Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek má na příštích pět let velké plány. Chce zrekonstruovat washingtonskou i londýnskou ambasádu, stejně jako budovu stálé mise při OSN na prestižní adrese v New Yorku. Opravovat se bude i historický Trčkův palác v Praze.
Novým velvyslancem Ruska v České republice bude diplomat Alexandr Zmejevskij, který nahradí dosavadního šéfa ambasády Sergeje Kiseljova. Zmejevského v pátek do funkce jmenoval prezident Vladimir Putin, oznámil Kreml. Osmapadesátiletý Zmejevskij podle webových stránek ruského ministerstva zahraničí nastoupil do služeb sovětské diplomacie v roce 1979. Od roku 1996 působil čtyři roky jako zástupce stálého ruského představitele při newyorském sídle OSN. V roce 2011 se Zmejevskij stal stálým Putinovým představitelem pro otázky mezinárodní spolupráce v boji s terorismem a nadnárodní organizovanou zločinností. Kiseljov zastával funkci ruského velvyslance v Praze od podzimu roku 2010.
Pokud se bude český rozpočet vyvíjet dobře, Česko by mohlo dát letos na pomoc uprchlíkům utíkajícím před syrským konfliktem více peněz. Novinářům to před odletem na čtvrteční dárcovskou konferenci v Londýně řekl premiér Bohuslav Sobotka. Zatím v letošním roce Česko počítá na pomoc Sýrii a regionu s asi 170 miliony korun.
Spojené státy zpřísnily vízovou praxi se zeměmi využívajícími takzvaný bezvízový program (Visa Waiver Program), do něhož je zařazeno 38 zemí světa včetně České republiky. Na přísnější režim narazí lidé, kteří v posledních zhruba pěti letech vycestovali do Íránu, Iráku, Súdánu nebo Sýrie.
V Praze protestují stovky lidí proti postupu norské sociální služby Barnevernet. Kritici jí vytýkají odebírání dětí z rodin cizinců v Norsku. Po proslovech před velvyslanectvím Norska v Praze vyrazili demonstranti k budově norských fondů. Akce je součástí řetězu demonstrací v různých zemích.
České velvyslanectví v Damašku by se mohlo stát výhradním distributorem humanitární pomoci z Evropské unie pro Syřany. Podle informací ČTK šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová požádala během své pondělní návštěvy v ČR ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD), aby české velvyslanectví zjistilo možnosti poskytování humanitární pomoci na území Sýrie. Česko je jednou z mála zemí EU, které svůj zastupitelský úřad v Damašku zachovaly i po vypuknutí občanské války.
Íránský prezident Hasan Rúhání vyzval íránskou justici, aby začala velmi rychle soudně stíhat osoby, které o víkendu napadly saúdskoarabskou ambasádu v Teheránu na protest proti popravě významného šíitského duchovního. Rúhání svým vyjádřením naznačil, že se snaží o snížení napětí mezi Teheránem a sunnitskými sousedy Íránu, zejména Saúdskou Arábií, poznamenala agentura Reuters.
Čtyřiadvacet obrazů vysoké hodnoty zmizelo ze Západofríského muzea v roce 2005. Letos v červenci je našli ukrajinští nacionalisté a požadují za ně od Nizozemska pět milionů eur. Podle odborníků jsou dnes umělecká díla v tak špatném stavu, že jejich hodnota dosahuje pouze půl milionu eur. Je také důvod k obavám, že by obrazy mohly skončit na černém trhu.
Po bouřlivém večírku na ambasádě v Buenos Aires se před třemi lety ztratil trezor s hotovostí za více než půl milionu korun. Tehdejší ministr Karel Schwarzenberg za to vyhodil velvyslance s manželkou, ti se nyní soudí o neplatnost výpovědi.
Brusel není pouze potenciální cíl teroristického útoku, už padesát let je také hlavním městem špionáže, říká investigativní novinář a autor dvou knih o belgických tajných službách Kristof Clerix. Největším problémem belgických tajných služeb proto podle něj je, že jsou poddimenzované. Nemohou zvládnout sledování desítek navrácených džihádistů ze Sýrie a zároveň stovek špiónů z různých zemí, kteří využívají Brusel jako základnu pro získávání informací. Rovněž vystopovat Salaha Abdeslama, podezřelého z účasti na atentátech v Paříži, podle něj není tak jednoduché, jak se může zdát, protože Islámský stát cvičí své bojovníky i na to, jak se skrývat před bezpečnostními složkami.
