Záběry mužů, kteří na internetu komunikují s domněle 12letými dívkami, bezostyšně při tom onanují a vyslovují oplzlé věty. Dokument V síti, který míří do českých kin, je takových scén plný a mnohé diváky překvapí, že zachycuje muže zdánlivě normální, často táty od rodin. Co za jejich šokujícím jednáním stojí, prozrazují ve velkém rozhovoru režisér Vít Klusák a herečky Tereza Těžká a Sabina Dlouhá.
Hrály jsme autentické dvanáctileté naivní křehké dívky, nechaly sebou manipulovat, bylo to psychicky náročné. Muži jen opakovali, co chtějí, bylo jich dva a půl tisíce za deset dní, říká Anežka Pithartová, jedna ze tří hereček dokumentu Víta Klusáka o sexuálních predátorech na internetu V síti. Vsadila jsem svoji energii do něčeho, co má smysl, film rozkopne dveře hnusu, dodává.
Chceš ho vidět? A co jako myslíš? Moje přirození. Tak začíná trailer celovečerního dokumentu V síti, který zveřejnili jeho tvůrci. Během deseti natáčecích dní se jim podařilo zachytit bezmála dva a půl tisíce internetových predátorů, kteří oslovili představitelky dvanáctiletých dívek. Drtivá většina z nich požadovala sex přes webkameru, posílala fotky svých penisů a odkazy na porna.
Režisér Vít Klusák napsal k narozeninám otevřený dopis Marku Prchalovi, který se stará Andreji Babišovi o komunikaci s médii, sociální sítě a v minulosti byl i členem volebního on-line týmu hnutí ANO.
Polovina dětí je o přestávce ve škole na mobilu, nejčastěji hrají hry nebo jsou na sociálních sítích. Tam hledají snadné ocenění, v reálném životě musíte jít ven, sportovat, potit se, na instagramu si stačí udělat selfie pro srdíčka, je to jednoduché dosažení úspěchu, říká Kamil Kopecký z Univerzity Palackého v Olomouci. Spolu se společností O2 Czech Republic a dokumentaristou Vítem Klusákem představili výsledky výzkumu chování dětí na internetu. Po zveřejnění ukázky k chystanému dokumentu v V síti se nám do poradny hlásí víc dětí i rodičů, dodává Kopecký.
Děti jako oběti tzv. virtuálních predátorů je téma připravovaného celovečerního filmu Víta Klusáka a Barbory Chalupové. Dokumentaristé při natáčení odhalili, že až 41 procent dětí přiznává zkušenost s pornografickými materiály zaslanými od jiné osoby. Před pedofily a dalšími hrozbami internetu by přitom měli své potomky chránit především rodiče. Společně s Danielem Dočekalem, spoluautorem knihy Dítě v síti, jsme dali dohromady deset hrozeb, na které by rodiče měli dát pozor.
Muži posílali dívkám, o kterých si mysleli, že jim je 12, fotografie ztopořených penisů, používali velmi sofistikované fígle, vystupují i pod falešnými profily. Nebyl tam nikdo, kdo by se dvořil, dívky používají jako masturbační prostředek. Není to jeden typ, je to od studentů medicíny po taxikáře. Byly tam případy vydírání a vyhrožování, to jsme hlásili policii, dvě ze tří hereček potřebují teď psychoterapii, říká dokumentarista Vít Klusák. Ve svém chystaném filmu V síti mapuje zneužívání dětí na internetu. Více než dvacetkrát jsme se s nimi sešli, jeden přivedl přítelkyni a dívce nabízeli trojku, jiní ze schůzky utekli, dodává.
Časosběrné filmy nejvýraznější české dokumentaristky Heleny Třeštíkové strhávají pozornost po celém světě, zatímco mladí čeští dokumentaristé se vůči její metodě často vymezují. “Nesleduju trendy ohledně délek záběrů ani komplexní práce s kamerou, nezačala jsem používat drony jen proto, že se dostaly do módy. Nemám ambice jako třeba Vít Klusák, který v Daliborkovi hodně pracuje s formou a obrazem. Mým záměrem zůstává vždy co nejpřesněji zaznamenat dobu,” řekla v rozhovoru pro Aktuálně.cz, který s ní Martin Svoboda vedl na jihlavském festivalu dokumentárních filmů. V Jihlavě se promítala i nová, třetí série jejích slavných Manželských etud.
Českou filmařskou obcí nyní hýbe spor na pražské FAMU. Tamní děkan Zdeněk Holý se rozhodl neprodloužit smlouvu pedagogovi a aktivnímu dokumentaristovi Vítu Janečkovi. Oficiálním důvodem byl původně nedostatek financí na jeho plat, pak Janečkova kritika dění na filmařské škole. Janečkovi zastánci se domnívají, že za všechno může politika - Janeček se svou ženou, dokumentaristkou Zuzanou Piussi, natočil snímek Selský rozum, který se týká Babišových podnikatelských aktivit. DVTV si k diskusi přizvala oba aktéry sporu.
