolení od orgánů životního prostředí.



Fialovci dělají chyby, vrhá se proti nim ale smršť něčeho mnohem horšího - babišovsko-okamurovského opozičního populismu.



Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) podle zjištění Aktuálně.cz chce, aby vláda mohla napříště rozhodnout o krátkodobém vyslání českých ozbrojených sil do zahraničí a o pobytu vojsk spojenců na českém území bez omezení. Za tímto účelem předložila návrh změny ústavy, jejž její resort rozeslal vládním partnerům k vyjádření. Ministryně oživila svůj poslanecký záměr z minulého volebního období.



Vláda Petra Fialy chce provést zásadní reformu volby kontrolních orgánů České televize a Českého rozhlasu. Nově by členy jejich rad volily Poslanecká sněmovna i Senát, dosud tak činí jen poslanci. Kabinet však projednávání novely příslušného zákona přerušil. Podle zjištění Aktuálně.cz za to mohly výtky vládních legislativců, kteří upozornili na protiústavnost předlohy.



Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka odmítá, že by vláda nepomáhala lidem, kteří kvůli současnému zdražování spadli do těžké životní situace. Jako předseda KDU-ČSL navíc dodává, že právě jeho strana sociální problémy dobře vnímá. S premiérem Petrem Fialou ho pojí důraz na základní hodnoty, v nadsázce říká, že Fialu měli lidovci do strany přitáhnout dříve, než to udělala ODS.



Vláda Petra Fialy na svém posledním jednání schválila návrhy na jmenování generálů, kteří by se mohli dočkat povýšení od prezidenta Miloše Zemana 8. května při připomínce Dne vítězství. Jedním z kandidátů na nejvyšší hodnost je také šéf prezidentovy ochranky Martin Baláž. Je to poprvé v historii Česka, kdy se velitel prezidentových bodyguardů stane generálem.



Začlenění ukrajinských uprchlíků do škol by podle vlády mohlo stát zhruba 12,3 miliardy korun. V tuto chvíli kabinet počítá s nutností integrace asi 125 tisíc dětí. Při současném množství uprchlíků podle něj dokáže vzdělávací systém situaci s obtížemi zvládnout. Pokud by do Česka z Ukrajiny přišlo 250 tisíc dětí, stávající kapacity škol by už nestačily.



Po napadení Ukrajiny Ruskem posilují evropské státy svoji bezpečnost. Švédsko a Finsko jednají o vstupu do NATO, čeští výsadkáři odjeli minulý týden velet aliančnímu útvaru na Slovensko. Ministryně obrany Jana Černochová nyní oznámila, že by ráda dohodla, aby měli Američané na českém území vojenskou základnu. Premiér Petr Fiala se ve vyjádření pro Aktuálně.cz k nápadu staví velmi zdrženlivě.



Severní Korea poprvé oficiálně přiznala výskyt covidu-19 v zemi ve čtvrtek. Státní média informovala, že v Pchjongjangu byla zjištěna subvarianta vysoce nakažlivé varianty omikron a byla vyhlášena celostátní uzávěra. V pátek pak Pchjongjang přiznal šest mrtvých s koronavirovou nákazou, kterou severokorejské úřady označují za horečku neznámého původu.