Petiční výbor podporující rodinu Evy Michalákové se chce kvůli obavám o zdraví dětí obrátit na ministerstvo zahraničí. Michaláková má strach zvlášť o staršího syna, po ministerstvu žádá prověření jeho zdravotního stavu. Norské úřady rozhodly o zbavení Michalákové rodičovské odpovědnosti a o adopci mladšího hocha, matka se odvolá.
Už rok a půl čeká bývalý výsadkář Josef Brychta na to, až bude moci chodit bez berlí. Při misi v Afghánistánu, kde zemřelo i pět jeho kamarádů, utrpěl zranění, se kterým se čeští lékaři doposud nesetkali. Střela mu roztříštila holenní kost a roztrhla nohu. I když se nejdřív zdálo, že Brychta bude dalším veteránem, kterému lékaři uříznou nohu nebo ruku, jeho příběh možná skončí dobře. Díky nadaci pro pomoc veteránům Regi Base se dostal k přednímu americkému odborníkovi, který ho ujistil, že čeští lékaři postupovali správně. Brychta tak nejenže bude znovu normálně chodit, ale možná i běhat.
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek ve středu podepsal diplomatickou protestní nótu adresovanou Norsku. Vyjadřuje v ní znepokojení nad rozhodnutím norských úřadů zbavit Češku Evu Michalákovou rodičovských práv. Česko má pochybnosti, zda je postup v souladu s mezinárodními závazky Norska, píše se v nótě.
Za útok na velvyslanectví USA v Srbsku v roce 2008 uložil soud v Bělehradě devíti obžalovaným podmíněné tresty vězení v délce od pěti do deseti měsíců. Za mříže nebudou muset, pokud se proti zákonům neproviní následující dva až tři roky, informovala rozhlasová a televizní stanice B92. Násilnosti v únoru 2008 propukly po masové demonstraci proti nezávislosti Kosova, které se v centru srbské metropole zúčastnily desítky tisíc lidí. Útočníci pocházeli především z řad fotbalových výtržníků a ze stoupenců krajní pravice. Na americkou ambasádu házeli nejrůznější předměty, včetně kamení, a posléze v objektu způsobili požár. Jeden z účastníků řádění přišel o život.
Izrael ve středu znovu otevřel své velvyslanectví v sousedním Egyptě. Ke kroku se židovský stát odhodlal čtyři roky poté, co někdejší zastupitelský úřad napadl a poničil dav demonstrantů. Informují o tom zahraniční agentury. Slavnostní ceremonie se zúčastnil kromě velvyslance Chaima Korena a zástupců egyptského ministerstva zahraničí také americký velvyslanec v Káhiře. Dosud izraelští diplomaté pracovali v provizorních prostorech velvyslancovy rezidence na okraji egyptské metropole. Egyptští demonstranti vtrhli do budovy izraelské ambasády v Káhiře v noci z 9. na 10. září 2011. Z oken vyházeli stovky dokumentů patřících velvyslanectví.
Jisté riziko útoku je však u ambasád USA a Izraele.
Ambasáda Velká Británie v Teheránu nefungovala čtyři roky. Ostrovní stát své velvyslanectví zavřel kvůli útoku stovek rozzuřených demonstrantů.
Po důkladné revizi velvyslanectví a obchodních zastoupení volal zejména vicepremiér Babiš.
Ministr Zaorálek tak reagoval na výzvu ministra financí Babiše, aby ministerstvo zahraničí udělalo celkovou revizi velvyslanectví a obchodních zastoupení, aby vědělo, která potřebuje a která ne.
Exekuci údajně povolil belgický soud. Umožnil tak vymahatelům zabavit ruský majetek kvůli neochotě Moskvy vyplatit 50 miliard dolarů (bilion korun) za faktické vyvlastnění ropné společnosti Jukos.
