Americký astronaut Scott Kelly po 340 dnech na ISS přiznává, že tentokrát jsou bolest a únava svalů mnohem výraznější než po jeho kratších vesmírných misích. Problém má i s přecitlivělou kůží, která si odvykla fyzickému kontaktu. A jak dodává, nemůže si zatím zvyknout na zemskou přitažlivost, neboť se mu těžko odhadují účinky gravitace.
Vědci identifikovali z dat největšího radioteleskopu na světě několik totožných signálů přicházejících ze stejného místa ve vesmíru. Záhadné impulsy vysílané s pravidelností tak zamotaly hlavu světovým odborníkům, kteří teď pátrají po jejich původu. Radiové záblesky také otevírají prostor pro diskusi o mimozemské aktivitě. Zatím se jedná čistě jen o spekulace, přesto je nedávný objev označován za zásadní průlom. Podle ředitele astronomického ústavu Akademie věd ČR Vladimíra Karase může mít totiž neobvyklá pravidelnost signálu zajímavé, ale velmi jednoduché vysvětlení.
Hubbleův teleskop pořídil snímek galaxie s označením GN-Z11, která je od Země vzdálená přibližně 13,4 miliardy světelných let. Tak hluboko do vesmíru teleskop ještě nikdy nedohlédl. Spektroskopická měření Hubbleova teleskopu ukazují, že galaxie GN-z11 vznikla přibližně 400 milionů let po velkém třesku. Animace, kterou poskytla NASA, začíná pohledem na souhvězdí Velkého vozu a Velké medvědice, aby se poté přiblížila ke galaxii GN-Z11. Tato doposud nejvzdálenější známá galaxie nabízí vědcům možnost nahlédnout na podobu mladého vesmíru a může poskytnout klíč k pochopení jeho vzniku.
Astrofyzici na základě teorie relativity vypočítali Scottu Kellymu, že po 340 dnech strávených na Mezinárodní vesmírné stanici pohybující se rychlostí 7,8 km za vteřinu se na Zemi vrátil o 0,01 vteřiny mladší, než kdyby zůstal na naší planetě. Na fakt upozornil uznávaný astrofyzik Neil deGrasse Tyson na svém Twitteru.
Podívejte se na přistání návratové kabiny vesmírné lodi Sojuz v kazašské stepi. Náklad měla velmi vzácný - posádku účastnící se projektu Year in Space. Scott Kelly a Michail Kornijenko zkoumali vliv dlouhodobého pobytu ve vesmíru na lidský organismus. Má to být jeden z kroků budoucí mise na Mars. V "kapsli" byl ještě velitel Sojuzu, Sergej Volkov, ten strávil na ISS půl roku.
Americký astronaut Scott Kelly strávil na Mezinárodní vesmírné stanici spolu s ruským kolegou Michailem Kornijenkem 340 dnů. Ve středu nad ránem se vrátili na Zemi. V kazašské stepi přistála návratová kabina ruské rakety Sojuz. Kromě řady vědeckých úkolů měli přispět i do výzkumu, co s člověkem dělá dlouhodobý pobyt ve vesmíru. Scott navíc okouzlil lidi na celé planetě svými nádhernými snímky Země a vzkazy, které přes sociální sítě pravidelně posílal. Paralelně s ním bylo na Zemi zkoumáno jeho jednovaječné dvojče Mark Kelly. Svého času byl on tím slavnějším z bratrské dvojice kosmonautů, kariéru však zastavil atentát na jeho manželku, političku Gabby Giffordsovou.
Americké letectvo tento týden podepsalo smlouvy v hodnotě 160 milionů dolarů se dvěma společnostmi na vývoj nových motorů. Se společností Aerojet Rocketdyne Holdings Inc se dohodlo na vývoji motoru AR1 v hodnotě 115 milionů dolarů. Další kontrakt uzavřelo s konsorciem, tvořeným společností Blue Origin a firmou United Launch Alliance. Americký Kongres po ruské anexi Krymu přijal rezoluci zakazující nákup ruských motorů, kterou ale musel nakonec po velkých sporech odvolat.
Bývalý americký astronaut se stal hlavním pilotem komerčních letů balónem nad zemskou atmosféru. Klienti vesmírné společnosti si užijí skoro šestihodinový let v tlakové kapsli, ve které sice nezažijí pocit beztíže, zato uvidí zakřivení Země i temný vesmír. Za cestu zaplatí 75 tisíc dolarů za sedadlo (v přepočtu cca 1,8 milionu korun).
NASA zveřejnila záběry montáže přístroje, jejž nazývá "hlavní zrcadlo" vesmírného teleskopu Jamese Webba, který nahradí Hubbleův teleskop. Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku tvrdí, že dalekohled bude nejsilnějším vesmírným teleskopem, jaký byl kdy sestaven. Je určený mimo jiné k tomu, aby hledal planety, na kterých by mohl existovat život. Mezinárodní projekt NASA, Evropské vesmírné agentury a Kanadské vesmírné agentury směřuje k roku 2018, kdy by se měl teleskop vydat z Francouzské Guayany na raketě Ariane 5 na svoji misi.