Když Daliborovi došlo, že se vyjadřuje příliš otevřeně, explicitně a xenofobně, že by z toho mohly vzniknout problémy, řešil, co bude, až film natočíme. Tak jsme se dohodli, že vyrobíme tenhle papír, který ho bude krýt. Bylo to na základě jeho žádosti, aby mohl něčím disponovat při případném vyšetřování, říká dokumentarista Vít Klusák o materiálu, ve kterém se píše, že Svět podle Daliborka je hraný film a ne dokument. Dodává, že si stále myslí, že jeho film je dokument, protože postavy jsou autentické a všechny scény podřídil tomu, co viděli v rodině Dalibora. Česká veřejnost prý vnímá dokument příliš rigidně. A Klusáka baví jít až za hranu možného.
Film Svět podle Daliborka stojí podle Kamila Fily na osobě Dalibora. Řada scén ve filmu je stylizovaných, režisér Vít Klusák nad objektem natáčení intelektuálně dominuje a lehce si s ním pohrává: Dalibora představuje spíš jako směšnou postavu. Ta ani po kontaktu s paní, která přežila Osvětim, není schopná pochopit, že existují fakta a pak také konspirační teorie. Ve filmu je ovšem vidět, že Dalibor K. není hloupý, nemá sníženou inteligenci. Jeho počínání je dané spíš nefunkční rodinou a obecně nefungujícími institucemi, jako je škola nebo komunita kamarádů. Bezprizornost zahání na internetu, ze kterého si vybírá informace, které konvenují jeho názoru.
Po zkušební projekci dokumentu o čtyřicetiletém neonacistovi Daliborovi K., jenž se ve svém dětském pokoji kromě ideologie věnuje i skládání písní a kreslení, prý studenti režisérovi Vítu Klusákovi sdělili, že tak výrazný emocionální posun v jednom filmu ještě nezažili. "První polovinu prochechtali, v té druhé jim prý tuhla krev v žilách,” říká Klusák. Sám Dalibor k natáčení svolil až poté, co ho dokumentarista vystopoval doma v Prostějově. Premiéru na filmovém festivalu v Karlových Varech si však Dalibor nechá ujít. Prý mu došlo, že v dokumentu je se svou ideologií přítomný daleko víc, než si původně připouštěl.
Dokument Víta Klusáka Svět podle Daliborka vyslal do světa trailer a plakáty. Film, který Klusákův tým chystal déle než čtyři roky, vypráví o postavě Dalibora K., prostějovského neonacisty, jenž se k ideologii přiklonil po rozchodu s dívkou. Premiéra proběhne na karlovarském festivalu, do kin film vstoupí 13. července. "Naší neskromnou ambicí je skrze Dalibora nahlédnout do hlav a srdcí tisíců lidí, kteří svůj světonázor podřídili nenávistnému strachu z jinakosti. Ukázat, z jakého podhoubí se rodí novodobá vlna rasismu a nesnášenlivosti," říká Vít Klusák, s nímž o filmu připravujeme velký rozhovor.
Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary (30. 6. až 8. 7. 2017) představil filmy v soutěžních kategoriích - v hlavní soutěži, v kategorii Na východ od Západu a v soutěži dokumentárních filmů. Bude mezi nimi několik českých snímků i film, který organizátorům přišel do počítače během festivalu v Cannes.
Režisér Vít Klusák musel kvůli svému novému dokumentu o českém neonacistovi k výslechu. Policii zajímaly okolnosti vzniku záběrů, kde někteří lidé hajlují na koncertě kapely Ortel, kam Klusák při natáčení následoval Dalibora K. Policie podle Klusáka nevěří tomu, že se štábu podařilo hajlování náhodou natočit, ale zjišťuje, jestli se nejednalo o komparz či zaplacené herce.
Dokumentární cyklus Český žurnál se vrací. Jedním z nejočekávanějších dílů je pak Krtek a Lao-c' Filipa Remundy, v němž sledujeme události okolo návštěvy čínského prezidenta v Praze a cesty delegace KSČM do Číny. Na Remundově snímku se odhalují silné a slabé stránky nejednoho dílu série.
V pražském kině Světozor se konal 12. ročník Večeru s českým dokumentem, na němž se představilo osm chystaných projektů zavedených tvůrců i brzkých debutantů. Premiéru si následně odbyl snímek Slepý Gulliver pedagoga z FAMU Martina Ryšavého.
Ano, šéfe! uvádí Zdeněk Pohlreich již od roku 2009. Za tu dobu vzniklo šest sérií a zejména poslední díly se od těch prvních výrazně liší. Pořad není pouze o vaření, ale zaměřuje se na řadu společenských témat. Řeší například stav kuchařských učilišť i hipsterskou gastronomii v pražských Vršovicích. Za proměnou stojí tým dokumentaristů Vít Klusák, Filip Remunda a Martin Dušek, podle kterého dávají filmaři televiznímu pořadu nový rozměr. „Táhne to ale Zdeněk Pohlreich. I kdyby tam celou dobu míchal vajíčka, tak by se sledovanost neměnila,“ říká Dušek v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
V Americe je Andrej Babiš pro NATO, pro EU, pro Západ. U nás tak jasný postoj nenabízí. Jeho voliči to nechtějí.
Vít Klusák natočil pro cyklus Český žurnál portrét Andreje Babiše, film měl premiéru na jihlavském festivalu dokumentů. Režisér v rozhovoru pro Aktuálně.cz přiznává, že zažil jedno z nejnáročnějších natáčení své kariéry. „Věděl jsem, že když ustoupím z neutrální pozice a z mých úst zazní jediná nepříjemná otázka, bude po natáčení,“ vysvětlil Klusák.
