Ořechovka je jednou z nejznámějších a nejstarších zahradních vilových čtvrtí v Praze. Vznikala zejména po první světové válce, kdy se zde postavila ústřední budova a řadové domky v okolí. Své vily si v této malebné čtvrti stavěli malíři, sochaři i bohatí továrníci a obchodníci. Na Ořechovku se nastěhoval prezident Václav Havel i Václav Klaus, který tím ovšem vyvolal napětí mezi sudetskými Němci.
Část Smíchova, které se říká Malvazinky, je pestrou směsicí městských domů, činžovních i rodinných vil, technických památek či kolonií miniaturních domečků, které Praha postavila pro nižší třídu. Stojí tu mimořádně zdobné vily s "příběhy" na fasádě ze začátku 20. století i funkcionalistické rodinné domy uplatňující princip takzvaného raumplanu, kdy mají místnosti různou výškovou úroveň.
Podle slavného německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe, autora ceněné brněnské vily Tugendhat, by měl být funkcionalismus "klasicistně střídmý v prostředcích, čistý ve tvarech, důstojný ve výrazu, dokonalý v proporcích a harmonický v detailech." Ikonickým místem tohoto slohu je kolonie Baba v pražských Dejvicích. Slohově jednotvárná vilová osada měla propagovat moderní formy bydlení.
Kousek odtud se táhne třída Milady Horákové a ústí výjezdy z tunelu Blanka, za rohem vede železniční trať. Přesto je v luxusní vilové čtvrti v jižní části Bubenče klid. Honosné rodinné domy v místě ohraničeném ulicemi Pod Kaštany, Korunovační a tratí směřující na Kladno, začaly vznikat na přelomu 19. a 20. století. V žádné jiné pražské čtvrti není taková koncentrace zvučných jmen jako právě tady.
Strašnice patří mezi nejstarší systematicky zastavěné vilové čtvrti v Praze. Stavební rozmach se do někdejších polí přelil již na přelomu 19. a 20. století. Zejména ve 20. letech, kdy zde byla vybudována tramvajová trať, se staly Strašnice vítanou rezidenční oblastí středních vrstev. Podívejte se na nejkrásnější vily této čtvrti.
V pražské čtvrti Podolí, která se rozprostírá na březích Vltavy a na přilehlých pahorcích, stojí staré i moderní vily, typické městské bloky i významné veřejné budovy. Dům zde měl slavný spisovatel, ilustrátor či houslista. V Podolí chátrá utajená hvězdárna, skví impozantní vodárna a v 50. letech sem vtrhla monumentální sorela.
Památkově chráněná Vila Čerych, kterou v roce 2011 proslavil film Odcházení od Václava Havla, je k mání. Poté, co ji před dvěma lety opustil dlouhodobý provozovatel, Centrum rozvoje České Skalice, se vlastníkovi pro ni i kvůli pandemii nedaří najít nové využití. Nadaci, která dům získala darem od bratrů Ladislava a Jiřího Čerychových, chybí finance na nutné opravy i údržbu zahrady.
Slavné Barrandovské terasy se otevřely před 95 lety. Přilehlý svah se stal okamžitě domovem pražské smetánky. Zdejší vily jsou němými svědky historických událostí a bylo na co se dívat. Někdejší sláva prvorepublikového kulturního centra je už však minulostí, ale kontroverzi vzbuzuje i současné dění na lukrativních pozemcích. Pojďte s námi na virtuální procházku kolem nádherných vil.
Opatření, jež uzavřela hranice obcí, mohou být příležitostí poznat lépe město, v němž žijeme. V klidu projít ulicemi a zastavit se u domů, které jsou pozoruhodné architekturou i svými majiteli. Pražská Hanspaulka zaujme svým umístěním na kopci, výhledy, urbanismem, širokými "bulváry" s travnatými pásy i úzkými uličkami. Není divu, že si tuto prvorepublikovou čtvrť oblíbili umělci i prominenti.
Vznikl zde monumentální památník lidickým dětem, zrodila se legendární postavička Krtečka či řádilo gestapo. Hodkovičky, čtvrť na jihu Prahy, si dokonce zahrály i v jednom díle seriálu Hříšní lidé města pražského. Sérii článků o nejzajímavějších místech pražských čtvrtích jsme přinesli na jaře, kdy se zavřely hranice okresů. Připomínáme ho jako tip na podzimní procházky.
