


SpaceX představila vesmírnou loď Starship. Bude létat na Měsíc i na Mars
Soukromá americká společnost SpaceX Elona Muska v sobotu ukázala vesmírnou loď navrženou pro dopravu lidí a nákladu na Měsíc, Mars i na jiná místa ve sluneční soustavě.



Soukromá americká společnost SpaceX Elona Muska v sobotu ukázala vesmírnou loď navrženou pro dopravu lidí a nákladu na Měsíc, Mars i na jiná místa ve sluneční soustavě.



Ve věku 82 let zemřel ve svém domě v Braniborsku německý kosmonaut Sigmund Jähn. Člen posádky Sojuzu 31 se v roce 1978 podíval do kosmu jako vůbec první německý občan. Tehdejší východní Německo se tak stalo pátou zemí světa, která vyslala svého zástupce do vesmíru. O jeho smrti informovalo v neděli Německé středisko pro letectví a kosmonautiku.



Od doby, kdy první člověk přistál na Měsíci, uplynulo přes padesát let. Změnila se technika i vědomosti, zůstaly sny a nesplněné touhy. Na to, jak vesmír obydlet, se snaží přijít čím dál více firem, jednou z nich je i kalifornská společnost Johna Blincowa, která má ambici do roku 2027 do vesmíru dopravit první hotel. Stanice jménem Voyager Station bude lítat mezi hvězdami a ubytuje až 450 lidí.



Astronomové poprvé objevili vodu v atmosféře planety, která se nachází v takzvané obyvatelné zóně vzdálené hvězdy. Na planetě s označením K2-18b by se tak mohl vyskytovat život. Nyní budou vědci zkoumat, zda jsou na místě plyny produkované živými organismy.



Indické kosmické středisko ztratilo kontakt s modulem sondy Čandrájan-2, který měl přistát na Měsíci. Modul Vikrám byl v době výpadku komunikace jen dva kilometry nad měsíčním povrchem. Do přistání podle vědců zbývalo jen několik vteřin. Podle přímého přenosu z kosmického centra ISRO indičtí experti situaci analyzují. O příčině nehody ani stavu přistávacího modulu zatím nejsou žádné informace. "V životě přicházejí úspěchy i neúspěchy. Země je na vás hrdá. Všechna vaše tvrdá práce nás něčemu naučila," řekl pracovníkům vesmírného programu indický premiér Naréndra Módí. "To nejlepší v našem vesmírném programu teprve přijde. Indie je s vámi," nenechal na sobě znát zklamání.



Přistávací modul indické lunární sondy Čandrájan-2 (Měsíční loď 2) se v pondělí oddělil od orbitálního aparátu. Podle agentury AP o tom informovala indická vesmírná agentura ISRO. Raketa se sondou odstartovala ze Země v červenci, v srpnu se pak sonda dostala na oběžnou dráhu kolem Měsíce. O měkké přistání, které se na Měsíci zatím podařilo jen Spojeným státům, Rusku a Číně, se pokusí v noci na 7. září.



Tři členové posádky Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) v pondělí brzy ráno SELČ nastoupili do lodi Sojuz MS-13 a "přeparkovali" ji na jiný spojovací uzel. Cílem bylo uvolnit místo pro opakovaný pokus o přistání lodi Sojuz MS-14 s robotem Fjodorem, které se nepodařilo v sobotu. Informovaly o tom vesmírné agentury Ruska a USA.



Červený Roadster Tesla se Starmanem za volantem, který loni 6. února při prvním testovacím letu vynesla do vesmíru mohutná raketa společnosti SpaceX Falcon Heavy, poprvé obletěl Slunce. Informoval o tom web whereisroadster.com, který sleduje let figuríny v kabrioletu automobilky Tesla Elona Muska, jenž je rovněž zakladatelem SpaceX.



Ti, kdo měli o uplynulém víkendu štěstí a nacházeli se v místě, kde nebyla zatažená obloha nebo příliš umělého světla, mohli v noci vidět populární meteorický roj Perseidy. Maximum těchto zářících meteorů nastává v noci z 12. na 13. srpna, tedy tuto noc z pondělí na úterý. Šance, že bude nad Českem tato podívaná k vidění, je však letos kvůli počasí minimální.



Izraelská sonda Berešít, která v dubnu havarovala při pokusu přistát na Měsíci, tam mohla přivézt život. Součástí nákladu totiž byly i želvušky, extrémně odolné organismy. Podle odborníků ale na Měsíci život už dávno je - nejméně od doby, kdy tam lidé vyslali první zařízení.



