K dramatickému momentu došlo v jedné části věznice Curado na severovýchodě brazilského státu Pernambuco. Téměř 40 trestanců se snažilo dostat na svobodu. K incidentu došlo jen tři dny poté, co uprchlo 53 vězňů z dalšího zařízení v Recife, hlavním městě tohoto brazilského státu.
Brutální vraždu prostitutky z října roku 2009 Nejvyšší soud znovu nařídil projednat. Za vraždu pětašedesátileté ženy si měl třináctiletý trest odpykat Jan Eliáš, rozhodnutí Krajského soudu v Brně a Vrchního soudu v Olomouci však Nejvyšší soud počátkem ledna zrušil. Důvodem byly nedostatky v dokazování. Soud může obžalovaného opět odsoudit, stejně tak ale připadá v úvahu zproštění viny. Na nový verdikt si Eliáš počká ve vězení. Nejvyšší soud jej totiž na svobodu nepustil.
Polský řidič, který s kamionem i přes světelnou signalizaci vjel na železniční přejezd a způsobil tím nehodu, při které zahynuli tři lidé, se ve středu u soudu hájil tím, že si nevšiml červeného výstražného světla. Na přejezd vjel, protože byly zvednuté závory. Krátce nato jej závory uvěznily a do kamionu naloženého plechy narazil ve vysoké rychlosti vlak. Řidiči, který má na svém kontě za posledních pět let 19 dopravních přestupků, hrozí až deset let za mřížemi.
Z vězení na východě Brazílie uprchlo najednou 40 vězňů. Pomocí výbušniny vyhodili do povětří kus zdi věznice a dírou se dostali na svobodu. Po několika hodinách honičky s policií v ulicích města Recife byla většina z nich dopadena, dva policie zastřelila a jeden zůstal na útěku. Výbušninu ukrytou v tašce postavil k venkovní stěně věznice neznámý muž. Jedná se už o druhý masivní útěk vězňů během pouhého týdne. Před několika dny uprchlo 53 chovanců, z nichž dopadeno bylo pouze 13. V Brazílii jsou věznice často přeplněné a chybí v nich dostatek hlídačů. Podle informací BBC o plánovaném útěku údajně zaměstnanci věznice varovali místní úřady.
Řidič Martin Novák byl odsouzen k 15,5 roku vězení také proto, že se podle soudu mstil a zákeřně zaútočil. Následky jeho jednání, kdy svým jaguarem vytlačil ze silnice dodávku se šesti lidmi, mohly být fatální. Jen náhodou vůz nenaboural do silničního nájezdu. V rozsudku Krajského soudu v Brně to uvedl soudce Aleš Novotný, který verdikt před několika dny dopsal. Novák je připraven se odvolat k vrchnímu soudu. Trest je patrně nejpřísnější, který byl v Česku za agresivní vytlačování auta ze silnice kdy udělen.
Čtyřiadvacetiletý Tomáš Francl si za zvlášť brutální vraždu svých prarodičů od soudu odnesl 24 let za mřížemi. Mladík své oběti podle obžaloby napadl loni v červnu v bytě, kde s nimi žil. Jeho prarodiče v době útoku spali. Podle soudu jde o výjimečně závažnou věc, vražd se mladík podle rozsudku dopustil zvlášť surovým způsobem. Motiv jeho činu se nepodařilo přesně zjistit.
Bývalý policista Jiří Tišler, který v roce 2012 při policejním zásahu zastřelil pětadvacetiletou ženu, u soudu odmítl, že by svým jednáním spáchal trestný čin. Policisté se pokoušeli zastavit ukradené auto, řidič ale začal ujíždět. Policista proto na vůz několikrát vystřelil ze služební zbraně. "Já jsem si byl jistý, že tam nikdo není, že tam je řidič sám, proto jsem pálil jenom na pravou stranu vozidla," vypověděl u soudu Tišler. Bývalému policistovi hrozí za usmrcení z nedbalosti až šest let vězení.
Soud začal řešit případ údajného napadení policisty během loňské demonstrace proti pochodu se šibenicemi. Obžalobě z násilí vůči úřední osobě čelí žena, která tvrdí, že na policistu jen spadla. Soudní znalec z oboru lékařství jí dal za pravdu. "K tomuto poranění nemohlo dojít, jak uvádí poškozený," řekl znalec, který zkoumal i videozáznam ze zásahu, a dodal, že si policista, který měl na sobě i neprůstřelnou vestu, mohl zranění vymyslet. Policista Filip Dlesk se po soudu nechtěl k lékařskému posudku vyjadřovat.
Bývalý primátor Českých Budějovic Juraj Thoma měl v roce 2010 podepsat dodatek ke smlouvě na IT zakázku bez schválení radou města. Soud rozhodl, že má jít na pět let do vězení za zneužití pravomoci úřední osoby. Podle státního zástupce nelze jeho vinu zpochybnit. Rozsudek zatím není pravomocný a lze se proti němu odvolat.
Minulý rok v červnu napadl v pražském Radotíně opilý muž svého soka střepem z lahve od piva. Napadeného mladíka pořezal v obličeji a na krku, zůstaly mu jizvy, a dokonce mu odřízl kus ucha. Soud mu uložil osm let vězení a náhradu škody napadenému i pojišťovně.
