"Nevěříš legendě?" táže se kupec Izar. "Co tam máš dál?" odpovídá jeho líbezná sokyně, kněžna Núrit. Ne vyhýbavě, byť opomíjí kategorie jako pravda a lež nebo víra a skepse. I póly, které dávají dynamiku nejnovější knize Biancy Bellové nazvané Ostrov, mají jména: vyprávění a naslouchání. Nic víc.
Kdyby se ta kniha jmenovala Stručné dějiny fyziky se zvláštním zřetelem k jejím omylům, čtenářský zájem by asi nebyl takový. Slavný americký astrofyzik Michio Kaku proto svou novinku nazval Božská rovnice. Po jejím přečtení se nabízejí dvě zprávy, obě dobré. Ta první zní, že tahle učebnice moderní fyziky působí sdělně a zábavně. Druhá zpráva je snad ještě lepší: kniha není dlouhá.
Co přesně je lidský hněv? K čemu jsou nám znechucení nebo stud a kde v těle cítíme závist? Otázky, které dětským čtenářům nabízí Kniha pocitů od dvojice autorů Ester a Milana Starých.
Románovou kronikou Šikmý kostel nadchla čtenáře daleko za hranicemi Těšínského Slezska. Ještě před vydáním posledního dílu plánované trilogie se Karin Lednická rozhodla připomenout tragédii, která se odehrála v roce 1944 v obci Životice. Gestapo zde v odvetné akci zavraždilo šestatřicet mužů, následovalo zatýkání a odvážení do koncentračních táborů. O události dnes ví jen málokdo.
Intenzivně konejšivé, poučné a vtipné jsou memoáry věhlasného anglického přírodopisce a cestovatele sira Davida Attenborougha. Pětadevadesátiletý autor populárních dokumentů BBC již před pěti lety sepsal vzpomínky na své začátky. U příležitosti Velkého knižního čtvrtka teď jeho Výpravy do divočiny vydalo Argo v překladu Jitky Jeníkové.
Své tři zásadní knihy věnoval lidem, kteří v 50. a 60. letech minulého století utíkali z Východu do Paříže. Stali se jeho přáteli, vyprávěli mu své dramatické příběhy a jeho ani ve snu nenapadlo, že se to může opakovat.
Nové prózy Biancy Bellové a Jeana-Michela Guenassii, vzpomínky přírodovědce Davida Attenborougha či publikace o atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha vycházejí u příležitosti dnešního Velkého knižního čtvrtku. Prodejní akci už jedenáctým rokem pořádá síť knihkupectví Kosmas. V jeden den uvádí na trh očekávané tituly ve snaze více na ně upozornit a pomoct knihkupcům i nakladatelům.
Knihy Aleny Mornštajnové nezískávají respektované literární ceny, možná z toho důvodu, že se příliš dobře prodávají. Vloni vydané Prameny Vltavy, které napsala Petra Klabouchová, asi dopadnou podobně. Tentokrát ovšem proto, že jde o pouhou žánrovou literaturu. Detektivkám se přece ceny nedávají.
Srdce Evropy, poslední kniha spisovatelky Pavly Horákové, vypráví příběh Anežky, která žije v současnosti, a Kateřiny z doby před 100 lety. „Anežka zastupuje Česko, naši identitu a národ. Ve Vídni poprvé poznává svoji minulost, zažívá, jaké je to být součástí většího celku, a stojí na rozcestí, jak naložit se svojí identitou. Jestli zůstat, nebo se stát středoevropankou," vysvětluje autorka.
Řekněme si to na rovinu. Nic nemůže být vzdálenější současné realitě než aristokratický svět panských sídel. Koloniální Anglie poloviny 19. století s neslýchanými novinkami, jako je železnice a čaj o páté: co s tím proboha dnes?
Do času smutně předstírajícího veselost v covidovém adventu přistála těžká cihla v podobě knihy Pro smrt uděláno. Skoro sedmisetstránková bichle 26 rozhovorů „o posledních věcech“ začíná varováním: Nic jako pochopení smrti či zbavení strachu z umírání v ní není. Přesto vyznívá povzbudivě, ve čtenáři probouzí vděčnost a pocit sounáležitosti.
Jméno Marieke Lucas Rijneveld zná česká veřejnost díky nedávné kauze. Nizozemský spisovatel, který se identifikuje jako žena i muž a používá zájmena oni/jejich, měli přeložit báseň Amandy Gorman z inaugurace amerického prezidenta Joea Bidena. Po kritice tamních literátů černé pleti nakladatelství raději angažovalo překladatelský kolektiv.
Poděkování je zpravidla odstaveček na konci knihy, kde autor vzdává hold rodině nebo literárním agentům, kteří ho podpořili. V případě debutu Američana Nica Walkera nazvaného Poprvé se však číst vyplatí, neboť nastiňuje nezvyklý příběh svazku – a potažmo autora.
Když Pavla Horáková před třemi lety vydala románový debut nazvaný Teorie podivnosti, nevplula do hlavního řečiště, v němž současná česká próza omílá příběhy podivných rodinných vztahů.
Nejlepší pasáže v nové knize režisérky Andrey Sedláčkové nazvané Téměř nesmrtelná láska jsou ty věnované Milanu Kunderovi. Česká filmařka, která žije napůl v Praze a Paříži, nachází paralely mezi životem slavného spisovatele a své hrdinky Martiny. Ta se autorce v mnoha ohledech podobá.
Bar má červenou fasádu a vnitřek lemovaný karikaturami hollywoodských celebrit, jak pijí. Do retro putyky na kraji Los Angeles přicházejí dva herci a jeden kaskadér, zrovna když za pianem sedí jejich kamarád Curtis Zastoupil. Dozpívá song od kapely Creedence Clearwater Revival a vysvětlí, že tuhle píseň má rád jeho sedmiletý kluk Quentin.
S novinářkou Lucií Vopálenskou a evangelickým duchovním Michalem Plzákem o knize Pro smrt uděláno, která přináší 26 rozhovorů o umírání.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier ocení Záslužným řádem Spolkové republiky Německo 16 lidí včetně českého spisovatele Jaroslava Rudiše. Ve čtvrtek to oznámila kancelář německé hlavy státu. Ta vyznamenání předá 1. října u příležitosti Dne německé jednoty, jenž připadá na 3. října.
Šestnáct titulů naráz představí čeští nakladatelé 14. října při jubilejním 20. Velkém knižním čtvrtku. Letošní součástí prodejní akce budou románová prvotina režiséra Quentina Tarantina, nová próza Jaroslava Rudiše, román režisérky Andrey Sedláčkové nebo kniha Fenomén Angela Merkelová, kterou napsal berlínský zpravodaj České televize Martin Jonáš.
Je léto a někdo si možná zajede na prodloužený víkend do Vídně nebo Říma. Může tam objevit překvapivý příběh, který nemá nic společného se Sacher dortem ani památkami. V obou městech důležité chvíle prožil jeden z předních nacistických zločinců Otto von Wächter, guvernér Krakova a později Lvova.