Satelit americké kosmické agentury NASA zachytil tři nové exoplanety, o jejichž existenci vědci dosud neměli tušení. Jedno z čerstvě objevených těles navíc u odborníků vzbuzuje naděje. Na jeho povrchu by se mohla nacházet voda v tekutém stavu, což je základní podmínka ke vzniku života.



Před 54 lety lidstvo poprvé vkročilo na Měsíc. Dne 16. července 1969 odstartovala vesmírná raketa Saturn V. Neil Armstrong, Buzz Aldrin a Michael Collins seděli v řídicím modulu lodě Apollo 11 nazvaném Columbia. Dva z nich se o několik dní později podívali přímo na povrch Měsíce. Jeden z největších úspěchů lidstva v 20. století rekonstruuje speciál Aktuálně.cz.



Z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu má v sobotu večer raketa Sojuz-FG vynést do vesmíru loď Sojuz MS-13 se třemi novými členy posádky Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Američan Andrew Morgan, Ital Luca Parmitano a Rus Alexandr Skvorcov by měli na ISS přistát při zkráceném letu už za přibližně šest hodin. Start i přistání mají vysílat na webu vesmírné agentury Roskosmos a NASA.



S ředitelem České kosmické kanceláře Janem Kolářem o dobývání Měsíce, o programu Apollo a o těžkostech, které před 50 lety stály před posádkou nejslavnějšího z jeho letů - Apolla 11, jehož velitel Neil Armstrong vstoupil jako první člověk na Měsíc. A také o výzvách, jež stojí před lidmi při zkoumání vesmíru dnes. Měli by se lidé vrátit na Měsíc nebo je třeba letět ještě dál? Například k Marsu?



Před pětapadesáti lety, 21. července 1969, se povrchu Měsíce poprvé dotkla lidská noha. Patřila Neilu Armstrongovi, který na Měsíci přistál spolu s Buzzem Aldrinem. Misi Apollo 11, na kterou se vydala dvojice ještě s Michaelem Collinsem, posádka pečlivě dokumentovala.



Poskytování satelitních navigačních služeb evropským systémem Galileo bylo obnoveno. Služby nefungovaly od minulého čtvrtka kvůli technickým problémům pozemské části. Bez dalších podrobností to řekla mluvčí ministerstva dopravy Lenka Rezková. Agentura GSA, která Galileo provozuje, sídlí v Praze. Obnovení poskytování služeb oznámila na svém webu.



Jedná se o jeden z nejzásadnějších momentů lidské historie. V sobotu uplynulo přesně půl století ode dne, kdy Neil Armstrong a Buzz Aldrin přistáli ve svém lunárním modulu na Měsíci a vydali se na dvouapůlhodinovou procházku po jeho povrchu. Splnili tím přání již zesnulého prezidenta Johna F. Kennedyho a definitivně tak ve vesmírném závodě porazili Rusko. Události se prakticky ihned chopili příznivci konspiračních teorií, kteří dodnes tvrdí, že Američané lžou a přistání na Měsíci se nikdy neodehrálo. Vyvracíme nejznámější názory konspirátorů.



Přes milion lidí chce hromadně vtrhnout do proslulé Oblasti 51, aby se konečně na vlastní oči přesvědčili, jestli americká vláda schovává před světem důkazy o existenci mimozemšťanů. Akce je spíše internetovým happeningem než vážně míněnou událostí, přesto o ni referují zahraniční média, která nevylučují, že zlomek lidí může vzít celou věc vážně. V pozoru je i armáda. Území o rozloze téměř 13 kilometrů čtverečních na okraji vyschlého jezera Groom Lake v americké Nevadě je totiž dlouhá léta předmětem nejrůznějších konspiračních teorií.



Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil v sobotu zřízení vojenského velitelství ozbrojených vesmírných sil. Informovala o tom agentura AFP. Podobný krok už letos ohlásily i Spojené státy. Podle Macrona vznikne samostatné velení vesmírných sil v září nejdříve v rámci francouzského letectva, později půjde o zcela autonomní novou složku tamní armády.



Padesát let po přistání prvního člověka na Měsíci je v Evropě stále pouze jedna aktivní astronautka. Společnost vyrábějící panenky Barbie to teď ve spolupráci s Evropskou vesmírnou agenturou hodlají změnit. Představily panenku astronautku inspirovanou Italkou Samanthou Cristoforettiovou, hračka má podpořit dívky z celého světa v tom, aby se nebály vědecké nebo vesmírné kariéry.