Kosmická asociace 22 českých firem Brno Space Cluster vyvíjí družici pro obranu Ukrajiny. V rámci Mise Drak pracuje na zařízení schopném monitorovat území a hranice Ukrajiny a zpracovaná data rovnou posílat velení armády i vojákům na frontě. Projekt vyhlásil crowdfundingovou kampaň s cílem vybrat 150 milionů korun. Samotná družice Drak by pak měla vzlétnout na oběžnou dráhu v roce 2026.
Na každé pouliční lampě vlála čínská vlajka, na hřišti pobíhaly děti kolem figurín taikonautů, k nebi hleděly stovky lidí. Středeční start čínské vesmírné lodi Šen-čou doprovázela velká sláva. Pro Peking měl úspěšný start ještě jeden přínos - připsal mu další body ve vesmírném závodu se Spojenými státy.
Jen krátce poté, co Sovětský svaz v říjnu 1957 vypustil Sputnik 1, první umělou družici Země, dosáhlo komunistické impérium dalšího úspěchu v nevyhlášené kosmické válce s USA. Na palubě družice Sputnik 2, která vystartovala do vesmíru 3. listopadu 1957, byl totiž první živý tvor, kterého kdy člověk vyslal do kosmu, dvouletá toulavá fenka Lajka. Průkopnický počin ale pro psíka skončil tragicky.
Výrobce cestovního vybavení Samsonite posunul jeden ze svých výrobků do nových výšin. Shodil ho z okraje vesmíru zpět na Zemi. Americká firma vyrábějící prémiová zavazadla vynesla svůj nový kufr Proxis do čtyřicetikilometrové výšky ve spolupráci s britskou společností Sent Into Space.
Čína postavila na jihu svého území novou podzemní laboratoř. Nachází se 700 metrů pod zemí a má pomoci lépe poznat vlastnosti extrémně malých částic, kterým se říká neutrina, jež jsou často považována za jedny z nejzáhadnějších částic v našem vesmíru.
Po vystoupení Česka ze dvou mezinárodních bank podléhajících Rusku chce vláda Petra Fialy opustit další postsovětskou organizaci. Jde o sdružení pro kosmické telekomunikace Intersputnik. Záměr kabinetu plyne z dokumentů, které má Aktuálně.cz k dispozici. Jednou z motivací k odchodu je ruská válka proti Ukrajině.
Evropská sonda Hera, která má prozkoumat vzdálenou planetku zasaženou při testu potenciální obrany Země, dnes odstartovala z kosmodromu v americkém státě Florida. Do vesmíru vzlétla na raketě Falcon 9 společnosti SpaceX, ke svému cíli se dostane na konci roku 2026. Kostru sondy dodala společnost se sídlem v Brně.
Severoatlantická aliance vyvíjí systém, jehož cílem je zabezpečení komunikační a hlavně internetové infrastruktury při případném útoku nebo poničení. Prototyp má vyjít na dva a půl milionu dolarů (asi 58 milionů korun). NATO si od projektu, který oznámilo v červenci, slibuje posílení bezpečnosti v době rostoucího mezinárodního napětí.
Nádherné snímky polárních září, nočních krajin i pohledy do hlubin vesmíru nabízí letošní vítězné snímky z prestižní světové soutěže fotografů vesmíru. Pod názvem Astronomy Photographer of the Year ji pořádá Královská observatoř v Greenwichi. Mezi oceněnými je letos i český fotograf Petr Horálek, který je třetí v kategorii Krajina pod noční oblohou.
Americký miliardář Jared Isaacman ve čtvrtek jako první neprofesionální astronaut v historii vystoupil do volného vesmíru. Kosmická loď Crew Dragon od společnosti SpaceX v tu chvíli letěla rychlostí přes 25 tisíc kilometrů za hodinu ve výšce asi 730 kilometrů nad Zemí. Krátce po něm ho v prostoru mimo loď vystřídala specialistka SpaceX Sarah Gillisová, načež se oba bezpečně vrátili do lodi.
Středoškoláci z týmu LASAR, kteří letos uspěli ve finále mezinárodní soutěže Conrad Challenge v ústředí americké vesmírné agentury NASA v Houstonu, vyšlou ještě letos do vesmíru vlastní družici. S její pomocí budou testovat svůj projekt na restartování nefunkčních družic, s nímž v soutěži uspěli. Plán oznámili na tiskové konferenci v Hvězdárně a planetáriu Brno.
Projekt Česká cesta do vesmíru kromě podpory obchodních misí či workshopů pro učitele uspořádá také výcvik 20 dospívajících na let, kde zažijí stav beztíže. Ministerstvo dopravy v pondělí spustilo registraci, první kolo výběru se uzavře koncem září. Součástí projektu je i výběr experimentů, které na vesmírné misi uskuteční astronaut Aleš Svoboda.
Dvojice astronautů, která v červnu odletěla na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) kosmickou lodí Starliner, se vrátí na Zem až příští rok lodí Crew Dragon. Oznámil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
Lidé po celém světě mohli v noci z pondělí na úterý pozorovat jev, kterému se laicky říká superúplněk. "Astronomové tento termín nepoužívají, zároveň ten včerejší jev superúplňkem nebyl," vysvětluje Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky. Podle něj došlo k tomu, že moment, kdy je Měsíc nejblíže Zemi, se přesně neshodl s úplňkovou fází. Definici superúplňku tak nenaplnil.
Robotické vozítko Perseverance amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) našlo na Marsu kus horniny, který by mohl obsahovat zkamenělé mikroby. Jde o další významný krok v hledání dávného života na planetě, kde se kdysi vyskytovala voda.
Už přes dva roky pořizuje vesmírný dalekohled Jamese Webba snímky dalekého vesmíru. V současnosti nejlepší teleskop tak pomáhá vědcům porozumět procesům, při kterých vznikají planety, nebo odhaluje, jak gravitace působí na blízké hvězdy. Podívejte se na snímky, které pořídil v první polovině roku 2024.
Vloni přišli vědci s teorií, že se zemské jádro začalo točit opačně proti pohybu Země. Hypotézu, podle níž jádro mění svůj pohyb periodicky každých sedmdesát let, se jim nyní podařilo potvrdit.
Úchvatné výjevy Mléčné dráhy, tančící polární záře i majestátní galaxie - takové snímky se objevily mezi finalisty letošního ročníku prestižní světové soutěže o nejlepšího fotografa vesmíru - Astronomy Photographer of the Year. Pořádá ji věhlasná Královská hvězdárna v britském Greenwichi. Ve fotogalerii přinášíme přehled všech fotografií, které budou bojovat o tituly v jednotlivých kategoriích.
Na vrcholcích jedněch z největších hor ve Sluneční soustavě, gigantických sopkách ležících v tropickém pásmu Marsu, se tvoří jinovatka. Snímky rozlehlých kráterů s tenoučkou vrstvou námrazy náhodou zachytila sonda Trace Gas Orbiter Evropské kosmické agentury (ESA). Vědcům objev pomůže lépe porozumět koloběhu vody na rudé planetě.
Hledání života ve vesmíru je skvělý byznys. Zabývají se tím dvě největší kosmické agentury, americká NASA a evropská ESA, živí tak tisíce vědců a techniků a vynakládají na to miliardy dolarů či eur. Do evropských projektů jsou zapojeny i české "kosmické" firmy, především do konstrukce vesmírného teleskopu Plato. V tomto případě jde o zakázky za stovky milionů korun.