Člověk za poznáním nemusí jezdit daleko. Může využít příležitost poznat lépe svou čtvrť, projít se ulicemi, jimž se člověk zpravidla vyhne nebo jimi jen rychle proběhne, a zastavit se u domů, které jsou pozoruhodné architekturou i svými majiteli. Třeba na okraji pražských Vinohrad leží vilová čtvrť, kde žili intelektuálové a formoval se nový architektonický styl.
Známé sídlo bývalého italského premiéra Silvia Berlusconiho na Sardinii je v zástavě. V komplexu Villa Certosa italský politik v minulosti hostil ruského prezidenta Vladimira Putina či českého premiéra Mirka Topolánka. Nemovitost kryje emisi dluhopisů, napsal deník Corriere della Sera. Díky tomu byla odhadnuta i její cena - 259 milionů eur (6,7 miliardy korun).
Koncem 19. století bylo město Aš na Karlovarsku centrem textilního průmyslu. Továrny na látky či koberce v něm mělo několik německých rodin, které svůj úspěch a bohatství dávaly znát stavbou honosných rodinných sídel. Patřil mezi ně i továrník Gustav Geipel, majitel vily v duchu romantizujícího historismu poblíž centra. Postavit ji nechal před 130 lety, a byť mu ji lidé záviděli, dnes je prázdná.
Kromě světově proslulé Müllerovy vily v pražských Střešovicích navrhl slavný architekt Adolf Loos ve spolupráci s Karlem Lhotou ještě jednu vilu v Praze. Třípatrový dům pro právníka Josefa Winternitze, podle něhož je vila pojmenována, momentálně slouží jako smíchovské centrum kultury.
Příliš krátký byl pro Josefa Winternitze a jeho rodinu život ve smíchovské vile z 30. let minulého století. Dům, který navrhli architekti Adolf Loos a Karel Lhota, zabavili nacisti a rodinný život zhasl v koncentračním táboře. O to vzácnější je, že dnes příběh majitelů může vyprávět jejich potomek. Do konce dubna je navíc ve vile výstava, která připomíná odkaz průkopníka moderní architektury.
Novinář, dramatik, spisovatel, vizionář, fotograf, glosátor, zahradník, turista... Tím vším byl Karel Čapek. Prožil mimořádně pestrý život. A nesmírně pestrá je i tato fotogalerie. Karel Čapek se nedožil ani padesátin, ve své vile zemřel 25. prosince 1938.
Co vás jako první napadne, když se řekne Adolf Loos? Možná si vybavíte interiéry, kde hraje hlavní prim luxusní mramor a hra s prostorem. To je nejvíce patrné u střešovické Müllerovy vily, kde slavný architekt takřka zhmotnil své sny a kde je nejvíce patrná jeho idea o tom, že místnosti mají různou hierarchii v rámci celého domu, a proto mají i odlišné proporce.
Vila s fontánou je prvorepublikový víkendový dům, který stojí nedaleko Prahy. Na zahradě je občas slyšet vlak a cítit vůně vody z nedaleké řeky. "Když jsme dům, poprvé viděli, nevypadal jako dnes. Byl zatížený nánosy omítek a jeho prvorepubliková jiskra byla dávno pryč," říkají architekti ze studia Mjölk, kteří vile letos vrátili původní kouzlo. Podívejte se.
Pražský magistrát zrušil prodej pozemku ve vilové čtvrti Hanspaulka, o který měli zájem miliardáři Marek Dospiva z investiční skupiny Penta a Pavol Krúpa. Proti prodeji protestovala radnice Prahy 6, která tam podle dřívějších informací chtěla postavit školu. Co s pozemkem nyní bude, zatím není jasné.
Vila Guardamangia na Maltě se kromě britských ostrovů jako jediná na světě může pyšnit tím, že ji královna Alžběta II. kdysi zvala svým domovem. Přestože tomu už nic nenapovídá, v roce 1949 se do ní nastěhovala i s princem Philipem. Budovu, která je dnes v havarijním stavu, maltská vláda navrhuje opravit a proměnit v muzeum. Už dekády to totiž vypadá, jako by se v ní zastavil čas. Podívejte se.