Vesmírné plavidlo má vozit turisty do vesmíru. Společnost Virgin Galactic britského miliardáře Richarda Bransona od kosmického vývoje neodradila ani nehoda v říjnu 2014, kdy při zkušebním letu zahynul jeden z pilotů.
Čínská vláda přesídluje devět tisíc obyvatel z odlehlé části jihozápadní provincie, aby mohla uvést do provozu největší radioteleskop na světě, který je v současnosti ve výstavbě. Půl kilometru velký talíř parabolického tvaru má sloužit k vyhledávání možné inteligentní mimozemské formy života. Čínští vědci věří, že pokud opravdu nejsme ve vesmíru sami, důkaz může přinést jedině jejich observatoř.
Objev gravitačních vln je přelomový, spadá do Einsteinovy teorie relativity, vědci se vlny snažili detekovat sto let, říká ředitel Astronomického ústavu AV ČR Vladimír Karas. Je to podle něj další způsob, kterým bude možné studovat exotické objekty ve vesmíru, kterými jsou například černé díry.
Vědci vzdali veškeré naděje, že evropská robotická sonda Philae ještě naváže spojení se Zemí. V pátek to oznámila německá vesmírná agentura DLR, která ji spolu s dalšími evropskými vědci sleduje. Sonda, která v roce 2014 přistála na kometě Čurjumov-Gerasimenko, se od loňského léta neozývá. Podle agentury "je načase se s ní rozloučit". Kometa se vzdálila Slunci a je na ní tak chladno, že robot nemůže pracovat.
Gravitační vlny vznikají při přesunu hmoty. Jedna z teorií vzniku a vývoje raného vesmíru tvrdí, že se vesmír velice rychle rozepnul ve zlomku sekundy na mnohonásobek rozměru. A při tom by měly vzniknout gravitační vlny. Proto může jejich průzkum vznik a vývoj vesmíru pomoci objasnit.
"Senzací století" nazývají vědci objev, který byl právě oznámen ve Spojených státech. Díky němu se prý otevírá zcela nový pohled na vesmír. Řeč je o gravitačních vlnách, jejichž existenci už před sto lety ve své Obecné teorii relativity předpověděl Albert Einstein. Až nyní je vědci s pomocí amerického detektoru skutečně objevili. Objev podle nich otevírá nové možnosti výzkumu kosmu, zejména při studiu černých děr a neutronových hvězd. Může rovněž přinést víc informací o vzniku vesmíru.
Severní Korea navzdory mezinárodní kritice uspíšila termín vypuštění své kontroverzní rakety. Má se tak podle japonské a jihokorejské vlády nově stát mezi 7. a 24. únorem, přičemž Pchjongjang v minulých dnech uváděl termín 8. až 25. února. Pchjongjang tvrdí, že hodlá vypustit satelit pro pozorování Země z oběžné dráhy. Západ považuje vypuštění sondy za zastírací manévr pro raketový zbrojní test. Spojené státy podle agentury Reuters mají připravené protiraketové systémy, s jejichž pomocí chtějí severokorejskou raketu sledovat. Soul a Tokio uvedly své armády do stavu pohotovosti, aby případně sestřelily raketu, kdyby se odchýlila od kurzu a ohrožovala jihokorejské či japonské území.
Ve věku 85 let zemřel na Floridě bývalý astronaut amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Edgar Mitchell, jenž byl šestým člověkem na Měsíci. Informovala o tom podle agentury AP jeho dcera Kimberly Mitchellová. Bývalý astronaut zemřel po krátké nemoci ve čtvrtek, tedy v předvečer 45. výročí svého přistání na Měsíci. Mitchell se v roce 1971 jako pilot zúčastnil mise Apollo 14 a stal se jedním z pouhých 12 lidí, kteří stanuli na měsíčním povrchu. Později na sebe Mitchell upoutal pozornost prohlášeními o existenci mimozemšťanů, kteří podle něj opakovaně navštívili Zemi.
Britským vědcům stačilo k vyřešení složitého fyzikálního problému 128 tenisových míčků a speciální počítačový program, který spočítal množství jejich možných uspořádání. K výsledku nebylo možné se dobrat bez potřebné technologie, běžnému vědci by nestačil k výpočtům ani celý život. Počet možností totiž převyšuje počet částic ve vesmíru. Vědci jsou teď schopni předpovídat možná uspořádání zdánlivě nahodilých částic a doufají, že do budoucna budou schopni predikovat například pohyb lavin nebo písečných dun v poušti.
Severní Korea oznámila, že chce v příštích dnech vypustit na oběžnou dráhu družici. Dnešní oznámení následuje po spekulacích o přípravách testu balistických raket, což je další krok na cestě k tomu, aby KLDR disponovala střelami schopnými nést jaderné hlavice.
O vzdálené planetě 2MASS J2126 si astronomové dlouho mysleli, že "pluje" vesmírem sama. Teprve nyní zjistili, že ve skutečnosti obíhá svou hvězdu na nejdelší oběžné dráze, jaká byla doposud objevena. Je 7000krát delší než ta, po níž Země obíhá Slunce. Svoji hvězdu oběhne za bezmála milion let.