Rodina Radovana Krejčíře si stěžuje na podmínky v jihoafrickém vězení v Kokstadu. "Myslíme si, že se ho záměrně snaží zničit a doufají, že spáchá sebevraždu," napsali v prohlášení manželka Kateřina a syn Denis. Vězeň podle nich nemá k dispozici léky a společnost mu 23 hodin denně dělá pouze bible. Cely nejpřísněji střeženého vězení nemají mříže, ale pevné ocelové dveře s okýnkem. Vězni smějí ven jen na hodinu denně, a to s pouty a za doprovodu dozorce. V zařízení pobývají vězni, kteří spáchali zvlášť závažné zločiny. Krejčíř tam pobývá jako první vězeň ještě předtím, než byl definitivně odsouzen. Soud ho loni v srpnu shledal vinným z pokusu o vraždu, únosu a pokusu o přechovávání narkotik.
Írán v rámci výměny vězňů propustil na svobodu čtyři íránsko-americké občany, mezi nimi také zpravodaje listu The Washington Post odsouzeného v zemi za špionáž. Žádné další americké občany už Írán zřejmě nezadržuje. Američané recipročně propustili sedm zadržených Íránců a stáhli obvinění proti dalším čtrnácti. Vstřícný krok udělal Teherán patrně ve snaze zmírnit sankce uvalené na zemi kvůli íránskému jadernému programu.
Devět let ve vězení si odpyká bývalý zlínský advokát Milan Holomek za podvody se škodou téměř čtvrt miliardy korun. Holomek, jehož Česká advokátní komora vyškrtla ze svých řad, vinu odmítá. Podle obžaloby se bývalý advokát dopouštěl podvodů od roku 2000 do roku 2011. Holomek si údajně půjčoval peníze, přijímal je do úschovy nebo nabízel zhodnocení svěřených financí. Půjčky nebo jiné závazky ale buď nesplácel vůbec, nebo jen částečně.
Detektivové z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu získali nový důkaz, díky němuž nabrala kauza rozdělování evropských dotací obrátky. Jde o několikastránkový ručně psaný text, v němž hlavní aktér případu - Petr Kušnierz - označil konkrétní projekty, které měly být podle něj zmanipulovány. K nim připojil také jména zhruba deseti politiků. Ti se podle Kušnierze měli údajně na ovlivňování podílet. Kušnierz začal s policií spolupracovat poté, co si již odseděl ve vězení zhruba polovinu z pětiletého trestu za přijetí úplatků při rozdělování dotací. Teď stojí bývalý ředitel úřadu, který rozděluje evropské peníze pro Ústecký a Karlovarský kraj, před soudem znovu.
Od roku 1969 platí v Rumunsku zákon, který umožňuje odpustit třicet dní z trestu vězňům, pokud za mřížemi napsali a posléze vydali literárně či vědecky hodnotnou knihu. Ukázalo se ale, že tato možnost je čím dál víc zneužívána.
Vladimír Huněk svým příběhem o švýcarském kontě, na kterém jsou údajně stamiliony, dostal do problémů řadu lidí. Jedním z nich je vedle europoslance Miloslava Ransdorfa také Vladimír Vít. Uvěřil, že mu Huněk dá peníze, které má údajně z dědictví. Jenže splátky za koupě tří aut úvěrovým firmám Huněk nesplácel a oba poté skončili před soudem. Huněk byl v posledních patnácti letech odsouzen minimálně šestkrát. "Je nutné uchránit společnost od nebezpečí páchání další trestné činnosti," uvedl v jednom z rozsudku zlínský soudce, když zdůvodňoval, proč poslal Huňka na čtyři roky do vězení.
Martin Marhoul se loni pokusil zabít invalidní partnerku svého otčíma a následně zaútočil v pankrácké věznici na spoluvězně. Od dětství trpí psychickou poruchou, na niž má invalidní důchod. Městský soud v Praze jej odsoudil k 15 letům vězení a nařídil také ústavní psychiatrickou léčbu. Soudkyně vyjádřila kritiku péče o psychicky narušené jedince, která je podle ní v ČR nedostatečná.
Policie obvinila z usmrcení z nedbalosti čtyřiačtyřicetiletého řidiče, který v neděli večer v Ostravě na přechodu srazil dva chodce. "Řidič se pravděpodobně nevěnoval řízení vozu, nesledoval situaci v provozu a nepřizpůsobil rychlost jízdy jiným okolnostem, které mohl předvídat," upřesnila mluvčí moravskoslezské policie Gabriela Holčáková. Policie nyní hledá svědky nehody. Muž ve vězení může v případě odsouzení strávit až deset let.
Mexická vláda vyrozuměla zadrženého drogového šéfa Joaquína Guzmána, že je stíhán ve Spojených státech. Formálně tím zahájila proces jeho vydání do USA. Vláda Spojených států chce Guzmána soudit za obvinění spojená s pašováním drog a Guzmán čelí řízení u nejméně sedmi amerických soudů. Mexické úřady už daly na vědomí, že chtějí provést proceduru vydání Guzmána do USA co nejrychleji; hrozí ovšem, že se jeho obhájci pokusí tento proces zablokovat. Guzmán byl znovu dopaden v pátek ve svém rodném státě Sinaloa ve městě Mochis po přestřelce, která si vyžádala pět mrtvých. V sobotu se vrátil do vězení s nejvyšší ostrahou, odkud loni v červenci uprchl 1,5 kilometru dlouhým tunelem.
Kateřina K. loni v létě demonstrovala proti průvodu odpůrců přijímání uprchlíků, který šel centrem Prahy. Ženu teď čeká soud za to, že údajně napadla policistu. Její přítel totiž neposlechl výzvu policie, aby udělal prostor pro průvod, který mimo jiné nesl i šibenice. Policisté muže povalili na zem a klečeli na něm. Žena mu chtěla pomoct a policisty odstrčit, přičemž, jak je patrné z videozáznamu, spíš mezi ně spadla. Jednoho z policistů tím ale údajně zranila. "Nikoho jsem neudeřila, chtěla jsem se dostat k příteli," říká.
